Úvahy o ambicích v oblasti klimatické neutrality v Evropě v době onemocnění Covid-19

Minimalizace dopadů současné krize v oblasti veřejného zdraví

Evropa, stejně jako zbytek světa, čelí bezprecedentní krizi v oblasti veřejného zdraví, která se rychle šíří po celém kontinentu. Zpravodajské kanály přinášejí pravidelné aktuální zprávy o počtu nakažených osob i úmrtí. Evropské i národní orgány zavádějí drastická opatření k omezení šíření onemocnění Covid-19 a jeho zpomalení. Omezení cestování, dojíždění do zaměstnání a omezení společenských setkání má závažný dopad na několik klíčových hospodářských odvětví. Dochází k rušení mnoha letů a zavírají se školy, restaurace a státní hranice. Novou realitu v mnoha evropských zemích vystihuje výraz „omezení pohybu“. A bohužel již jsme svědky velmi vysokého počtu obětí.

První a největší prioritou je minimalizovat dopady na zdraví Evropanů a zabezpečit poskytování co nejkvalitnějších zdravotnických služeb těm, kteří jsou postiženi, přičemž poté následuje zajištění dobrých životních podmínek, včetně pracovních míst a způsobů obživy.

Snížení emisí a náhlé otřesy, například Covid-19

V tomto obtížném období se na Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA) mnozí obracejí s dotazy ohledně toho, jaký dopad budou mít opatření týkající se onemocnění Covid-19 na emise skleníkových plynů v EU. Jedním z nezamýšlených důsledků takovýchto náhlých sociálně-ekonomických otřesů může být další snížení emisí skleníkových plynů. V některých oblastech Číny a Evropy (např. v severní Itálii během období „omezení pohybu“) byly pozorovány i jiné důsledky, například dočasné snížení znečištění ovzduší.

Je známo, že dlouhodobá expozice znečistěnému ovzduší přispívá ke vzniku chronických onemocnění plic a srdce. I přes případná krátkodobá zlepšení kvality ovzduší v některých oblastech v důsledku opatření souvisejících s koronavirem je možné, že lidé s takovýmito předchozími onemocněními, kteří byli dlouhodobě vystaveni znečištěnému ovzduší, budou v tomto období ještě zranitelnější.

V mnoha z našich zpráv jsme zdůrazňovali souvislost mezi hospodářskou výkonností některých odvětví a dopady na životní prostředí. Očekává se, že tato současná krize bude mít značný vliv na výrobní a spotřební vzorce, například ve smyslu snížení poptávky po mobilitě, včetně mezinárodní letecké dopravy a každodenního dojíždění do zaměstnání soukromými vozidly. Abychom však lépe pochopili rozsah, dobu trvání, ale i některé očekávané i neočekávané účinky, musíme po překonání této krize analyzovat data z různých oblastí. EEA má v plánu tyto vazby vyhodnotit a ve vhodné době výsledky provedené analýzy zveřejnit.

Bez zásadní transformace našich systémů výroby a spotřeby je však pravděpodobné, že jakékoli snížení emisí vyvolané obdobnými hospodářskými krizemi bude krátkodobé a pro společnost velmi nákladné. Cílem Evropy je dosáhnout klimatické neutrality prostřednictvím postupného a nevratného snižování emisí a stanovení dlouhodobých cílů k vybudování odolného hospodářství a odolné společnosti, nikoli na základě ničivých otřesů. Současná krize ukazuje, proč je také nutné, aby tento přechod byl spravedlivý a nabízel nové příležitosti a podporu těm, kteří jsou nejvíce postiženi.

Cíl klimatické neutrality má být závazný na základě právních předpisů EU

Počátkem tohoto měsíce Evropská komise navrhla evropský právní rámec pro klima, jehož cílem je vytvořit dlouhodobý rámec, který doplní stávající právní předpisy, aby v Evropské unii bylo klimatické neutrality dosaženo do roku 2050. Cíl Evropské unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, který je podporován komplexním legislativním balíčkem, již patří k nejambicióznějším. Tento návrh je jedinečný tím, že klimatická neutralita se díky němu do roku 2050 stane právně závazným cílem. Po přijetí tohoto návrhu budou právní předpisy po Evropské unii a jejích členských státech vyžadovat, aby ho dodržovaly a přijaly nezbytná opatření k dosažení této neutrality.

