Alpy

„Včera jsem se vrátil z horolezecké výpravy na Matterhorn ve švýcarské části, kterou jsem vedl. Šli jsme po hřebeni Hörnli, což je známá cesta, která byla poprvé použita v roce 1865. Chodím tam každé léto. Tyto hodně využívané cesty jsou stále nebezpečnější a některé z nich jsou uzavřeny. Permafrost, jenž skálu držel pohromadě po stovky nebo tisíce let, taje. Přes den taje a v noci zase zmrzne, a kvůli tomu se skála začíná drolit. K tomu ve vyšších nadmořských výškách dochází každý rok – hory se posouvají.“

Sebastian Montaz bydlí v Saint Gervais, vesnici ve francouzském regionu Chamonix. Je horským průvodcem a instruktorem lyžování, vyrostl ve francouzských Alpách a nyní vede horolezecké a lyžařské výpravy po celém alpském regionu.

„Obvykle se hory mění pomalu. Tady v Alpách ale změny vnímáme téměř s každou změnou ročního období. Od mého dětství se Alpy dramaticky změnily, kdo ví, jak budou vypadat, až vyroste moje dcera.

V posledních pěti letech nebylo od června do července možné dělat smíšené horolezecké výpravy, kdy se leze po sněhu a ledu. To teď od června do konce září není bezpečné. Minulou zimu jsme měli nejlepší sníh za posledních devět let, ale takové zimy jsou nyní výjimečné,“ říká Sebastian.

Změny klimatu Alpy ovlivňují skladbu permafrostu, který drží skály pohromadě, i množství a kvalitu sněhu. Ledovce ustupují a mizí ledové a sněhové mosty. Umění vést výpravy po horách se mění, protože obvyklé cesty začínají být nebezpečné. Některé ledovce, jež bylo možné před pěti lety přejít, se změnily. Led zmizel a skála, která byla pod ním, je nyní vystavena vnějším vlivům.

Ikona Evropy

Alpy jsou ikonickým symbolem Evropy. Toto pohoří je jedno z předních turistických cílů a nabízí mnohem víc než příležitosti ke strávení dovolené. Pochází odsud čtyřicet procent evropské sladké vody, kterou jsou zásobovány desítky milionů Evropanů v nížinách. Není divu, že se Alpám někdy říká „vodojem Evropy“.

Sladká voda je nezbytná nejen pro osm alpských zemí, ale také pro značnou část kontinentální Evropy. V nedávné zprávě agentury EEA „Regionální změny klimatu a přizpůsobení – Alpy se potýkají s problémem měnících se vodních zdrojů“ se posuzují vlivy změn klimatu na zásoby sladké vody a poptávku po ní v hlavních alpských regionech.

Alpy – ekosystém procházející změnami

Hory se podle postřehů Sebastiana Montaze mění pomalu. V posledních stech letech se však alpské podnebí výrazně změnilo – teploty vzrostly o 2° C, což je dvojnásobek průměrné světové hodnoty. V důsledku toho alpské ledovce tají. Objem ledu se od roku 1850 zmenšil přibližně o polovinu a od poloviny osmdesátých let 20. století se tempo tání dramaticky zrychlilo.

Sněžná čára se také posunuje vzhůru a mění se i druh srážek (déšť, sníh, kroupy a déšť se sněhem). V první polovině století pravděpodobně zmizí mnoho středně velkých a malých ledovců. Odhaduje se, že v regionech, v nichž se nyní vyskytují sněhové srážky, bude v zimě stále častěji pršet a sněhová pokrývka se bude držet po kratší dobu. To má vliv na způsob zimního zadržování vody v horách a její distribuce v teplejších letních měsících. Proto se očekává, že v zimě bude větší odtok a v létě zase menší.

