Spotřeba vody v Evropě – množství a kvalita představují velké výzvy

Téma nedostatku vody se objevuje stále častěji v titulcích novinových článků na celém světě a některých měst – jako je jihoafrické Kapské Město nebo egyptská Káhira – tato města již nyní čelí nebo mají v budoucnu čelit závažnému nedostatku dodávek vody. Jelikož na území Evropy se nachází mnoho velkých řek a jezer, může se zdát, že Evropa nebude nedostatkem vody dotčena. To však je jen zdání. Naopak, období nedostatku vody představuje problém, kterému čelí miliony obyvatel na celém světě, včetně více než 100 milionů obyvatel v Evropě.

Podobně jako v mnoha regionech celého světa, tak i v Evropě vzrůstají obavy ohledně nedostatku vody, a to v souvislosti s narůstajícím rizikem sucha kvůli změně klimatu. Asi 80 % využívané sladké vody v Evropě (vody k pití a k jiným účelům) pochází z řek a podzemní vody, kvůli čemuž jsou tyto zdroje mimořádně náchylné k hrozbám, jež představuje nadměrné využívání, znečištění a změna klimatu.

Tlak na množství vody

Jako každý jiný stěžejní zdroj nebo živoucí organismus, tak i voda může čelit tlaku, zejména v případě, že poptávka po ní převýší nabídku nebo je její užití omezeno nízkou kvalitou. Klimatické podmínky a poptávka po vodě jsou dva klíčové faktory, které na vodu vytvářejí tlak. Tento tlak je příčinou zhoršování zdrojů sladké vody, ať už jde o množství (nadměrné využívání nebo sucho), nebo o kvalitu (znečištění a eutrofizace).

Navzdory relativní hojnosti zdrojů sladké vody v některých částech Evropy je dostupnost vody a socioekonomická činnost rozprostřena nerovnoměrně, což vede k významným odlišnostem, pokud jde o míru nedostatku vody během jednotlivých ročních období v různých regionech. Poptávka po vodě v Evropě se za uplynulých 50 let stabilně zvyšovala, částečně kvůli růstu počtu obyvatel. To vedlo k celkovému snížení obnovitelných zdrojů vody v Evropě v přepočtu na jednoho obyvatele o 24 %. Tento pokles je zvlášť patrný v jižní Evropě, což je způsobeno hlavně nižším objemem srážek (podle jednoho indikátoru EEA). Například v létě roku 2015 bylo obnovitelných zdrojů sladké vody (jako je podzemní voda, jezera, řeky a nádrže) o 20 % méně než v témže období roku 2014, a to kvůli 10% poklesu srážek. Skutečnost, že se do velkých a malých měst stěhuje stále více lidí, má také dopad na poptávku, zejména v hustě obydlených oblastech.

Agentura EEA odhaduje, že zhruba jedna třetina území EU je vystavena podmínkám nedostatku vody, ať už trvale, nebo dočasně. V zemích, jako je Řecko, Portugalsko a Španělsko, již v letních měsících zaznamenávají dramatické sucho, ale nedostatek vody se stává problémem i v severních regionech, mimo jiné v části Spojeného království a v části Německa. Za největší problémové oblasti z hlediska nedostatku vody se považují zemědělské oblasti s intenzivním zavlažováním, ostrovy v jižní Evropě, které jsou oblíbené u turistů, a velké městské aglomerace. Očekává se, že k nedostatku vody bude kvůli změně klimatu docházet častěji.

Nicméně vyšší účinnost využívání vody a lepší hospodaření se zásobami vody vedly ke snížení celkového čerpání vody od roku 1990 o 19 %. Z případových studií provedených v nedávné době a analyzovaných ve zprávě agentury EEA lze vyvodit, že politiky EU v oblasti vody motivují členské státy k provádění lepších postupů v oblasti hospodaření s vodou, zejména pokud jde o politiky nacenění vody v kombinaci s jinými opatřeními, jako jsou veřejné osvětové kampaně propagující účinné hospodaření s vodou pomocí zařízení na úsporu vody.

Voda v hospodářských sektorech – kdo ji užívá správně a kdo nikoliv?

Všechny hospodářské sektory vodu využívají– i když každé odvětví jinak a v jiném množství([1]). Přístup k dostatečnému množství sladké vody je klíčový pro řadu odvětví a společenství, která na těchto činnostech závisejí. Přesto zůstává nezodpovězená otázka: používáme vodu v jednotlivých oblastech udržitelným způsobem?