V posledních třech desetiletích Evropská unie emise skleníkových plynů snižovala. Nejnovější hodnocení agentury EEA ukazuje, že v roce 2018 byly emise skleníkových plynů v EU o 23,2 % nižší než v roce 1990. Rovněž uvádí, že k dosažení stávajícího cíle pro rok 2030, kterým je „snížení nejméně o 40 % oproti hodnotám z roku 1990“, je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí a přijmout dodatečná opatření.

Bez zásadní transformace našich systémů výroby a spotřeby je pravděpodobné, že jakékoli snížení emisí vyvolané obdobnými hospodářskými krizemi bude krátkodobé a pro společnost velmi nákladné.

Potřeba urychlit změny a rozšířit jejich dosah

Navzdory těmto snížením emisí se ve zprávě „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020) uvádí, že pokrok se v určitých oblastech, například v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, průmyslových emisí, produkce odpadu, zvyšování energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie, zpomaluje. Zpráva SOER 2020 rovněž dospívá k závěru, že k řešení zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu musíme zásadně transformovat způsob, jakým produkujeme výrobky a služby a jak je spotřebováváme. Tato zjištění potvrzují naléhavou potřebu urychlit transformaci klíčových systémů, včetně energetického, potravinového a dopravního systému, a rozšířit jejich dosah.

Evropský právní rámec pro klima, který je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu, je navržen v této souvislosti, čímž se míra ambicí EU zvyšuje ještě více. Návrh vyžaduje, aby Evropská komise přehodnotila stávající cíl pro rok 2030 a „prozkoumala možnosti stanovení nového cíle pro rok 2030 v podobě 50–55% snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 1990“. Rovněž se v něm uvádí, jakým způsobem bude pravidelně posuzován pokrok směrem ke klimatické neutralitě, mimo jiné i na základě zpráv EEA. Kromě úsilí o zmírňování změny klimatu se v návrhu počítá s pravidelným hodnocením opatření zaměřených na přizpůsobování se změně klimatu.

Jako nezávislý poskytovatel znalostí bude EEA tyto procesy plně podporovat tím, že bude vypracovávat pravidelná hodnocení pokroku, jehož bylo v Evropě dosaženo při dosahování klimatické neutrality.

Těchto cílů v oblasti klimatu nelze dosáhnout bez řešení společných problémů v oblasti udržitelnosti. Zatímco Evropská komise přichází s dalšími iniciativami v rámci Zelené dohody pro Evropu, včetně iniciativ týkajících se oběhového hospodářství, biologické rozmanitosti a udržitelného financování, naše práce se zabývá řadou oblastí s cílem podporovat přechody k udržitelnému rozvoji.

Plnění ambiciózních cílů v době krize

I kdyby stávající situace vedla k významnému dočasnému snížení emisí, onemocnění Covid-19 představuje, a i do budoucna bude představovat, závažnou krizi v oblasti veřejného zdraví. Onemocnění Covid-19 a jeho nejrůznější dopady na naši společnost nelze v žádném ohledu vnímat jako událost s pozitivními důsledky. Dokonce ani ti z nás, kteří se na základě odborných zkušeností a znalostí agentury ozývali a požadovali závažné změny v systémech výroby a spotřeby, by neměli považovat masivní uzavření naší společnosti za přijatelné řešení naléhavých a systémových problémů v oblasti udržitelnosti.

Otázkou zůstává: Dokážeme v nadcházejících letech splnit naše ambiciózní cíle, až budeme řešit dopady této závažné krize? Myslím si, že ano. Podle mého názoru je jediným způsobem, jak vybudovat odolnou společnost se silným a udržitelným hospodářstvím, dlouhodobě plánovaný a realizovaný sociálně spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. Kromě toho investice vynaložené na zmírnění hospodářských dopadů této krize by měly a mohou být plně v souladu s našimi dlouhodobými cíli v oblasti udržitelnosti. I v této složité době evropské instituce potvrdily své pevné odhodlání plnit dlouhodobé cíle Zelené dohody pro Evropu. To bude vyžadovat silné partnery, což je přesně to, čím chce EEA být.