Elektrická vozidla: posun k udržitelnému systému mobility

Jaké druhy elektrických vozidel se v Evropě nyní používají?

V současnosti existuje řada různých typů. Je-li řeč o osobních vozidlech, můžeme rozlišit dvě skupiny: elektrická vozidla, která využívají jen baterie a jsou poháněna pouze elektromotorem, a různé typy nabíjecích hybridních vozidel, které mají elektromotor i vnitřní spalovací motor.

Elektřinou mohou být poháněny i další typy vozidel. Na silnicích se stále více setkáváme s elektrickými jízdními koly, nákladními vozidly a autobusy. Pokud jde o jiné druhy dopravy, existují též lokomotivy, vodní trajekty, lodě a malé čluny na elektřinu.

Jak běžná jsou elektrická vozidla v Evropě?

Každým rokem se prodává stále více elektrických osobních automobilů, ať už čistě bateriových, nebo i nabíjecích hybridních. Loni se v EU prodalo asi 150 000 nových elektrických vozidel. Ačkoli prodej procentuálně rychle roste, stále představuje jen malý zlomek celkového prodeje, v roce 2015 pouze 1,2 %. A odhadujeme, že na silnicích je elektromobilů asi jen 0,15 %. Jinými slovy pouze jeden ze 700 osobních vozů. Zde je důležité zmínit Norsko, které má v prodeji elektromobilů vedoucí pozici. Loni se tam prodalo 34 000 nových elektrických vozidel, což odpovídá jednomu z pěti všech nových vozů.

Jaká je evropská politika pro elektrická vozidla?

EU se zavázala dekarbonizovat svůj systém dopravy a podporovat alternativy k technologiím konvenčních spalovacích motorů a paliv. Elektrická vozidla jsou pouze jedním prvkem. Některé politiky podporují rozvoj obnovitelných paliv a elektřiny, jiné se zaměřují na infrastrukturu pro elektrická vozidla, jako jsou dobíjecí stanice v celé Evropě. Zvláštní právní předpisy pak stanoví cíle pro limity přípustných emisí oxidu uhličitého (CO₂) na kilometr. Tyto předpisy pomáhají motivovat výrobu nízkoemisních vozidel včetně elektromobilů.

Proč je důležité začlenit elektrická vozidla do vozového parku?

Používání fosilních paliv v dopravě zhoršuje kvalitu ovzduší v daném místě i naše klima. Děje se tak prostřednictvím výfukových emisí CO₂ a emisí znečišťujících látek do ovzduší, jako jsou oxidy dusíku a pevné částice. Silniční doprava je bezesporu také nejvýznamnějším zdrojem hluku v Evropě. Je jasné, že začlenění elektrických vozidel do vozového parku může značně snížit celkové emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší, zejména pokud použitá elektřina pochází z obnovitelných zdrojů. Ale i když se elektřina vyrobí z fosilních paliv, městskému prostředí může přechod k elektrickým vozidlům i tak prospět, protože se sníží znečištění ovzduší i úroveň hluku.

Proč jsou elektrická vozidla v některých zemích rozšířenější než v jiných?

Téměř všechny země elektrická vozidla nějakým způsobem aktivně podporují, ale jen poměrně málo zemím se podařilo dosáhnout vysokého nárůstu prodeje. Například v roce 2015 bylo 90 % nových elektrických vozidel prodáno jen v šesti členských zemích EU, a to v Dánsku, Francii, Německu, Švédsku, Nizozemsku a ve Spojeném království. Dříve zmíněné Norsko je v této oblasti průkopníkem a dobrým příkladem země, která používá ucelený balíček pobídek. Zdá se, že jedním z nejúčinnějších opatření jsou dotace na nákup vozů, díky nimž se cena elektrických vozidel blíží ceně tradičních automobilů. Mezi další pobídky patří snížené náklady na vlastnictví vozu, jako je roční sleva na dani nebo dobíjení zdarma, bezplatné parkování nebo povolení pro elektromobily používat pruhy pro autobusy.

Jaké výzvy nás čekají?

Má-li se více spotřebitelů přiklonit k elektromobilitě, je stále potřeba tuto technologii v mnoha ohledech zlepšit.Například je nutné prodloužit dojezdovou vzdálenost a zrychlit nabíjení. V současnosti trvá nabití vozidla na ujetí 100 km vzdálenosti na nejrychlejších dobíjecích stanicích 20 až 30 minut. Abychom plně využili výhod elektromobility, potřebujeme také zlepšit infrastrukturu, díky níž budou dobíjecí stanice právě tak častým jevem jako běžné čerpací stanice, a rozšířit kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Elektrická vozidla jsou také dražší než konvenční vozidla.

Rovněž je důležité poznamenat, že pouhé nahrazení konvenčních vozidel elektrickými nevyřeší řadu problémů, které s dopravou spojujeme. I když elektrická vozidla mohou přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a hluku, neodstraní takové problémy, jako jsou dopravní zácpy nebo poptávka po nové silniční infrastruktuře a parkování. Má-li být doprava plně udržitelná, musíme jako společnost změnit celý náš systém mobility a prozkoumat inovativní způsoby, jak snížit naši závislost na vozidlech. Mohou k nim patřit i takové změny jako zavedení systémů sdílení automobilů, vytvoření lepší infrastruktury veřejné dopravy a větší využívání těch druhů dopravy, které mají nízké nebo nulové emise.

Co EEA v oblasti elektrických vozidel připravuje?

Letos na podzim zveřejníme dvě publikace týkající se elektrických vozidel: publikaci shrnující současný stav informací o elektrických vozidlech v Evropě a stručnou publikaci ke scénářům možných dopadů na energetiku a životní prostředí v případě, že by do roku 2050 došlo k masovému rozšíření elektrovozidel.

Magdalena Jóźwicka