Na hospodářské činnosti v Evropě se podle indexu využívání vody agentury EEA v průměru spotřebuje asi 243 000 hektometrů krychlových ([2]) vody ročně. Ačkoliv většina této vody (více než 140 000 hektometrů krychlových) se vrací do životního prostředí, často obsahuje nečistoty nebo znečišťující látky, včetně nebezpečných chemických látek.

Nejvíce vody se využívá v zemědělství: téměř 40 % celkového objemu vody spotřebované v Evropě za rok. Navzdory nárůstu účinnosti v tomto odvětví od 90. let minulého století, bude zemědělství i nadále představovat největšího spotřebitele po mnoho následujících let, čímž bude přispívat k nedostatku vody v Evropě. Důvodem je skutečnost, že je třeba zavlažovat stále větší plochy zemědělské půdy, zejména v jihoevropských zemích.

Ačkoliv se zavlažuje pouze asi 9 % celkové zemědělské půdy v Evropě, na tyto plochy se spotřebovává asi 50 % celkové spotřebované vody v Evropě. Na jaře se tento procentní podíl může vyšplhat až přes 60 %, protože zavlažování pomáhá plodinám po vysázení růst, zejména pak velmi žádanému a dražšímu ovoci a zelenině, jako jsou olivy nebo pomeranče, které vyžadují ke svému zrání hodně vody. Očekává se, že náklady na zavlažování se v nadcházejících letech zvýší, pokud se potvrdí předpověď menšího objemu dešťových srážek a delšího teplého vegetačního období kvůli změně klimatu.

Hodně vody je překvapivě zapotřebí také při výrobě energie, při níž se využívá asi 28 % roční spotřeby vody. Voda se používá především k chlazení v jaderných elektrárnách a v elektrárnách spalujících fosilní paliva. Rovněž se využívá k výrobě hydroelektřiny. Při těžbě a výrobě se využívá 18 % spotřeby vody a za těžbou a výrobou následují domácnosti, které spotřebovávají asi 12 %. Průměrně se domácnostem v Evropě dodává 144 litrů vody na osobu za den.

Odvětví, kde se spotřebovává nejvíce vody, se liší podle jednotlivých regionů. V jižní Evropě celkově nejvíce vody spotřebovává zemědělství, zatímco v západní a východní Evropě vystavuje vodní zdroje největšímu tlaku chlazení při výrobě elektřiny. V severní Evropě je největším uživatelem vody výrobní průmysl.

Dopady na životní prostředí

Veškerá uvedená spotřeba vody prospívá hospodářství, a tudíž zvyšuje naši kvalitu života. Místní zdroje vody v dané oblasti však mohou čelit konkurujícím si požadavkům od různých spotřebitelů vody, což může vést k zanedbávání potřebnosti vody v přírodě. Nadměrné využívání vodních zdrojů může škodit zvířatům a rostlinám, které na těchto zdrojích závisejí. Mohou se projevit i další důsledky pro životní prostředí.

Ve většině případů poté, co je odčerpaná voda využita v průmyslu, v domácnostech nebo v zemědělství, může vzniklá odpadní voda způsobit znečištění prostřednictvím vypouštění chemických látek, splašků nebo živin či pesticidů ze zemědělské půdy. V případě výroby energie narušuje spotřeba vody k výrobě hydroelektřiny přirozený koloběh vody v řekách a v jezerech, zatímco přehrady a jiné fyzické překážky mohou bránit rybám v migraci proti proudu.

Podobně voda používaná k chlazení v elektrárnách je v okamžiku, kdy se uvolňuje zpět do životního prostředí, často teplejší než voda v řekách a jezerech. V závislosti na rozdílu teplot může mít teplo negativní dopady na místní druhy. Například může vytvářet tepelnou překážku, která brání na některých tocích migraci ryb.

Evropské úsilí o zlepšení kvality vody

Za posledních třicet let dosáhly členské státy EU značného pokroku na cestě ke zlepšení kvality evropských sladkovodních útvarů, a to díky pravidlům EU, zejména díky těmto směrnicím: rámcová směrnice o vodě, směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o pitné vodě. Tyto stěžejní legislativní dokumenty vyjadřují závazek EU ke zlepšení stavu vody v Evropě. Cílem politiky EU je značně omezit negativní dopady znečištění, nadměrného čerpání a jiných tlaků, kterým je voda vystavena, a zajistit dostupnost dostatečného množství vody pro lidskou spotřebu i pro životní prostředí. Zejména čištění odpadních vod a omezení používání dusíku a fosforu v zemědělství vedlo v uplynulých desetiletích ke značnému zlepšení kvality vody.

