Znalosti z oblasti životního prostředí v budoucnosti

První právní předpisy EU v oblasti životního prostředí vstoupily v platnost před více než čtyřmi desetiletími. Od té doby členské státy EU pravidelně shromažďují a zveřejňují srovnatelná data z různých oblastí životního prostředí, od hodinových koncentrací znečišťujících látek ve městech po sezonní měření jakosti koupacích vod. Sledují rovněž své emise skleníkových plynů, spotřebu energie, znečišťující látky produkované průmyslem, rozlohu a umístění chráněných území atd. Tato data jsou velmi důležitá pro monitorování vývoje a zajištění účinného provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí.

U technologií používaných pro sběr, reporting a analýzu dat o životním prostředí došlo za uvedenou dobu k významnému vývoji. V současné době jsme schopni shromažďovat, uchovávat a zpracovávat větší množství dat. Různé toky dat rovněž dokážeme vzájemně propojovat a získat tak přesnější analýzy toho, co se děje a proč se to děje. Prostřednictvím modelů, které vyhodnocují koncentrace látek znečišťujících ovzduší ve vztahu k hustotě obyvatel, jsme schopni odhadnout dopady znečištění ovzduší na daném území. Družicová data, včetně dat z programu Copernicus (programu EU pro pozorování Země), lze kombinovat s daty z monitorovacích zařízení na pevnině i na moři. Díky tomu jsme schopni odhadnout současné a budoucí dopady zhoršování stavu životního prostředí a změny klimatu.

Společná pravidla EU zajišťují slučitelnost dat a usnadňují výměnu dat a informací v celé Evropě. Pro porozumění vývoji v oblasti životního prostředí je však nutné, abychom spolupracovali nejen v rámci EU, ale také na širší evropské i mezinárodní úrovni. Díky své informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Eionet) a evropským a mezinárodním partnerům má EEA jedinečnou možnost zpracovávat informace o životním prostředí a na jejich základě odhadovat, jaké znalosti bude nutné v budoucnosti mít.

Potřeba systémovější analýzy

Přes nedostatky v některých oblastech jsou současné znalosti o životním prostředí úctyhodné. Naše chápání konkrétních otázek se postupem času prohloubilo. Z toho také vyplývá potřeba nahlížet na věci v širším kontextu – tj. potřeba systémovějších analýz zohledňujících celé systémy, jako je např. systém mobility a potravinový systém. Monitorováním koncentrací látek znečišťujících ovzduší získáme pouze omezené informace. Nemůžeme analyzovat a řešit problém znečištění ovzduší, aniž bychom nezvažovali dopravu, zvyšování podílu naftových motorů u aut, zemědělství, rozšiřování městských aglomerací a vzorce spotřeby. Životní prostředí je složité a naše znalosti musí této složitosti odpovídat. Ukazuje se, že v budoucnosti budeme mnohem více potřebovat systémovější poznatky, které pokrývají více oblastí.

O systémovou analýzu se opírá nejnovější zpráva EEA s názvem „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“. V rámci naší práce na globálních megatrendech jsme se pokusili posoudit vliv globálních trendů na životní prostředí v Evropě a naopak. Danou otázku se zároveň snaží řešit tematické zprávy EEA v rámci širší systémové analýzy.

Tento druh analýzy často vyžaduje různý typ datových toků a správy dat a úzce propojuje socioekonomické údaje s údaji o životním prostředí. Kromě toho stále více údajů shromažďují občané a soukromé společnosti. To bude možná také vyžadovat navázání nových partnerství zaměřených na sdílení údajů, a to mezi vlastníky a shromažďovateli údajů na místní i globální úrovni, kteří pocházejí z veřejného i soukromého sektoru.

Od dat o životním prostředí ke znalostem

Vedle otázek týkajících se vlastnictví dat a jejich správy představují velké objemy dat další výzvu:jak získat potřebné znalosti z velkého objemu datových toků, zejména takové, které jsou důležité pro danou oblast politiky? Co potřebujeme vědět, abychom dále zlepšovali stav životního prostředí? Tato úvaha může vést k určení nových oblastí, které budou předmětem monitoringu, a jiných oblastí, které nebudou již monitorovány nebo budou monitorovány méně často. Tento krok může rovněž vyžadovat vytváření nových propojení mezi jednotlivými soubory dat. Kromě toho, znalosti, které potřebuje urbanista, se mohou značně lišit od těch, které jsou důležité pro tvůrce evropské politiky. Jak mohou znalosti v oblasti životního prostředí přispět k řízení tak složitých systémů, jako jsou města?

EEA v úzké spolupráci se svými partnery přispívá k evropské znalostní základně v oblasti životního prostředí integrovanými systémovými a tematickými hodnoceními. Nesoustředíme se pouze na trendy a současný stav, ale rovněž na nově se objevující otázky a budoucí znalostní potřeby.

Vliv znalostí v neposlední řadě závisí na tom, zda a jak jsou používány. K tomu, aby přinesly zlepšení životního prostředí, musí být dostupné a relevantní. Dále je třeba zajistit, aby byly publikovány a sloužily těm, kteří mohou ovlivnit rozhodovací proces. EEA se zavázala, že bude přizpůsobovat, vytvářet a sdílet znalosti z oblasti životního prostředí, které jsou potřebné v současnosti i v budoucnosti.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel agentury EEA