Koloběh vody a změny klimatu

V zimě se v Alpách voda zadržuje v podobě sněhu a ledu v ledovcích a jezerech a rovněž v půdě a v podobě spodní vody. Poté se pomalu uvolňuje s jarním a letním táním a vtéká do řek, jako je Dunaj, Rýn, Pád a Rhôna, jež pramení v horách. Díky tomu je voda dostupná i při poklesu zásob v nížinách a při nejvyšší poptávce.

Jemné interakce, v nichž spočívá tento pradávný postup ukládání a uvolňování vody je nyní ohrožen změnami klimatu. Jaký budou mít změny klimatu na alpské ekosystémy vliv? Jak se změní ekosystémové služby? Co s tím můžeme udělat?

Ekosystémová služba pod tlakem

Alpský „vodojem“ je velice citlivý a snadno podléhá změnám meteorologických a klimatických procesů, krajiny a využívání vody lidmi. Změny mohou mít negativní vliv na kvalitu a kvantitu vody dodávané desítkám milionů Evropanů.

Hrozí, že změny klimatu drasticky změní alpský „koloběh vody“. Předpokládá se, že v důsledku změn srážek, modelu sněhové pokrývky a ukládání vody v ledovcích se změní způsob pohybu vody. To znamená větší sucha v létě, záplavy a sesuvy půdy v zimě a větší proměnlivost v zásobách vody po celý rok. Bude to mít vliv i na kvalitu vody.

Nedostatek vody a častější extrémní události společně se stále vzrůstající poptávkou po vodě (například kvůli zavlažování v zemědělství nebo přílivu turistů) pravděpodobně zasáhnou ekosystémové služby a hospodářská odvětví. Utrpí tím domácnosti, zemědělství, výroba energie, lesnictví, cestovní ruch a říční doprava. Mohou se tak zhoršit stávající potíže spojené se zdroji vody a mohlo by dojít ke konfliktu mezi uživateli v alpském regionu, ale i jinde. Zejména jižní Evropa bude pravděpodobně častěji zasahována suchem.

V souvislosti se změnami klimatu voda, zdroj, který se často bere jako samozřejmost, nabývá nové hodnoty.

V ulicích Vídně

„K nám ve Vídni voda teče z horských pramenů z dálky nejméně 100 kilometrů,“ říká Dr. Gerhard Kuschnig, vedoucí oddělení ochrany pramenů při Vodárně města Vídně. Doktor Kuschnig žije několik set kilometrů od alpského domova horského průvodce Sebastiana. I on však myslí na změny klimatu.

„V současné době neexistují skutečné problémy s kvantitou či kvalitou vody, ale budoucnost je nejistá. Řízení změn klimatu znamená řízení nejistot. Chceme si být jisti, že si pokládáme správné otázky,“ dodává doktor Kuschnig.

Dva miliony lidí ve Vídni a Štýrském Hradci a okolí jsou z hlediska dodávky vody závislí na jedné části rakouských Alp. Proto jsou prameny sladké vody v regionu chráněny zákonem. Tzv. zvodně (masa nasáklé skály, skrz níž může voda snadno protékat) v těchto horských oblastech jsou vzhledem ke geologickému složení skály, klimatu a činnosti spojené s využíváním půdy, což má dohromady výrazný vliv na kvalitu a kvantitu dostupné vody, velice zranitelné.

V souvislosti s přizpůsobením se změnám klimatu je jedním z hlavních úkolů tohoto regionu chránit kvantitu a kvalitu sladké vody. Vysoce kvalitní vodu lze zajistit pouze v případě, že se bude dlouhodobě chránit půda, kterou voda protéká. Změny půdy, nevyjímaje například nové zemědělské postupy a stavbu, mají vliv na kvalitu a kvantitu vody. Vídeň nedaleké horské prameny chrání již více než 130 let a postupně získává do vlastnictví rozsáhlá území v oblastech ochrany vodních zdrojů a přírodních chráněných oblastech. Oblast ochrany vodních zdrojů zaujímá plochu o přibližné rozloze 970 km² a leží ve Štýrsku a Dolním Rakousku.