Jedním z hmatatelných úspěchů je podstatné zlepšení kvality evropské vody ke koupání v uplynulých 40 letech na plážích a koupalištích. V roce 2017 bylo sledováno více než 21 500 pláží a koupališť v celé EU, z nichž 85 % splňovalo nejpřísnější normu pro „vynikající“ kvalitu vody. Díky pravidlům stanoveným právními předpisy EU o vodě ke koupání a o odpadních vodách byly členské státy EU schopny zakročit proti znečištění vody ke koupání splašky nebo splachy ze zemědělské půdy, která představuje riziko pro lidské zdraví a vodní ekosystémy.

Avšak i v dnešní době – navzdory dosaženému pokroku – je celkový environmentální stav řady evropských vodních útvarů neuspokojivý. Velká většina evropských jezer, řek, ústí a pobřežních vod jen s velkým úsilím splňuje minimální cíl dosáhnout „dobrého“ ekologického stavu ([3]) podle rámcové směrnice EU o vodě, jak je uvedeno v nedávno zveřejněné zprávě agentury EEA s názvem Evropské vody – hodnocení stavu a zátěží 2018 (Europeanwaters – assessment of status and pressures 2018).

Širší perspektiva – modrá ekonomika

Evropské úsilí se neomezuje na vnitrozemské a pobřežní vody. Udržitelné využívání vody a mořských zdrojů je základním cílem nových iniciativ v oblasti „modré ekonomiky“ a „modrého růstu“ EU a Organizace spojených národů. Podstatou je zabezpečit dlouhodobou udržitelnost rybolovu, hospodářských činností, jako je námořní doprava, pobřežní cestovní ruch a těžba na mořském dně, a současně zajistit co nejmenší poškození ekosystémů, pokud jde o znečištění a odpad. Pouze v Evropě modrá ekonomika již vytváří 5 milionů pracovních míst a přispívá hospodářství EU zhruba 550 miliardami EUR. Evropská komise vyzvala k silnější správě ([4]), která má tyto hospodářské plány na zlepšení ochrany mořského prostředí podpořit.

Budoucnost spotřeby vody v Evropě – zásadní je účinnost

Spotřeba vody ve většině odvětví hospodářství se v Evropě od 90. let 20. století snížila, a to díky řadě opatření, která byla přijata za účelem zvýšení účinnosti, jako je lepší nacenění vody nebo technologické zdokonalení zařízení a strojů.

Stále však podle indexu využívání vody sestavovaného agenturou EEA bude voda i nadále využívána v odvětvích, jako je zemědělství a energetika, stejně tak i spotřebiteli v domácnostech, k uspokojení poptávky, která se má podle očekávání i nadále zvyšovat. Změna klimatu bude i nadále vystavovat vodní zdroje dalšímu tlaku a očekává se, že se v řadě jižních regionů zvýší riziko sucha. Úlohu též sehrají demografické trendy. Počet obyvatel Evropy se za posledních dvacet let zvýšil o 10 % a očekává se, že tento trend bude pokračovat. Současně se stále více lidí stěhuje do městských oblastí, což rovněž bude představovat další zátěž pro zásobování vodou.

Poptávka po vodě vzroste v některých regionech během klíčových období i ve vztahu k určitým odvětvím, zejména hromadnému cestovnímu ruchu. Každý rok miliony lidí navštěvují destinace v celé Evropě a jejich spotřeba vody tvoří asi 9 % celkové roční spotřeby vody. Většina této spotřeby připadá na činnosti v rámci služeb spojených s ubytováním a potravinářstvím. Očekává se, že cestovní ruch zvýší tlak na dodávky vody, zejména na malých ostrovech ve Středozemním moři, z nichž většina zaznamenává ohromný příliv letních návštěvníků.

Celkové dilema je jasné. Vodu potřebují lidé, příroda i hospodářství. Čím více odebereme ze zdroje vody, tím větší dopad to má na přírodu. Kromě toho v některých regionech, zejména během některých měsíců, se nedostává. Očekává se, že změna klimatu tento vodní deficit dále zhorší. Vzhledem k tomu musíme všichni využívat vodu účinněji. Navíc šetření vodou nám pomůže ušetřit i další suroviny a pomůže ochránit přírodu.