Zaostřeno – oceán plastů

Mořský odpad – ta část, kterou vidíme

Součástí problému s plastovým odpadem je to, co známe jako mořský odpad. Jedná se o odpad, který můžeme vidět ležet na plážích nebo plovat v mořích. Většina ho pochází z pevniny. Do moře ho unesl vítr nebo odplavil déšť.

Dojemné fotografie uhynulých mořských ptáků, kteří požili např. části hraček nebo nedopalky cigaret apod., fotografie želv, které se zamotaly do držáku na šest plechovek piv, uhynulé velryby s útrobami plnými plastů – díky těmto fotografiím a příběhům je problém s mořským odpadem dobře známý. Méně známý je však – a to i mezi odborníky – přesný rozsah tohoto problému.

Existuje však stále více důkazů, že čištění oceánů se stává skutečně velmi obtížným úkolem. Podle nedávno zveřejněné studie, provedené Světovým ekonomickým fórem, do oceánů každý rok unikne asi 8 milionů tun plastů. Jiné odhady uvádějí únik mezi 10 a 20 miliony tun a podle jedné studie se v oceánu již nachází více než 5 bilionů kusů plastového odpadu.

V případě téměř všech těchto kusů plastů jejich cesta začíná na souši, následně pokračuje do řeky a končí v oceánu, kde se každý rok hromadí a zvětšují velké plochy odpadu. Někteří dokonce označují plochu odpadu v Tichém oceánu za osmý světadíl.

Aplikace agentury EEA, která sleduje mořský odpad

Klíčem k boji proti plastům v našich mořích je porozumět tomu, z čeho se přesně skládají a odkud pocházejí. Agentura EEA vyvinula mobilní aplikaci – Marine LitterWatch, která umožňuje uživatelům registrovat mořský odpad nalezený na plážích. Podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí musejí členské státy předložit strategie, jak snížit míru plastů v mořích na úroveň, která neškodí. Shromáždění těchto údajů o mořském odpadu přispívá k lepšímu pochopení tohoto problému, což může EU a jejím členským státům pomoci s tímto problémem co nejúčinněji bojovat.

Od roku 2014 do roku 2017 bylo v databázi Marine LitterWatch zaregistrováno téměř 700 000 kusů odpadu. Více než čtyři z pěti předmětů byly z různého druhu plastu. Zdaleka nejběžnějšími předměty nalezenými na plážích byly nedopalky cigaret a cigaretové filtry (18 % všech předmětů), po nich následovaly různé formy plastů, např. uzávěry lahví, vatové tyčinky, nákupní tašky a potravinové obaly.

Mikroplasty a nanoplasty – co se skrývá pod povrchem

Ačkoliv můžeme spočítat a do jisté míry sbírat odpad z pláží, problém se znečištěním plasty má ještě jinou stránku, jejíž náprava je ještě mnohem složitější.

V průběhu času a v důsledku působení slunečního svitu se části plastového odpadu rozpadají na stále menší kousky. Mikroplasty a nanoplasty jsou důsledkem neustálé fragmentace a v některých případech se záměrně přidávají do kosmetických a jiných přípravků. Tyto plasty pak kanalizací odtékají přímo do vodních útvarů. Čistírny odpadních vod s pokročilými technologiemi mohou filtrovat více než 90 % těchto částic, ale nemohou je nechat zmizet. Zbývající čistírenský kal se pak často aplikován na zemědělskou půdu. V případě přívalových povodní nebo silných srážek mohou dokonce i tyto částice skončit ve vodních útvarech.

Tyto nejmenší částice jsou okem stěží patrné a stále jen málo rozumíme jejich dopadu na přírodu a naše zdraví. Další znepokojení vyvolává skutečnost, že řada plastů má vysoké absorpční schopnosti, váže k sobě jiné znečišťující látky, jako jsou těžké kovy, endokrinní disruptory a perzistentní organické znečišťující látky. Tyto látky mohou mít širokou škálu škodlivých účinků na zvířata a na lidi, včetně vrozených vad, poruch kognitivního vývoje, problémů s plodností a rakoviny.

Jak zjistila zpráva agentury EEA s názvem Stav evropských moří (State of Europe’s seas), koncentrace znečišťujících látek v mikroplastech mohou být tisícinásobně vyšší než v okolní mořské vodě a mohou vystavit mořský život škodlivým chemickým látkám. Tak se mikroplasty a chemické látky, které přenášejí, nakonec také mohou dostat lidem do jídla a do jejich trávicí soustavy.

Nový způsob nahlížení na plasty

Díky novým poznatkům je stále jasnější, že bychom plasty měli považovat za znečišťující látku a přemýšlet o nich z hlediska jejich výroby a zabránit úniku plastových výrobků a odpadu do životního prostředí.

Za účelem boje proti problému, který představují plasty, navrhla Evropská rada na začátku roku 2018 Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství. Cílem strategie je změnit „způsob, jakým se výrobky v EU navrhují, vyrábějí, používají a recyklují“. Zvýšení ziskovosti recyklace a omezení plastového odpadu, zejména u výrobků na jedno použití, jsou jednou z klíčových iniciativ této strategie. Evropská komise rovněž požádala Evropskou agenturu pro chemické látky, aby prozkoumala, zda je třeba omezit nebo zakázat přidávání mikroplastů do kosmetických přípravků, přípravků na mytí těla a barev s cílem zabránit škodám na životním prostředí. V rámci strategie EU pro plasty Evropská komise rovněž navrhla nová pravidla, která se zaměřují na deset nejčastějších plastových výrobků na jedno použití, které se nacházejí na evropských plážích a v mořích, ale také na ztracené a zapomenuté rybářské zařízení.

Ve strategii se uznává, že obdobně jako u řady jiných problémů v oblasti životního prostředí, je klíčem k zastavení znečištění plasty navázání celosvětové spolupráce. Podle jedné německé studie prochází asi 90 % plastového odpadu ve světových oceánech pouze 10 velkými řekami, z nichž osm je v Asii a dvě v Africe: jedná se o řeky Jang-c’-ťiang, Indus, Žlutou řeku, Gangu, Perlovou řeku, Amur, Mekong, Niger a Nil. To by teoreticky mělo usnadnit řešení tohoto problému.

Zaměření pozornosti na znečištění plasty podpořilo výzkum a inovace, které mají přispět k lepšímu porozumění a v konečném důsledku k vyřešení tohoto problému. V nedávné době bylo v rámci výzkumného projektu provedeného organizací Orb Media testováno 11 hlavních značek stáčené vody. Z výzkumu vyplynulo, že 93 % stáčené vody vykazuje určité známky kontaminace mikroplasty. Pokud jde o řešení, mezinárodní tým vědců dokázal vytvořit enzym, který rozloží plastové lahve do podoby materiálu, který lze použít k výrobě nových lahví.

Rostoucí znepokojení ohledně plastů, zejména v mořském prostředí, činí z běžných spotřebitelů mocnou sílu přispívající k zastavení znečištění plasty a rostoucí poptávka po ekologičtějších alternativách vytváří obchodní příležitosti. V nedávné době otevřel jeden nizozemský supermarket první uličku bez plastů na světě. Prodává se zde 700 výrobků neobsahujících plasty. S cílem omezit znečištění plasty začal jeden britský supermarket obdobně umožňovat zákazníkům, aby si odnášeli maso a ryby ve vlastních nádobách. Došlo rovněž k inovacím v oblasti biologicky rozložitelných materiálů, které lze nyní vyrábět například z celulózy získané z recyklovaného papíru, textilu, rostlin nebo řas.