All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Ursula von der Leyenová, nově zvolená předsedkyně Komise, stanovila politické priority svého týmu na příštích pět let. Přední místo v její agendě zaujímá Zelená dohoda pro Evropu, která navrhuje přijetí ambicióznějších opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti. Evropské politiky již dlouho a se střídavými úspěchy bojují se znehodnocováním životního prostředí. Se stále sílícím tlakem veřejnosti k přijetí odpovídajících opatření je toto nové období politik – s novou Evropskou komisí a novým Parlamentem – jedinečnou příležitostí pro Evropu k tomu, aby se rozšířila a urychlila zelená a spravedlivá transformace Evropy.
Plastové odpady jsou i nadále obrovským a neustále rostoucím problémem. Jakým způsobem tento problém řeší Evropská unie? Ioannis Bakas, odborník Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) na problematiku předcházení vzniku odpadů, uvádí stručný přehled zprávy této agentury, věnované předcházení vzniku plastových odpadů v Evropě, která byla zveřejněna počátkem tohoto měsíce.
Jak bude vypadat životní prostředí v Evropě za 25 let? Dosáhneme společné vize „spokojeného života v mezích naší planety“? Budeme schopni omezit globální oteplování a vybudovat města odolná vůči změně klimatu obklopená zdravou přírodou? Jak ukázaly nedávné volby do Evropského parlamentu, Evropané jsou stále více znepokojeni. Příští evropská generace vyzývá k přijetí naléhavých opatření, ale jakým způsobem jejich požadavky na udržitelnou budoucnost ovlivní životní prostředí a sociálně hospodářskou politiku v Evropě? Při příležitosti našeho 25. výročí se zamýšlíme nad tím, jak se v posledních 25 letech vyvíjely znalosti a politika v oblasti životního prostředí v Evropě a jak my, agentura EEA společně se spolupracujícími organizacemi v členských zemích , můžeme v příštích 25 letech podpořit úsilí o udržitelnost.
V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.
Naše planeta čelí nebývalým environmentálním a klimatickým výzvám, které společně ohrožují kvalitu našeho života. Ještě ale není pozdě na přijetí rázných opatření. Může se zdát, že tento úkol je nad naše síly, ale stále máme možnost zvrátit některé negativní tendence, přizpůsobit se, a minimalizovat tak škody, stejně jako obnovit klíčové ekosystémy a důsledněji chránit to, co zatím ještě máme. Za účelem dosažení dlouhodobé udržitelnosti musíme přistupovat k životnímu prostředí, klimatu, hospodářství a společnosti jako k nedílným součástem téhož celku.
Evropská unie (EU) má jedny z nejambicióznějších cílů v oblasti životního prostředí a klimatu na světě. Tyto cíle zahrnují celou řadu oblastí politiky od kvality ovzduší, přes odpady a kvalitu vody až po energetiku a dopravu. Na základě dat, které vykazují členské státy, Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá monitorovat trendy a určovat oblasti, na které je zapotřebí se dále zaměřit. Agentura EEA od svého založení před 25 lety rozvíjí svou práci s daty a poznatky za účelem podpory tvorby politik v Evropě.
Jsou elektrická vozidla lepší pro klima a kvalitu ovzduší než automobily na benzin nebo naftu? Sešli jsme se s Andreasem Unterstallerem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti dopravy a životního prostředí, abychom si popovídali o kladech a záporech elektromobilů, na které se zaměřuje nová zpráva agentury EEA.
Voda je neustále v pohybu. Voda rovněž umožňuje pohyb lodí, ryb a jiných živočichů a rostlin žijících ve vodě. Zdraví řek, jezer a oceánů musí zohlednit pohyby vody přes geopolitické hranice. Vzhledem k této skutečnosti byla od 70. let 20. století pevně do politik Evropské unie zakotvena regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti vodního managementu.
Malta je jednou z 10 zemí na světě, které trpí největším nedostatkem vody. Co můžeme dělat, když příroda poskytuje jen polovinu vody, kterou potřebuje obyvatelstvo? Malta „vyrábí“ čistou vodu a snaží se zajistit, aby se ani kapkou vody neplýtvalo. S Manuelem Sapianem z Agentury pro energii a vodu na Maltě jsme hovořili o nových technologiích, vodě pro domácnosti a zemědělství a o neposkvrněných vodách ke koupání v okolí ostrova.
Spolehlivý zdroj čisté vody považujeme často za samozřejmost. Otočíme kohoutkem a teče čistá voda, použijeme ji a „špinavá“ voda odteče odpadem. Pro velkou většinu Evropanů je voda v domácnostech pitná a dostupná 24 hodin denně. Krátký okamžik mezi otočením kohoutku a odtečením do odpadu představuje pouze velmi malou část její celkové cesty. Hospodaření s vodou ve městě se neomezuje jen na veřejné vodovodní systémy. Změna klimatu, urbanizace a změny říčních koryt mohou ve městech vést k častějším a ničivějším povodním, což pro správní orgány představuje stále větší výzvu.
