Rozhovor – Agentura EEA zkoumá expozici veřejnosti bisfenolu A

Proč bychom se měli obávat bisfenolu A? Jaké riziko představuje pro naše zdraví?

Již dlouho je známo, že bisfenol A může napodobovat lidský estrogen a působit jako endokrinní disruptor. To je znepokojující, protože to může mít vliv na naši plodnost. Expozice této látce během těhotenství může mít dopad také na vývoj nenarozeného dítěte, protože plod je na expozici endokrinním disruptorům obzvláště citlivý.

Z novějších důkazů navíc vyplynulo, že bisfenol A může mít vliv i na náš imunitní systém. Expozice této látce může mít za následek zvýšení počtu určitých imunitních buněk, což může vést k rozvoji autoimunitních onemocnění, například astmatu.

A co širší dopad na životní prostředí?

Bisfenol A může působit jako endokrinní disruptor také u volně žijících a planě rostoucích druhů. Všichni obratlovci mají estrogenové receptory a mohou být potenciálně ovlivněni schopností bisfenolu A napodobovat estrogen. Tyto účinky jsou však nejznámější u ryb, u kterých několik studií doložilo, že tato látka narušuje endokrinní systém.

Pozitivní je, že bisfenol A není považován za perzistentní ve většině environmentálních podmínek, ani za látku, která by se velké míře bioakumulovala v živých organismech. To znamená, že pokud se jeho uvolňování zastaví, z životního prostředí vymizí poměrně rychle.

Jaká jsou nejdůležitější zjištění informačního sdělení agentury EEA?

Informační sdělení agentury EEA, které zohledňuje výsledky nedávno ukončeného výzkumného projektu biologického monitorování člověka financovaného EU s názvem HBM4EU, uvádí nejnovější informace o expozici člověka bisfenolu A.

Z tohoto informačního sdělení vyplývá, že lidé v Evropě jsou vystaveni znepokojivě vysokým koncentracím bisfenolu A. Informační sdělení vychází z naměřených koncentrací bisfenolu A v moči u 2 756 osob z 11 evropských zemí. Koncentraci bisfenolu A v moči překračující bezpečnou prahovou hodnotu mělo nejméně 92 % účastníků studie.

Mohl byste nám přiblížit výzkum týkající se bisfenolu A v rámci projektu HBM4EU?

Biologické monitorování člověka poskytuje informace o skutečné expozici určité chemické látce ze všech možných zdrojů. Tím se odlišuje od tradičních posouzení rizik, která jsou obvykle založena na datech o expozici na základě modelu. 

Vzorky moči na zjištění hodnot bisfenolu A byly odebrány v letech 2014 až 2020. I když nejnovější vzorky z roku 2020 směrnou hodnotu stále překračují, zdá se, že hladiny bisfenolu A v moči mají tendenci se snižovat. Nové partnerství programu Horizont Evropa pro posuzování rizik plynoucích z chemických látek (PARC) řadí bisfenoly mezi prioritní látky, které mají být dále zkoumány v rámci studií biologického monitorování člověka u dětí, dospívajících a dospělých. V nadcházejících letech se v rámci těchto studií získají další data o výskytu bisfenolu A a dalších bisfenolů u Evropanů.

Co dělá EU pro řešení obav týkajících se zdraví v souvislosti s bisfenolem A?

Již nějakou dobu je známo, že bisfenol A může mít negativní vliv na plodnost a narušit hormonální systém. V EU byla proto přijata celá řada různých omezení, například zákaz používání této látky v kojeneckých lahvích a termopapíru.

Nyní však víme, že bisfenol A je ještě toxičtější, než jsme si původně mysleli. Bezpečná prahová hodnota byla v nejnovějším hodnocení úřadu EFSA snížena 20 000krát. Evropská komise v současné době připravuje návrh na zákaz bisfenolu A a dalších bisfenolů v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami.

Jakých dalších chemických látek bychom se měli obávat?

Evropská unie má nejkomplexnější předpisy v oblasti chemických látek zajišťující nejvyšší míru ochrany na světě. Nejsou však dokonalé. Neustále se objevují nové informace o různých způsobech, jakými mohou chemické látky ovlivňovat naše tělo. To znamená, že regulační subjekty musí neustále sledovat vědecký vývoj, aby byla zachována co nejvyšší úroveň ochrany.

Evropská komise v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu oznámila celou řadu iniciativ, jejichž cílem je systém regulace dále zlepšit. Jednou z nich je vývoj systému včasného varování EU v souvislosti s chemickými riziky, který má urychlit využívání varování (např. na základě vědeckého výzkumu) k řízení rizik.