Rozhovor – Jak Evropa dosáhne nulového znečištění?

O ambicích EU do roku 2050, Zelené dohodě pro Evropu a dosažení nulových čistých emisí toho již bylo řečeno mnoho. Jakou roli v tomto úsilí sehrává Akční plán EU pro nulové znečištění?

Zelená dohoda pro Evropu se opírá o řadu ambiciózních iniciativ, v rámci nichž je Akční plán pro nulové znečištění důležitým prvkem, který stanoví plán pro prevenci jakéhokoli závažného dopadu znečištění na naše zdraví a ekosystémy.

Akční plán je provázán s mnoha dalšími politickými opatřeními v rámci Zelené dohody pro Evropu, jako jsou Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Akční plán pro oběhové hospodářství, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, Tematická strategie pro ochranu půdy a Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Jedním z klíčových cílů akčního plánu je začlenění prevence znečištění do všech příslušných oblastí politiky.

Ačkoli změna klimatu výslovně nespadá do oblasti působnosti Akčního plánu pro nulové znečištění, je zřejmé, že dosažení jeho cílů nám pomůže se přiblížit k nulovým čistým emisím, stejně jako boj proti změně klimatu přispěje ke snížení úrovní znečištění.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž podporuje širší mezinárodní programy, jako jsou Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030. Plán uznává, že znečištění nezná hranice a že například naše spotřební návyky a činnosti související s nakládáním s odpady v Evropě mají dopad na úrovně znečištění v celosvětovém měřítku.

Co konkrétně zahrnuje Akční plán pro nulové znečištění?

Jedná se o velmi široké téma, které se obtížně definuje, ale jedním z klíčových cílů je podněcovat a podporovat začlenění prevence znečištění do všech příslušných politik EU. Mezi další zásadní prvky plánu patří řešení nerovností v oblasti expozice znečištění, lepší implementace a prosazování předpisů, kolektivní opatření a změny v celé společnosti, podporování globálního posunu vstříc nulovému znečištění a rozvoj integrovanějšího přístupu k monitorování znečištění.

Akční plán také potvrzuje, že v zájmu dosažení vytyčených cílů musíme zajistit, aby politická opatření byla založena na prevenci znečištění u zdroje, přičemž uvádí, že koncepty, jako je sanace znečištění životního prostředí nebo koncové odstraňování vzniklého znečištění, jsou jako dlouhodobá opatření méně udržitelná.

Samotný plán obsahuje ucelený seznam konkrétních opatření, která je třeba přijmout za účelem zahájení plnění cíle nulového znečištění (s příslušnými časovými rámci), a rovněž stanoví a vymezuje devět stěžejních opatření. Například stěžejní opatření 1 spočívá ve „snižování nerovností v oblasti zdraví prostřednictvím nulového znečištění“.

Akční plán stanovuje cíle až do roku 2050. Obsahuje nicméně také řadu cílů pro rok 2030, které by měly přispět k tomu, aby plnění cíle nulového znečištění nabralo na dynamice.

Jakou roli v rámci Akčního plánu pro nulové znečištění hraje EEA?

Musíme být schopni efektivně sledovat plnění cílů v rámci dosahování nulového znečištění, abychom pochopili, v jakých oblastech se nám daří, kde postupujeme pomaleji a kde potřebujeme získat další znalosti. To přispěje k plnění ambicí plánu v nadcházejících letech.

Akční plán zahrnuje požadavek, podle něhož mají EEA a Společné výzkumné středisko Evropské komise vypracovat Hodnocení a výhled nulového znečištění. Agentura konkrétně odpovídá za přípravu hodnocení, přičemž první hodnocení by mělo být předloženo koncem roku 2022 a navazující hodnocení v roce 2024.

Zpráva poskytne integrované hodnocení posledních trendů v oblasti znečištění a toho, zda současná výkonnost staví EU do dobré pozice ke splnění konkrétních cílů v oblasti nulového znečištění do roku 2030, jakož i dalších aktuálních politických cílů. Zohlední rovněž proveditelnost plnění dlouhodobých cílů pro rok 2050.

Jak přesně bude EEA hodnotit plnění cílů?

Naše hodnocení, které bude dokončeno koncem tohoto roku, poslouží jako základ pro měření pokroku v budoucnu. Příslušná zpráva bude vycházet z dostupných indikátorů, které nám poskytují informace o posledních trendech a dopadech v oblasti emisí znečišťujících látek. Pomocí těchto informací budeme schopni analyzovat, zda jsme na dobré cestě k dosažení konkrétních cílů pro rok 2030 a zda je naše „směřování“ v jiných oblastech v souladu s aktuálními politickými cíli.

Je důležité poznamenat, že v rámci této analýzy rovněž pravděpodobně určíme oblasti, ve kterých jsou naše znalosti neúplné a v nichž je třeba získat lepší informace a vypracovat indikátory, které bude možné použít při budoucích hodnoceních. Využijeme také další zdroje dat (např. hodnocení nebo výzkumy jednotlivých zemí), které nám usnadní identifikaci nově vznikajících problémů a poskytnou včasná varování ohledně klíčových otázek, které bude nutné v budoucnu řešit.

Druhé hodnocení, které má být vypracováno v roce 2024, bude vycházet ze zprávy za rok 2022 a bude zahrnovat další dostupné indikátory a informace, které nám umožní lépe porozumět pokroku dosaženému v rámci plnění cílů nulového znečištění. Výsledky této práce následně Evropská komise využije k vypracování informačních dokumentů s cílem poskytnout podklady pro přípravu a nasměrování budoucí politiky v oblasti znečištění.

Do jaké míry je realistické, že někdy opravdu dosáhneme nulové úrovně znečištění?

Ambice stanovené v Akčním plánu pro nulové znečištění jsou vskutku nemalé a někdo by možnost dosažení nulového znečištění mohl zpochybňovat. Nastavením tak vysoké laťky však máme jasnou představu o potřebě systémových změn a integrovanějšího přístupu k řešení problematiky znečištění a jeho dopadů.

Náš současný styl života již nyní přesahuje možnosti naší planety. Znečištění ovzduší, půdy a vody má významné negativní dopady na naše zdraví a ekosystémy. Studie, jako je Globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, ukazují, že současná lidská činnost má negativní dopad přímo na ekosystémy, na nichž jsme závislí, což zjevně není udržitelné. Pokud chceme vybudovat udržitelnější společnost, musíme usilovně pracovat na splnění cílů Akčního plánu pro nulové znečištění.