Zdravé životní prostředí je nezbytné pro udržitelné hospodářství i rovnoprávnou společnost

Změna byla odjakživa charakteristickým rysem naší planety. Pevniny, oceány, ovzduší, klima a život na zemi vždy procházely změnami. Současné změny se od těch z minulosti liší nebývalým tempem a rozsahem a také faktory a hybnými silami, které stojí v jejich pozadí. Běžnou skutečností v našem životě se staly extrémní události, jako jsou vichřice, vlny veder, povodně a sucha, k nimž dříve docházelo jen jednou za sto let. Novinové titulky na celém světě poukazují na klimatickou a ekologickou krizi, která ovlivňuje budoucnost našeho druhu. 

Globální klima se mění a na vině je člověk

Ať už se rozhodneme používat jakýkoliv pojem – „naše nová realita“ nebo „mnohostranná krize“ – fakta mluví jasně. Globální klima se mění a na vině je člověk. Závislost našich ekonomik na fosilních palivech, způsoby využívání půdy a celosvětové odlesňování vedou ke zvýšení koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, což má za následek měnící se klima. Je také zjevné, že změna klimatu se týká každého a všech koutů naší planety, a to včetně Evropy. Některé komunity mohou zažívat dlouhé vlny veder a sucha, jiné zase mohou čelit častějším a prudším vichřicím. Změnou klimatu jsou dotčeni lidé, příroda i hospodářství.

Biologické rozmanitosti ubývá nebývalým tempem

Je vědecky dokázáno, že rozmanitost života na zemi ubývá tempem, které není udržitelné. Každý rok je mnoho druhů prohlášeno za vyhynulé, neboť jsou nadále ničena, rozdrobována či znečišťována jejich stanoviště. U některých druhů, včetně opylovačů, jako jsou včely a motýli, kteří jsou pro nás životně důležití, byl zaznamenán dramatický úbytek populací kvůli značně rozšířenému používání pesticidů. Znečišťující látky z hospodářských činností se hromadí v životním prostředí, snižují schopnost ekosystémů se regenerovat a poskytovat nám životně důležité služby. Zhoršování stavu životního prostředí se týká nejen rostlin a živočichů, ale také lidí.

Systémy výroby a spotřeby nejsou udržitelné

21. století bylo rovněž poznamenáno hospodářskou a finanční krizí. Výzkumy potvrzují, že naše systémy výroby a spotřeby zkrátka nejsou udržitelné. Lineární ekonomický model – vyrobit ze surovin zboží, které se použije, spotřebuje a pak zahodí – vede nejen k rostoucímu znečištění a hromadění odpadu, ale také ke globálnímu soupeření o přírodní zdroje. Globální sítě mohou šířit více než jen materiály, zboží a znečišťující látky: krize, která začne ve finančním odvětví v jedné zemi, se může šířit celým světem a způsobit dlouholetou hospodářskou stagnaci a recesi.

Rovněž je zřejmé, že přínosy plynoucí z hospodářského růstu nejsou rozděleny rovnoměrně po celém světě. Výše příjmů se značně liší mezi jednotlivými zeměmi, regiony a městy. Dokonce i v Evropě, kde životní úroveň převyšuje celosvětový průměr, žijí komunity a skupiny s příjmy pod hranicí chudoby. Bohužel některé z těchto komunit a osob jsou také zranitelnější, pokud jde o environmentální rizika. Je u nich pravděpodobnější, že budou žít v oblastech vystavených znečištění ovzduší a záplavám, v domech bez dostatečné izolace, která by je chránila před extrémním mrazem a horkem. Skupiny, které si užívají výhod, nemusí být nutně ty, které nesou související náklady.

Pokud se tyto trendy nezastaví, příští generace, ať už budou žít v jakékoliv zemi a mít jakoukoliv výši příjmů, budou čelit extrémnějším teplotám a povětrnostním jevům, menšímu počtu druhů, rostoucímu nedostatku zdrojů a většímu znečištění. Máme-li takovéto vyhlídky, není divu, že tisíce mladých Evropanů demonstrují v ulicích a naléhají na tvůrce politik, aby přijali ambicióznější a účinnější opatření ke zmírnění klimatických změn.

Je možná i jiná budoucnost

Během uplynulých 40 let zaváděla Evropa politiky na řešení konkrétních problémů, jako jsou znečištění ovzduší a vody. Některé z těchto politik dosáhly pozoruhodných výsledků. Evropané dýchají čistší vzduch a mají čistší vodu ke koupání. Recykluje se větší podíl komunálních odpadů. Jsou chráněny stále rozsáhlejší plochy pevniny a moře. Evropská unie snižuje emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Investují se miliardy eur do příjemnějšího života ve městech a do udržitelné mobility. Exponenciálně vzrostl objem energie vyráběné z obnovitelných zdrojů…

V tomto období se rovněž neustále prohlubují naše znalosti a chápání životního prostředí, což podtrhuje skutečnost, že lidé, životní prostředí a hospodářství jsou součástí téhož systému. V průběhu 25 let své existence Evropská agentura pro životní prostředí propojuje a rozvíjí tyto oblasti znalostí s cílem prohloubit porozumění tomuto systému. Lidé nemohou mít kvalitní život, pokud jsou životní prostředí a hospodářství ve špatném stavu. Nerovnoměrné rozdělení výhod, jako jsou ekonomické bohatství a čistší vzduch, a nákladů, včetně znečištění a nižších výnosů v důsledku sucha, bude i nadále vyvolávat sociální nepokoje.

Tyto skutečnosti mohou být těžko akceptovatelné. Stejně tak může být těžké změnit zavedené struktury správy, spotřebitelské návyky a preference. Navzdory složitosti tohoto úkolu je však stále možné vybudovat udržitelnou budoucnost. K tomu je zapotřebí zastavit současné praktiky, např. omezit subvence, které škodí životnímu prostředí, a postupně vyřadit a zakázat znečišťující technologie a současně podporovat udržitelné alternativy a komunity, na které příslušné změny doléhají. Uhlíkově neutrální oběhové hospodářství může snížit poptávku po našem přírodním kapitálu a omezit nárůst globálních teplot. Tento přechod bude rovněž vyžadovat změnu našich návyků a našeho chování, například způsobů dopravy a jídelníčku. Znalosti potřebné k řízení tohoto přechodu směrem k dlouhodobé udržitelnosti už máme. Sílí také podpora veřejnosti ve prospěch změny. Nyní musíme převzít odpovědnost a tuto změnu urychlit.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel agentury EEA

Úvodník zveřejněný ve vydání informačního zpravodaje Evropské agentury pro životní prostředí z března 2019 – EEA Newsletter 01/2019