All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Evropské hospodářství a dobré životní podmínky Evropanů značnou měrou závisí na zdravém a odolném přírodním prostředí, stabilním klimatu a dlouhodobém udržitelném využívání zdrojů. Začíná nový politický cyklus EU. Politické směry a pověřovací dopisy, které nově zvolená předsedkyně Komise zaslala budoucím komisařům a komisařkám, znovu potvrzují směřování Evropy k udržitelnosti, přičemž zvláštní důraz je kladen na konkurenceschopnost a bezpečnost s cílem posílit odolnost Evropy vůči současným i budoucím krizím.
Občané v celé Evropě se chystají zvolit nový Evropský parlament a stanovit směr politiky EU v nadcházejících pěti letech. Zeptali jsme se výkonné ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leeny Ylä-Mononen na význam těchto voleb a na výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu, které nás čekají.
Nejdůležitějšími otázkami, kterými se agentura EEA letos zabývala, byly dopady změny klimatu a způsob, jakým se naše společnost dokáže vypořádat s hrozbami a riziky pro zdraví a dobré životní podmínky a lépe se na ně připravit. Sešli jsme se se třemi odbornicemi, Ine Vandecasteele, Aleksandrou Kazmierczak a Eline Vanuytrecht, které nám vysvětlily, jak se můžeme lépe adaptovat na změnu klimatu a zajistit odolnost měst vůči ní a jak identifikovat vznikající zdravotní rizika související se změnou klimatu, která představují povodně, období sucha nebo kvalita vody.
Agentura EEA právě zveřejnila evropské hodnocení rizik v oblasti klimatu (EUCRA), což je velmi důležitá zpráva, která by měla pomoci řešit rostoucí rizika vyplývající ze změny klimatu v Evropě. Naše kolegy Julii Berckmans, Marianne Dons Tychsen a Hanse-Martina Füssela, kteří na zprávě v posledních dvou letech úzce spolupracovali, jsme požádali o rozhovor.
Zhoršování životního prostředí a změna klimatu má dopad na nás všechny – na naše zdraví, hospodářství i společnost. S cílem řešit rostoucí výzvy a dopady si Evropa stanovila ambiciózní politiky a cíle. Z hodnocení pokroku vyplývá, že k dosažení posunu při plnění cílů EU je zapotřebí důsledné provádění politik v oblasti životního prostředí a klimatu a v případě potřeby i přijetí dalších opatření, jakož i začleňování těchto témat do dalších oblastí politiky. Klíčem k dosažení rychlejšího pokroku bude odpovídající financování.
Evropská unie od 80. let 20. století přijímá a provádí příslušné politiky a opatření, díky čemuž dosáhla významného pokroku ve zlepšování kvality ovzduší. Znečištění ovzduší však i nadále představuje největší environmentální riziko pro zdraví lidí v Evropě. Toto riziko se dále prohlubuje, pokud zohledníme dopady změny klimatu, například extrémní vedra, které nejvíce postihují zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé a děti.
Biomasa a její využití při přechodu k udržitelnému, klimaticky neutrálnímu hospodářství se dostává do popředí zájmu Evropské unie a jejích členských států. Hovořili jsme s Katarzynou Kowalczewskou, odbornicí agentury EEA na zemědělství a integraci odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), o nedávné publikaci agentury EEA „The European Biomass Puzzle“ (Evropský biomasový hlavolam) a o tom, proč toto téma vyžaduje ze strany tvůrců politik náležitou pozornost.
Používání syntetické chemické látky bisfenol A (BPA), která se nachází v mnoha plastových a kovových nádobách na potraviny a dalších spotřebních výrobcích, a expozice veřejnosti této látce vzbuzuje rostoucí obavy mnoha lidí v celé Evropě. Sešli jsme s Magnusem Løfstedtem, odborníkem agentury EEA na chemické látky, životní prostředí a zdraví, abychom s ním probrali nedávno zveřejněné informační sdělení agentury EEA o rizicích spojených s bisfenolem A.
Léto 2023 si budeme pamatovat jako léto s extrémním počasím, kdy nás sužovaly přírodní požáry i katastrofální záplavy v jižní Evropě. Jak jsme připraveni na takové události a jejich dopad? Neúprosné vlny veder, které postihují miliony Evropanů na celém kontinentu, přírodní požáry a přívalové povodně, jež mají dopad na mnoho komunit, vyžadují ještě ambicióznější opatření, abychom se připravili na novou realitu a zároveň urychlili přechod k udržitelnosti.
Lidé si stále více uvědomují dopady naší spotřeby na přírodu a klima. Jednou z klíčových oblastí spotřeby jsou oděvy a další textilní výrobky. Hovořili jsme s Larsem Mortensenem, expertem EEA na oběhové hospodářství, spotřebu a výrobu, který se podílel na několika hodnocení textilních výrobků a jejich dopadu na životní prostředí.
