Rozhovor – Malta: nedostatek vody je životní realita

Jak se vypořádáváte s nedostatkem vody na Maltě?

Kvůli zeměpisné poloze je nedostatek vody na Maltě přirozený stav. To, že má Malta středomořské klima s nízkými úrovněmi dešťových srážek a vysokými teplotami, má za následek nízkou dostupnost přírodní vody a významné ztráty způsobené evapotranspirací. Vedle toho činí hustota obyvatelstva na Maltě asi 1 400 obyvatel na kilometr čtvereční. Jinými slovy, máme malou dostupnost vodních zdrojů ve velmi hustě osídlené oblasti.

Příroda může poskytnout pouze asi polovinu množství vody, které potřebujeme celkově. Od roku 1982 Malta „vyrábí“ vodu odsolováním mořské vody. Odsolování je doplněno rozsáhlým řízením úniků vody a programem oprav, do kterých podniky veřejných vodovodních služeb od 90. let minulého století značně investují. Výsledkem je, že naše současná obecní poptávka po vodě činí asi 60 % stavu v roce 1992, především díky řízení úniků. Rovněž jsme v loňském roce zavedli ambiciózní program opětovného využívání vody, který má dále překlenout rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.

Požadavky si navzájem konkurují, jelikož přírodní zdroje vody na Maltě jsou omezené. Obyvatelé měst nebo zemědělci požadují více vody, ale vodu potřebuje také příroda. Každý plán hospodaření s vodou, který na Maltě vypracujeme, musí zajistit, že jsou respektovány a uspokojeny potřeby přírody, pokud jde o vodu. Naše údolí jsou centry pro ekosystémy, z nichž některé jsou endemické, a tudíž mají vysokou ekologickou hodnotu. Proto jsou v údolích oblasti, kam se nesmí chodit a které jsou bezzásahové, protože je třeba respektovat faunu a flóru, která v těchto údolích žije – ale také jejich požadavky na vodu.

Není snad odsolování velmi nákladným řešením s významnými dopady na mořské prostředí?

Bohužel, protože není dost přírodních zdrojů, je nutné sladkou vodu „vyrábět“ a v této věci nemáme na výběr. Kromě toho je odsolování technologie, která v uplynulých letech prošla významnými změnami, zejména pokud jde o energetickou účinnost. Water Services Corporation (maltský vodárenský podnik) v současnosti provádí rozsáhlou modernizaci všech svých odsolovacích zařízení – a to prostřednictvím finančních prostředků z Fondu soudržnosti EU. Energie potřebná k vyrobení jednoho metru krychlového sladké vody z mořské vody se sníží na 2,8 kilowatthodiny. Před deseti lety to bylo téměř 6 kilowatthodin. Technologie odsolování se stává velmi účinnou a toto odvětví neustále směřuje k vyšším mírám účinnosti.

Pokud jde o dopady odsolování na mořské prostředí, jde hlavně o vypouštění solanky, což je vedlejší produkt procesu odsolování, který se vypouští do moře. Naše odsolovací zařízení jsou poměrně malá a nacházejí se v oblastech, kde jsou silné mořské proudy. Tudíž je vypouštěné množství omezené a rychle se rozptýlí. Vodárenský podnik provedl předběžné studie o výpusti z našich zařízení a došel k závěru, že případný dopad na mořské prostředí je omezen na několik prvních metrů od místa výpusti. Tyto výsledky již byly zohledněny a využity v praxi prostřednictvím udržitelnější koncepce plánovaných vypouštěcích zařízení. Tyto studie budou nyní pokračovat prostřednictvím integrovaného projektu programu LIFE.

Rozhodnutí o tom, kde má být postaveno odsolovací zařízení, musí vzít v úvahu řadu faktorů. Rovněž je důležitá velikost zařízení, a to nejen z hlediska vypouštění solanky, ale také z hlediska zabezpečení dodávky. Naše tři zařízení jsou strategicky umístěna na různých místech u pobřeží, a to hlavně proto, že v případě událostí, jako je únik ropy, kdy je třeba zařízení uzavřít, mohou zbývající dvě zařízení zůstat v provozu.

Stejně tak důležitá je geologie dané oblasti. Odsolovací zařízení na Maltě čerpají vodu z hlubokých mořských studní, a spoléhají tudíž na čisticí účinky skalního podloží. Tím se omezuje potřeba čištění ve fázi před samotným odsolováním a snižují se výrobní náklady. Jde o důležitý aspekt plánování, protože náklady na čištění před odsolováním mohou být srovnatelné s náklady na samotné odsolování.

Jak maltští občané vzhledem k přirozenému nedostatku přispívají k úsilí o šetření vodou?

Maltští občané spotřebují asi 110 litrů na osobu denně, což je poměrně málo ve srovnání s jinými zeměmi EU. Je však třeba zohlednit i nové tlaky. Například na Maltu přijelo v souvislosti s jejím nedávným hospodářským růstem pracovat až 50 000 cizinců. Odvětví cestovního ruchu také setrvale roste a odhaduje se, že přispívá ke zhruba stejnému nárůstu obyvatelstva o asi 40 000 lidí. Více lidí na ostrovech znamená větší poptávku po vodě. Kromě toho mají lidé různé návyky spotřeby vody. Pokud jste zvyklý denně spotřebovat 250 litrů vody v zemi, která má bohaté zdroje vody, je obtížné spotřebu za několik dnů omezit na 110 litrů. Agentura pro energii a vodu v současnosti zavádí rozšířenou kampaň zaměřenou na ochranu vody, která zohledňuje tyto demografické a socioekonomické trendy a jejímž cílem je zabývat se komplexně řízením poptávky po vodě.

V této souvislosti může jistě hrát roli nacenění vody. Na Maltě je cena pro uživatele domácností již poměrně vysoká: uživatelé platí 1,39 EUR za metr krychlový za prvních 33 metrů krychlových ročně. Když toto množství překročí, cena se zvýší na 5,14 EUR za metr krychlový. Tento stoupající blokový tarifní mechanismus je sám o sobě pobídkou ke snížení spotřeby vody.

Pomoci lidem, aby spotřebovávali méně, se obdobně snaží i trh. Například je dnes velmi složité zakoupit si novou velkoobjemovou záchodovou splachovací nádržku. Když kupujete kohoutek, s největší pravděpodobností už budou mít zabudované perlátory. Pračky a myčky jsou stále účinnější, pokud jde o spotřebu vody a energie.

Velký potenciál v oblasti úspor, který začínáme zkoumat, nabízí též recyklace vody.

Jak bude recyklovaná voda používána?

Zaměřujeme se na dva systémy: spotřebu v zemědělství a spotřebu v domácnostech. Plánuje se, že zemědělský systém prostřednictvím dočišťovacích zařízení vyprodukuje 7 milionů metrů krychlových recyklované vody ročně. To podle našich odhadů odpovídá jedné třetině spotřeby vody v zemědělství.

V domácnostech se asi 30–45 % vody spotřebovává na sprchování a podobný podíl na splachování. Používání vody na sprchování, která je poměrně čistá, ke splachování, kde nedochází k přímému styku s lidmi, by mohlo snížit denní spotřebu ze 110 litrů na cca 70 litrů na osobu. Potenciál úspor je nesmírný, ale vždy máme v první řadě na mysli veřejné zdraví. Technologie musí být bezpečná, protože v konečném důsledku jde o naše zdraví a zdraví našich rodin.

A co takhle využívat recyklovanou vodu v zemědělství?

Zemědělství potřebuje vodu. Čerpání vody přímo z podzemních vodonosných vrstev je poměrně levné a místní řešení. Problém je, že maltské vodonosné vrstvy jsou v přímém kontaktu s mořskou vodou a lze z nich čerpat vodu jen omezeně. Čerpání velkého množství sladké vody z vodonosných vrstev by mělo za následek vniknutí mořské vody, čímž by se snížila celková kvalita podzemní vody a tato voda by se stala nepoužitelnou. Není potřeba dodávat, že taková situace by uškodila všem.

