Půda je ohrožena lidskou činností

Jakým problémům půda čelí?

Půda je konečným, neobnovitelným zdrojem, jehož stav se i nadále zhoršuje – a to ovlivňuje její schopnost fungovat a poskytovat služby. Pod rostoucím tlakem se ocitají funkce jako pěstování potravinářských plodin, produkce biomasy a biopaliv, ukládání uhlíku, udržování biologické rozmanitosti v půdě, filtrování vody a koloběh živin, jakož i zajišťování surovin. Ohroženo je také přírodní a archeologické dědictví, které je s půdou spojené.

K tomuto znehodnocování přispívá řada procesů včetně eroze půdy, úbytku organické hmoty v půdě, kontaminace půdy a neprodyšného uzavření půdy (tj. pokrytí půdy nepropustnými povrchy, označuje se také jako nepropustnost). Tyto procesy jsou způsobovány lidskými činnostmi, jako jsou např. zábor půdy, intenzivní využívání půdy (odráží se mimo jiné v množství živin používaných na zemědělské půdě) a opouštění půdy. Každý z těchto procesů má dopad na hlavní dimenze půdy: krajinný pokryv/využití území, vegetaci a půdu jako takovou. Uvedené dimenze určují rozsah dostupného půdního fondu a jeho fungování, jakož i odvozené toky zboží a služeb. Ovlivňují také vlastní hodnotu půdy a přispívají ke kvalitě života a dobrým životním podmínkám.

Jak se tyto problémy řeší?

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů stanoví záměry pro celosvětové úsilí o řešení problémů souvisejících s půdou. V této souvislosti byla v roce 2012 založena Iniciativa pro globální půdní indikátory (Global Land Indicators Initiative), jež má vypracovat soubor půdních indikátorů, které bude možné sestavovat celosvětově a které budou v dlouhodobém horizontu srovnatelné. Tato iniciativa, která se zpočátku zaměřila na práva k půdě, zamýšlí ovlivnit také globální agendu pro období po roce 2015. V navrhovaných indikátorech ovšem chyběla environmentální složka. Kvůli nápravě tohoto stavu EEA a Institut pro pokročilá studia udržitelnosti (Institute for Advanced Sustainability Studies) navrhly půdní indikátorypro sledování plnění Cílů udržitelného rozvoje z hlediska změn krajinného pokryvu/využití území, produktivity půdy a obsahu organického uhlíku v půdě.

Jak se na této práci podílí EEA?

Naše práce přispívá k rozvoji politiky EU v oblasti půdy. Jedním z příkladů je nedávné evropské posouzení schopnosti půdy poskytovat ekosystémové služby. Náš víceletý pracovní program se zabývá také účinným využíváním půdního fondu a hodnocením ekosystémů, jakož i účetnictvím přírodního kapitálu.

V oblasti účinného využívání půdního fondu se sleduje rovnováha mezi dostupnou půdou a funkčními požadavky, které jsou na ni kladeny. Půda je považována za neobnovitelný zdroj, proto je cílem těchto studií zjistit, jak změny půdního pokryvu, například výstavba infrastruktury nebo průmyslové účely, ovlivňují služby, které půda poskytuje. Patří sem také recyklace půdy reagující na zábory půdy, přičemž se podporuje opětovné využití půdy, která byla zastavěna, ale následně opuštěna.

Výzkumné práce v oblasti bilance půdních živin, jako jsou dusík a fosfor, ale také kovů jako měď, zinek, kadmium a olovo přispívají k projektům EEA z oblasti hodnocení ekosystémů a účetnictví přírodního kapitálu. V roce 2014 byly provedeny odhady bilance těchto látek v půdě v EU i na národní úrovni a v současnosti se zkoumá překročení kritických zatížení u depozice emisím amoniaku s ohledem na biologickou rozmanitost, u vyluhování a odtoku dusíku a fosforu s ohledem na podzemní a povrchovou vodu a v souvislosti s kvalitou potravin u příjmu kadmia.

EEA usiluje o harmonizovaná data pro tuto oblast tak, aby bylo možné získávat srovnatelná data o zemích v celé Evropě. Z toho důvodu spolupracuje se Společným výzkumným střediskem (JRC), které shromažďuje data o půdě v rámci pověření Evropského datového půdního centra. Údaje o území pocházejí z databáze krajinného pokryvu Corine Land Cover (CLC), založené na analýze družicových dat a vrstev vysokého rozlišení (High Resolution Layers – HRLs), a to včetně údajů o nepropustnosti.

Pro lepší zviditelnění problematiky půdy EEA vytvořila také tematický soubor indikátorů. Ten se v současnosti skládá z těchto témat: zábor půdy, nepropustnost, správa kontaminovaných oblastí a fragmentace krajiny, a zahrnuje také indikátory odvozené z prací v oblasti změny klimatu včetně organické hmoty v půdě, eroze půdy a půdní vlhkosti.

Jaká je politika v oblasti půdy?

Politika EU, která má význam pro půdu, je roztříštěná a stávající předpisy v oblasti environmentální, zemědělské a regionální politiky nejsou vzájemně koordinovány a nejsou ani dostatečně komplexní. Základním dokumentem je Tematická strategie pro ochranu půdy z roku 2006, která vysvětluje, proč jsou nutná další opatření pro zajištění vysoké úrovně ochrany funkcí půdy a udržitelného využívání půd. Návrh rámcové směrnice o ochraně půdy, který vznikl v roce 2006, nebyl ovšem v roce 2014 schválen.

Evropská komise plánuje přezkoumat stávající politiky EU a členských států s významem pro půdu, jejich účinnost a soudržnost i případné nedostatky. Reaguje tak na 7. akční program pro životní prostředí, ve kterém se EU zavazuje využívat a spravovat území udržitelným způsobem, chránit půdu a nacházet způsoby, jak toho co nejlépe dosáhnout na základě zásad proporcionality a subsidiarity.

Z celosvětového hlediska se předpokládá, že se členské státy OSN v září 2015 shodnou na Cílech udržitelného rozvoje. V aktuálním znění textu je přitom problematika půdy zahrnuta do několika cílů. Změna trendu úbytku půdních zdrojů na globální úrovni ovšem závisí na plnění cílů udržitelného rozvoje na národní i regionální úrovni.

Geertrui Louwagie

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji EEA č. 2015/2 v červnu 2015