Příroda a voda jdou ruku v ruce. Z této myšlenky vychází nizozemský program Místo pro řeku. Tento přístup spočívající v návratu k základům se nyní stal celosvětovým vzorem, pokud jde o hospodaření s vodou a ochranu před vyšším rizikem záplav spojených se změnou klimatu. Zatím poslední extrémní záplavy v letech 1993 a 1995 posloužily jako budíček, uvádí Willem Jan Goossen z nizozemského Ministerstva pro infrastrukturu a vodní hospodářství. Zeptali jsme se ho, co program přináší z hlediska udržitelné ochrany před záplavami.
Změna klimatu vytváří stále větší tlak na vodní útvary. Očekává se, že dopady změny klimatu na vodu, od projevů jako jsou záplavy a sucho až po okyselování oceánů a stoupající hladinu moří, se budou v příštích letech zvyšovat. Tyto změny vyžadují opatření v celé Evropě. Města a regiony se již přizpůsobují a využívají udržitelnější, k přírodě šetrná řešení, která snižují dopad záplav a využívají vodu užitečněji pro udržení života i v době sucha.
Plasty se začaly hromadně vyrábět v polovině minulého století jako zázračný materiál – lehký, tvarovatelný, odolný a pevný. Od té doby se výroba plastů rychle zvýšila, což pro společnost mělo řadu přínosů. Dnes o 70 let později dosahuje výroba plastů více než 300 milionů tun ročně a již začínáme chápat skutečné dědictví těchto výrobků: nikdy z životního prostředí skutečně „nezmizí“.
Život v evropských sladkovodních útvarech a regionálních mořích není v dobrém stavu. Špatný stav ekosystémů má přímý dopad na řadu živočichů a rostlin žijících ve vodě a ovlivňuje i další druhy a obyvatele, jejichž život je závislý na čisté vodě. Stav evropských moří je kritický, zejména kvůli nadměrnému rybolovu a změně klimatu, zatímco sladkovodní útvary trpí nadměrným množstvím živin a změnou přírodních stanovišť. Znečištění chemickými látkami má negativní vliv na sladkovodní i mořské životní prostředí.
Obyvatelé Evropy každý rok využívají miliardy metrů krychlových vody, a to nejen k pití, ale též v zemědělství, ve výrobě, k vytápění a chlazení, v rámci cestovního ruchu a v jiných odvětvích založených na poskytování služeb. Evropa má tisíce sladkovodních jezer, řek a zdrojů podzemní vody, a zásoby vody se tedy mohou zdát neomezené. Ale nárůst počtu obyvatel, urbanizace, znečištění a dopady změny klimatu, jako jsou dlouhodobá sucha, představují pro dodávky vody v Evropě a pro její kvalitu ohromnou zátěž.
Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Právě ve vodě vznikl život na Zemi, a proto nepřekvapí, že všechno živé na naší modré planetě potřebuje vodu. Voda plní mnoho funkcí: je nezbytně nutná k životu, je to domov, místní a celosvětový zdroj, dopravní tepna a regulátor klimatu. Za poslední dvě století v ní pak skončila řada znečišťujících látek uvolněných do přírody a současně se stala nově objeveným nalezištěm nerostů, které lze těžit. Chceme-li i nadále využívat výhod čisté vody a zdravých oceánů a řek, musíme zásadně změnit to, jak vodu využíváme a jak s ní zacházíme.
Změna klimatu je jednou z nejzásadnějších výzev naší doby. Její dopady jsou patrné po celém světě a ovlivňují obyvatelstvo, přírodu i ekonomiku. Chceme-li dopady změny klimatu zmírnit, je potřeba výrazně omezit globální emise skleníkových plynů. Převedení tohoto obecného cíle do podoby konkrétních opatření vyžaduje, abychom porozuměli složitému systému propojujícímu emise z různých zdrojů, dopady na národní a regionální úrovni, globální správu a možné příznivé vedlejšími účinky. Evropská agentura pro životní prostředí usiluje o neustálé zlepšování znalostí potřebných k navrhování účinných opatření.
Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.
Evropská komise nedávno přijala legislativní balíček na podporu udržitelného financování v Evropské unii (EU). Návrhy Komise vycházejí z doporučení skupiny odborníků na udržitelné finance pocházejících z finančního sektoru, akademické obce i evropských a mezinárodních institucí. Hovořili jsme se zástupcem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v této skupině odborníků, Andreasem Barkmanem, který se zabývá strategickým poradenstvím týkajícím se změny klimatu a energetických otázek.
Vytváření politik v oblasti životního prostředí není snadným úkolem. Na jedné straně chtějí Evropané využívat výhod dobře fungující ekonomiky, na straně druhé je však s naším životním stylem spojen i značný vliv na životní prostředí a z toho plynoucí rizika pro lidské zdraví. Systematické pochopení toho, jak jsou příroda, ekonomika a lidské zdraví vzájemně propojeny, má zásadní význam pro nalezení nejlepších dostupných politických možností. Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podporovat tvorbu politik posílením znalostí právě v této oblasti.
For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/articles/all-articles or scan the QR code.
PDF generated on Pátek 22.11.2024 21:47
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními