Jak se evropská města přizpůsobují změně klimatu a zajišťují transformaci k udržitelné budoucnosti?

Jaká opatření přijímají Evropská unie a EEA s cílem přizpůsobit se změně klimatu, zejména pokud jde o udržitelnost měst?

Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou nedávno přijala Evropská komise, navrhuje opatření, která rozšíří znalosti o adaptaci, abychom mohli shromažďovat větší množství kvalitnějších informací o rizicích a ztrátách souvisejících se změnou klimatu. To přímo souvisí s evropskou platformou pro znalosti o adaptaci ClimateADAPT, kterou řídí a vyvíjí EEA.

V rámci platformy ClimateADAPT je uváděna řada příkladů dobré praxe z měst, která se zabývají opatřeními pro přizpůsobení se změně klimatu. Strategie EU nově plné uznává, že tato adaptace vyžaduje plány a opatření na všech úrovních správy. Zdůrazňuje priority uznávající lokální opatření, využívání přírodě blízkých řešení a začlenění problémů adaptace do makrofiskální politiky. Způsob, jakým města fungují, byl plně uznán v naší zprávě s názvem „Urban sustainability in Europe – What is driving cities’ environmental change“ (Udržitelnost měst v Evropě – co motivuje změny životního prostředí ve městech), která bude zveřejněna v následujících týdnech. Spolu s touto zprávou zveřejníme stručné sdělení, která poskytuje úvodní přehled o klíčových dopadech pandemie COVID-19 na úsilí v oblasti udržitelnosti ve městech.

Jaké zásadní poznatky tato nová zpráva obsahuje?

EEA se tématy týkajícími se měst zabývá již dlouhou dobu. Využíváme tematický přístup, tedy vývoj vzorců, jako jsou urbanizace a znečištění nebo kvalita ovzduší ve městech, hlukové znečištění a přizpůsobení se změně klimatu ve městech. Nová zpráva je první z řady hodnocení, která integrovaným způsobem řeší příspěvek měst k cílům v oblasti životního prostředí. Tato konkrétní zpráva se prostřednictvím průzkumu a rozhovorů přímo zaměřuje na města s cílem pochopit, co motivuje změnu životního prostředí ve městech jako součást transformace měst k udržitelnější společnosti. Jedná se o výzkumnou práci, která nabízí srovnání týkající se hodnocení klíčových podnětů a překážek ze strany měst při jejich transformaci k udržitelnosti.

Mezi všemi zásadními faktory zjištěnými v tomto výzkumu určité faktory vynikají. Zjistili jsme, že neexistuje žádný univerzální přístup. Zjištěné podněty i překážky byly zařazeny do sedmi klíčových oblastí: kontext, řízení, znalosti, kultura, technologie, data a informace a finance. Je třeba podotknout, že EEA poprvé oslovuje města přímo tímto výzkumným způsobem pomocí průzkumu založeného na designovém myšlení, na který lze navázat.

Jakým způsobem pandemie COVID-19 ovlivnila města?

Hodnocení celkového dopadu krize COVID-19 na udržitelnost měst dosud nebylo dokončeno. Pandemie změnila náš životní styl, přičemž bylo zaznamenáno častější používání digitálních zařízení a častější práce z domova. Z tohoto důvodu se změnila městská krajina a dopad na dopravu a každodenní dojíždění bude trvalý. Podobně se pravděpodobně změní poptávka po bydlení a využití kanceláří. To může vést díky slabšímu provozu k lepší kvalitě ovzduší a nižší hlučnosti.

Mnohé bude záviset na tom, jak evropské země stanoví své plány pro oživení a odolnost, a co je důležitější, jak budou města vnímána jako aktéři změn. Města hrála hlavní úlohu při podpoře svých občanů během pandemie a lokální úřady mají velký význam při oživení a při implementaci Zelené dohody pro Evropu. Nadcházející stručné sdělení EEA analyzuje některé z prvních dopadů pandemie na životní prostředí a změnu klimatu. Zabýváme se v ní mobilitou a dostupností, vlnou renovace a modernizace budov, důležitosti zelených ploch, přírodě blízkými řešeními a úlohou lokálních potravin produkovaných ve městech.

Poskytují tato hodnocení početným evropským městům technické a praktické rady nebo cesty k udržitelnosti?

Naše práce v  EEA se zaměřuje na široké spektrum partnerů. Spolupracujeme s jednotlivými zeměmi, evropskými institucemi i organizacemi a obecně s evropskou občanskou společností. Ačkoli mandát EEA se nevztahuje na přímou spolupráci s městy, přibližně 75 % evropské populace žije ve městech. Naše nadcházející hodnocení mají dvojí cíl: zabývat se významem lokální úrovně a významem měst při dosahování velmi ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, které si Evropa stanovila.

Z naší práce také vyplývá, že města se silně zapojují, pokud jde o implementaci, a někdy jsou ještě ambicióznější než subjekty na národní úrovni. V rámci posledního programu REFIT pro sledování a hodnocení právních předpisů v oblasti životního prostředí (2018) byl učiněn závěr, že 70 % právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je implementováno na místní úrovni.

Jaká hlavní poučení dosud vyplynula z vašeho předběžného výzkumu?

Zpráva poskytuje velmi zajímavé postřehy z měst, v nichž se v rámci studie průzkum prováděl, které mají přímé důsledky pro politiky EU. Jedním ze zásadních poznatků je to, že právní předpisy a politické rámce EU hrají klíčovou úlohu při urychlování změn vedoucích k udržitelnosti ve městech. Kromě toho hraje nezastupitelnou úlohu přístup k financování z EU a k národnímu a soukromému financování. S cílem přidávat hodnotu úsilí měst o zajištění udržitelnosti je rovněž důležitá spolupráce mezi městy a dílčí partnerství. Je také pravda, že města jsou heterogenní a transformaci k udržitelnosti je třeba přizpůsobit místním podmínkám. Vize a strategické plány udržitelnosti na místní úrovni jsou nezbytně důležitým základem pro budoucí opatření.

Jaké další práce se v této oblasti plánují?

Práce probíhají ve čtyřech oblastech. Jednou z nich je pokračování v pracích vytvářených v celé EEA. Patří mezi ně probíhající práce o adaptaci, hodnocení kvality ovzduší a znečištění hlukem v kontextu měst, práce týkající se programu Copernicus a jeho místní složky Urban Atlas, přírodě blízkých řešeních, mobility/dostupnosti a modernizace budov nebo řešení respektujících zásady oběhového hospodářství. Výtah z těchto prací bude představen v připravované zprávě o analýze souvislostí, kterou nazýváme Nexus Analysis a která vychází z analytické perspektivy top-down. Analýza se zaměřuje na osm problémů udržitelnosti měst a životního prostředí, které byly vybrány jako priority v rámci procesu, jež vedly zúčastněné strany. Na městské úrovni se zaměříme na odolnost vůči změně klimatu, kvalitu života, dostupnost, zdravé životní prostředí, potravinové zabezpečení, oběhové hospodářství, čistou energii a udržitelné budovy.

Chceme také posílit vztahy s příslušnými zúčastněnými stranami. Plánujeme zintenzivnit vytváření sítí na toto téma vytvořením fóra městské udržitelnosti podporujícího spolupráci, které umožní výměnu informací, vytváření sítí a navazování zacílených partnerství. V neposlední řadě EEA s přihlédnutím k dalším iniciativám pod vedením EU také zvažuje, jak lze všechny tyto znalosti a expertýzu předávat a sdílet ve větším měřítku.