Vzpomínám si, jak jsem se v roce 1972 vracel s otcem domů z antverpského knižního veletrhu se spoustou knih. Tři z nich mám stále: Knihu ohrožených druhů, Atlas světa od Times a Meze růstu. Otec vždy povzbuzoval můj zájem o přírodu, o svět mnohem větší než naše bezprostřední okolí a o vědecký obor, který dal podnět k velmi důležitým diskusím o budoucnosti společnosti.
Situace nikdy nebyla vážnější. Naše planeta se otepluje a druhů ubývá alarmující rychlostí. Na dvou celosvětových konferencích se v posledních dvou měsících sešli lidé z celého světa, aby diskutovali o společném tématu – o klimatu a biologické rozmanitosti. Výzvy v obou těchto oblastech jsou symptomem téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Jednání o této problematice jsou navzdory své složitosti přínosná, neboť mají zásadní význam pro zvýšení celosvětového povědomí, dosažení konsenzu a přijetí naléhavých opatření.
Kdo jsou „prozumenti“ energie a jakou roli mohou hrát při podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé Evropě? Sešli jsme se s expertem na energetiku a životní prostředí z EEA Javierem Esparragonem, abychom si popovídali o tom, jak mohou občané, instituce a podniky pomoci řešit současnou energetickou krizi tím, že se stanou prozumenty, kteří vyrábějí a zároveň spotřebovávají energii z obnovitelných zdrojů. Začátkem tohoto měsíce EEA zveřejnila zprávu, která přináší přehled o úloze prozumentů energie z obnovitelných zdrojů a rozmachu využívání tohoto modelu v návaznosti na lepší a levnější technologie a na politiky, které je podporují.
Zdá se, jakoby jedna krize následovala druhou: pandemie, vlny extrémních veder a sucho v důsledku změn klimatu, inflace, válka a energetická krize. Nadcházející zima bude nejspíše ve znamení pokračující nejistoty a značné nestability na globálních trzích s energií i potravinami, což pocítí některé skupiny a státy více než jiné. Řešení těchto krizí – zejména z dlouhodobého hlediska – vyžaduje trvalou snahu o naplňování politických závazků a investice v oblasti udržitelnosti s cílem posílit odolnost našich společností.
Znečištění životního prostředí ovlivňuje naše zdraví a kvalitu života. Hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozorňují na tyto dopady i na potenciální přínosy, které by plynuly z čistšího životního prostředí. Každým opatřením, kterým se přiblížíme k nulovému znečištění v Evropě, můžeme zabránit některým nádorovým onemocněním a zlepšit kvalitu života.
Doprava spojuje lidi, místa, kultury a ekonomiky, ale také vyvíjí značný tlak na životní prostředí a klima. Hovořili jsme se dvěma odborníky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) na dopravu a životní prostředí – Rasou Narkeviciute a Tommasem Sellerim – o výzvách a příležitostech při zvyšování udržitelnosti evropského dopravního systému a o naší nedávno zveřejněné zprávě.
Členské státy EU začaly koordinovat politiky v oblasti životního prostředí v 70. letech 20. století a příroda byla první oblastí pro opatření na evropské úrovni. Směrnice týkající se přírody, tj. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které byly poprvé přijaty v roce 1979, resp. v roce 1992, jsou dodnes základním kamenem úsilí EU o ochranu a zachování biologické rozmanitosti.
Změna klimatu ovlivňuje ekosystémy a biologickou rozmanitost – od změn stanovišť a společenstev druhů až po dostupnost vody a období kvetení. Zeptali jsme se profesorky Dr. Beate Jesselové, předsedkyně německé Spolkové agentury pro ochranu přírody, na vazby mezi biologickou rozmanitostí a změnou klimatu a na to, co by se dalo udělat pro zvýšení odolnosti přírody v měnícím se klimatu.
Evropská příroda trpí důsledky dlouhodobého využívání a znečišťování. Příroda nás stále zásobuje potravinami, oblečením, léky, bydlením, energií a dalšími zdroji, ale ekosystémy a mnohé rostliny a živočichové jsou na ústupu a někdy jsou tlačeni až k vyhynutí. Jaké lidské činnosti poškozují přírodu nejvíce a jak můžeme zastavit a zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti?
Při odborném hodnocení hraje klíčovou roli monitoring volně žijících a planě rostoucích druhů a přírodních stanovišť. S Petrem Voříškem, členem koordinačního týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2 při České společnosti ornitologické, jsme si povídali o tom, jak se takové informace a data v evropském měřítku shromažďují a jakým výzvám dnes populace ptáků čelí.
For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/articles/all-articles or scan the QR code.
PDF generated on Neděle 22.12.2024 21:19
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14