Koloběh vody

„Voda protéká povrchovými vrstvami skal, cirkuluje uvnitř hory a poté, co se dostane k nepropustným vrstvám, se vlévá do pramenů, kterými se zase vrací na povrch,“ vysvětluje doktor Kuschnig.

„Interval mezi infiltrací (prosáknutí do země) a vytečením (návrat na povrch v prameni) vody po dešťových srážkách je velmi krátký. Extrémní události jako silný déšť nebo rychlé tání sněhu uvádějí do pohybu velké množství usazenin, což má vliv na kvalitu vody. Velké množství usazenin často nelze během krátké doby před vytečením odfiltrovat. Se změnami klimatu se zvyšuje pravděpodobnost extrémních povětrnostních událostí.“

Změny klimatu

Měnící se podnebné podmínky v regionu, jako je např. nárůst teploty, přímo ovlivní dostupnost a kvalitu vody prostřednictvím většího odpařování a změn srážek. Změny klimatu mají také nepřímé důsledky pro zdroje vody, protože se mění vegetace.

Dvě třetiny chráněné oblasti zaujímají lesy. Stejně jako je tomu u zemědělství, lesy jsou v tomto regionu spravovány s ohledem na ochranu pitné vody. „Největší nebezpečí s ohledem na změny klimatu v současné době představuje eroze, protože ohrožuje lesy. Bez stromů a jejich listí se půda odplaví a právě půda čistí vodu. Nárůst teploty s sebou přinese nové druhy stromů. Změny klimatu se rovnají nejistotě, novým faktorům – a to je vždy riziko,“ upozorňuje doktor Kuschnig.

Zkušenosti a činnosti spojené s přizpůsobováním

Pro vodohospodářský orgán je nyní důležitým úkolem vzdělávání. Vodohospodářská škola v posledních 13 letech učí děti o významu vody a krajiny, z níž pochází. Pravidelně nabízí výlety k horským pramenům, aby studenti lépe pochopili, odkud pro ně voda teče. Důležité jsou také informace pro zemědělce vysoko na alpských pastvinách. Ti jsou také odpovědní za ochranu půdy v okolí pramenů, zejména aby se do nich nedostal hnůj.

Vídeňská vodárna se již účastní projektů, v rámci nichž se setkávají další subjekty vodohospodářského světa a diskutují o dopadech změn klimatu a přizpůsobení. Například projekt, jenž se nazývá CC-WaterS, zahrnuje 18 organizací z osmi zemí, které si vyměňují zkušenosti a projednávají společné přístupy.

Opatření k přizpůsobení

„Politická opatření spojená s přizpůsobením se změnám klimatu se často vypracovávají v reakci na extrémní povětrnostní události, které jsou impulsem k požadavku podniknout nějaký krok,“ tvrdí Stéphane Isoard ze skupiny agentury EEA zabývající se zranitelností a přizpůsobení.

„Vlna tepla v roce 2003 je názorným příkladem. Nyní však musíme vymyslet strategie pro přizpůsobení, jež budou založeny na systematičtější analýze zranitelných regionů, odvětví a lidí, a brzy je zrealizovat, mají-li být v budoucnu rozhodující a efektivní pro to, abychom se vypořádali s nevyhnutelným dopadem změn klimatu. Přizpůsobení se změnám klimatu a problémy spojené s vodními zdroji vyžadují místní řízení v širším regionálním, státním kontextu a kontextu EU,“ dodává.

Zásadní prvek bude zahrnovat efektivní správu povodí přesahující státní hranice. Doposud například dochází jen k nevýrazné spolupráci zemí na řízení nedostatku vody v povodích v alpském regionu nebo v povodích, do nichž vtéká voda z této oblasti. EU má silné postavení k tomu, aby tomuto procesu napomohla tím, že zlepší podmínky spolupráce v tomto ohledu.

5. Rámcová směrnice o vodě: http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/index_en.html.