Aby bylo možné regulovat množství čerpané podzemní vody, byly takřka všechny registrované soukromé vrty vybaveny v uplynulých letech měřidly. Nyní máme ucelenější přehled o využívání a potřebě vody v zemědělství. Můžeme též nabídnout zemědělcům alternativní zdroj: vysoce dočištěnou upravenou odpadní vodu – kterou zajišťuje na Maltě program „Nová voda“.

Jak zemědělci reagují na nápad používat recyklovanou vodu?

Zde hraje velkou roli vnímání recyklované vody. Musíme změnit vnímání „recyklované–vyčištěné“ vody jako vody „odpadní“. Abychom rozšířili přijímání ze strany zemědělců, vysvětlujeme úroveň kvality, které bylo dosaženo díky novým čisticím postupům. Rovněž jim ukazujeme, že používání této vody nemá pro plodiny žádné negativní důsledky.

Za tímto účelem též využíváme cenové nabídky. Pro „novou vodu“ je zaveden stoupající blokový tarifní mechanismus. První tarifní pásmo se zemědělského odvětví prozatím netýká, aby se dále rozšířilo přijímání recyklované vody.

Jiným důležitým opatřením je vytváření malých nádrží na dešťovou vodu v polích. Od doby, kdy Malta vstoupila do EU, došlo k velkému nárůstu počtu žádostí na vytvoření těchto nádrží, které podporuje zemědělský fond EU pro regionální rozvoj.

Jak iniciativy a fondy EU přispívají k hospodaření s vodou na Maltě?

Odvětví vody je jednou z klíčových priorit Malty v rámci Fondu soudržnosti EU. V současnosti se zaměřujeme na řadu vertikálních investic do infrastruktury: zlepšení energetické účinnosti odsolování mořské vody, program Nová voda, zvýšení účinnosti rozvodu vody, modernizaci a regulaci sítě pro odvádění odpadních vod, testování inovativních technologií, kampaně zaměřené na šetření vodou a řízení čerpání podzemní vody.

Tato opatření jsou pak provázána v rámci pro hospodaření s vodou, který vznikl podle druhého maltského plánu povodí prostřednictvím integrovaného projektu. Tento integrovaný projekt je rovněž financován z programu LIFE Evropské unie a zahrnuje zvýšení povědomí, podporu rozšiřování nových technologií a postupů a řešení problémů v oblasti správy věcí veřejných. Zkoumáme také, jak můžeme tyto poznatky sdílet s jinými ostrovy a pobřežními oblastmi ve Středozemním moři prostřednictvím evropských a jiných regionálních iniciativ.

Jaký je stav mořských vod v okolí Malty?

Zvláštní faktory – jako je naše vysoká hustota zalidnění a naše intenzivní odvětví cestovního ruchu, využívání pobřežních zón a mořských vod pro komerční a rekreační účely – vytváří tlak na mořské prostředí. Avšak v uplynulých letech došlo ke značnému zlepšení, rovněž především díky financování a právním předpisům EU. Se zlepšením kvality našich pobřežních vod souvisí jeden důležitý příklad – z nejnovějších výsledků vyplývá, že naše vody ke koupání jsou na špičkové úrovni. K tomuto zlepšení nepochybně přispělo provedení směrnice EU o čištění městských odpadních vod spolu se třemi novými čistírnami.

Rovněž zkoumáme, jak zlepšit hospodaření s živinami v zemědělství a jak omezit znečištění odplavenými živinami. Kvalita pobřežních vod je pro Maltu stěžejní. Vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva je také součástí našeho každodenního života v průběhu letních měsíců odpočinek u moře, tudíž čisté pláže a vysoká kvalita vody ke koupání je důležitá nejen pro cestovní ruch, ale i pro nás.

Manuel Sapiano

vedoucí pracovník pro (vodní) politiku

Agentura pro energii a vodu na Maltě