Hlukové znečištění představuje závažný problém, a to jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí

Jaké jsou hlavní závěry druhé zprávy o hlukovém znečištění ve venkovním prostředí, kterou vydala EEA?

Ze zprávy vyplývá, že hlukové znečištění ve venkovním prostředí, zejména hluk ze silniční dopravy, zůstává závažným problémem, který ovlivňuje zdraví a dobré životní podmínky milionů lidí v Evropě. Dvacet procent evropské populace (což odpovídá více než 100 milionům lidí) je dlouhodobě vystaveno hladinám hluku, které jsou pro jejich zdraví škodlivé. Z těchto dat rovněž vyplývá, že nebylo dosaženo politických cílů týkajících se hlukového znečištění ve venkovním prostředí. Na základě našich prognóz je přitom málo pravděpodobné, že by se počet osob vystavených hluku v budoucnu výrazně snížil, a to z důvodu růstu měst a zvýšené poptávky po mobilitě.

Jaké jsou konkrétní dopady na zdraví? Jak velkým problémem je hlukové znečištění ve srovnání například se znečištěním ovzduší?

Dlouhodobá expozice hluku může mít na zdraví nejrůznější dopady, včetně obtěžování, rušení spánku, negativních účinků na kardiovaskulární a metabolický systém, ale i způsobovat poruchy kognitivních funkcí u dětí. Na základě současných dat odhadujeme, že hlukové znečištění ve venkovním prostředí se ročně podílí na 48 000 nových případech ischemické choroby srdeční a 12 000 předčasných úmrtí. Dále odhadujeme, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž ke značnému chronickému narušení spánku. Podle odhadů trpí v důsledku hluku z letecké dopravy 12 500 školáků poruchami čtení.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že hlukové znečištění je velkým problémem, který ovlivňuje lidské zdraví, a to i jejich. Mnohem více předčasných úmrtí je samozřejmě spojeno se znečištěním ovzduší než s hlukovým znečištěním. Zdá se však, že hluk má větší dopad na indikátory týkající se kvality života a duševního zdraví. Podle některých zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů, a to hned po znečištění ovzduší (suspendovanými částicemi).

Zpráva rovněž identifikuje problémy s implementací směrnice EU o hluku ve venkovním prostředí. Které to jsou?

V některých zemích stále ještě chybí velká část dat pro potřeby zpracování hlukových map a akčních plánů. Problémy s hlukem nelze řádně hodnotit a řešit, pokud jednotlivé země, regiony a města nebudou vytvářet hlukové mapy nebo akční plány podle požadavků uvedené směrnice.

Jak se agentura EEA podílí na zajišťování toho, aby si političtí představitelé a veřejnost uvědomovali problematiku hlukového znečištění ve venkovním prostředí?

EEA je pověřena shromažďováním veškerých informací, které země předkládají podle směrnice o hluku ve venkovním prostředí. Aktuální stav znalostí o zdrojích hluku a o expozici obyvatel hlukové zátěži v Evropě z velké části vychází z této databáze. Na základě těchto dat vytváříme řadu zpráv a hodnocení. Pomáhají sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů v oblasti hlukového znečištění, a mohou rovněž poskytovat informace, na kterých budou založeny budoucí akční programy pro životní prostředí. Kromě nedávno zveřejněné zprávy o hlukovém znečištění ve venkovním prostředí v Evropě existuje celá řada předchozích zpráv o hluku, které vypracovala EEA, například „Quiet areas in Europe – The environment unaffected by noise pollution“ (Tiché oblasti v Evropě – životní prostředí bez hlukového znečištění) 2016, „Unequal exposure and unequal impacts: Social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe (Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě), 2018. Rovněž je možné konzultovat informace o hlukovém znečištění pomocí prohlížeče hlukového znečištění EEA nebo z informačních listů jednotlivých zemí, které se týkají hluku.

Jak bude EU postupovat při dalším řešení této otázky?

Jednotlivé země, regiony a města přijímají za účelem řešení problémů s hlukem různá opatření. Například pokládání nízkohlučného asfaltu na vozovky, používání tichých pneumatik na vozidlech veřejné dopravy, budování rozsáhlejší infrastruktury pro elektrická vozidla ve městech, podpora aktivního cestování, například chůze nebo jízdy na kole, zavádění pěších zón atd. Značný počet měst a regionů rovněž zavedl takzvané tiché oblasti, kam se lidé mohou uchýlit před hlukem města. Jedná se většinou o zelené plochy, například parky nebo chráněná území.

Mnoho z těchto opatření se rovněž ukázalo jako přínosné pro snížení znečištění ovzduší. Podle našeho názoru je možné zvýšit dopad opatření k omezování hluku a současně optimalizovat náklady a vynaložené úsilí pomocí navrhování kombinovaných strategií pro omezování hluku a znečištění ovzduší z dopravy. Pokud nepřijmeme opatření k snížení hlukové zátěže, je málo pravděpodobné, že by se počet osob vystavených hluku v budoucnu výrazně snížil, a to z důvodu růstu měst a zvýšené poptávky po mobilitě. Pravděpodobnější je, že výrazného snížení počtu osob, které jsou vystaveny škodlivým hladinám hluku, bude dosaženo pomocí nejen jednotlivých opatření, ale kombinací různých opatření, včetně technologických vylepšení, ambiciózních politik v oblasti hluku, lepšího územního plánování a plánování infrastruktury a změn v chování lidí.