Čistější vzduch je prospěšný pro lidské zdraví i z hlediska změny klimatu

Kvalita ovzduší v Evropě se výrazně zlepšila od doby, kdy Evropská unie a její členské státy v 70. letech 20. století zavedly politiky a opatření týkající se kvality ovzduší. Emise znečišťujících látek do ovzduší z mnoha hlavních zdrojů, kterými jsou především doprava, průmysl a výroba energie, jsou nyní regulovány a obecně klesají, nicméně ne vždy v předpokládaném rozsahu. Vysoké koncentrace znečišťujících látek mají stále značný dopad na zdraví Evropanů, přičemž nejškodlivější jsou suspendované částice a oxid dusičitý.

Poslední výroční zpráva Evropské agentury pro životní prostředí věnovaná kvalitě ovzduší uvádí, že většina lidí žijících v evropských městech je stále vystavena úrovním znečištění ovzduší, které Světová zdravotnická organizace považuje za škodlivé. Podle zprávy byly koncentrace jemných suspendovaných částic v roce 2014 odpovědné odhadem za 428 000 předčasných úmrtí ve 41 evropských zemích, z čehož přibližně 399 000 v EU28.

Zhoršená kvalita ovzduší má také významné hospodářské dopady, jelikož zvyšuje náklady na lékařskou péči, snižuje produktivitu pracovníků, způsobuje škody na úrodě a poškozuje půdu, lesy, jezera a řeky. Přestože je znečištění ovzduší často spojováno s aktuálním výskytem znečištění, závažnou hrozbu pro lidské zdraví představuje dlouhodobá expozice zvýšeným koncentracím znečišťujících látek. 

Snižování znečištění ovzduší pomáhá v boji proti změně klimatu

Oxid uhličitý může být hlavní příčinou globálního oteplování a změny klimatu, ale ne jedinou. Množství sluneční energie (včetně tepla), které Země zadržuje, je ovlivňováno mnoha dalšími plynnými sloučeninami nebo částicemi označovanými jako „látky s dopadem na klima“.

Látkou s velmi výrazným dopadem na klima, jakož i látkou znečišťující ovzduší je například metan, který vzniká v souvislosti se zemědělskou činností, zejména s živočišnou výrobou a spotřebou masa. Dalšími látkami znečišťujícími ovzduší s dopadem na změnu klimatu i kvalitu ovzduší jsou suspendované částice. Ty, v závislosti na svém složení, mohou mít ochlazující nebo oteplující účinek na místní i globální klima. Například černý uhlík, jedna ze složek jemných částic a výsledek nedokonalého spalování paliv, pohlcuje sluneční a infračervené záření v ovzduší, a má tudíž oteplující účinek.

Pro lidské zdraví i klima jsou přínosná opatření ke snižování emisí látek s krátkodobým dopadem na klima, jako je černý uhlík, metan, ozon nebo prekurzory ozonu. Skleníkové plyny a  znečišťující látky ovzduší pocházejí ze stejných zdrojů. Jejich omezováním lze tudíž dosáhnout potenciálních přínosů, včetně úspor nákladů.

V minulosti však byla prosazována určitá opatření, která byla mimo jiné prospěšná z hlediska změny klimatu, ale která měla nechtěné negativní dopady na kvalitu ovzduší. Mnoho zemí například podporovalo vozidla se vznětovými motory, ukázalo se však, že tato vozidla vykazují vysoké emise znečišťujících látek ovzduší. Podobně prosazování spalování dřeva (jakožto obnovitelného zdroje) v některých oblastech Evropy naneštěstí vedlo k vyšším úrovním suspendovaných částic v ovzduší. Z těchto příkladů je třeba se poučit a zajistit, abychom řádně chápali a zohledňovali důsledky opatření, která chceme zavést.

Souvislost mezi změnou klimatu a kvalitou ovzduší se neomezuje jen na běžné znečišťující látky vypouštěné do ovzduší ze stejných zdrojů. Se změnou klimatu se mohou zhoršovat i problémy související se znečištěním ovzduší. V mnoha oblastech po celém světě se očekává, že změna klimatu ovlivní lokální počasí, včetně četnosti vln veder. Více slunečního světla a vyšší teploty nejenže prodlouží dobu, po kterou jsou zvýšeny koncentrace ozonu, může docházet také ke zvyšování jeho maximální koncentrace. To samozřejmě není dobrá zpráva pro ty regiony Evropy, kde jsou dlouhodobě měřeny nadprůměrné koncentrace přízemního ozonu.

Jednotný postup na místní i globální úrovni

Znečištění ovzduší není všude stejné. Do ovzduší jsou vypouštěny různé znečišťující látky z celé řady zdrojů. K největším zdrojům látek znečišťujících ovzduší v Evropě patří silniční doprava, zemědělství, elektrárny, průmysl a domácnosti. Dostanou-li se tyto znečišťující látky do ovzduší, mohou se přeměnit v nové znečišťující látky a dále se šířit. Navrhnout a zavést opatření řešící tyto komplexní problémy není jednoduchým úkolem.

Vzhledem k různorodosti zdrojů z hlediska zeměpisného rozložení a hospodářské činnosti musí být opatření přijímána na různých úrovních, od místní po mezinárodní. Mezinárodní úmluvy mohou usilovat o snížení množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, avšak bez opatření na místní úrovni, jako jsou informační kampaně, odstraňování vysoce znečišťujících vozidel z měst nebo územní plánování ve městech, bychom nedokázali plně sklidit plody našeho úsilí. Tato různorodost rovněž znamená, že neexistuje univerzální řešení jak vyřešit znečištění ovzduší. Chtějí-li aktéři dále snižovat expozici znečišťujícím látkám a následné negativní důsledky, musí přizpůsobit svá opatření tak, aby zohledňovala místní faktory, jako jsou zdroje, demografie, dopravní infrastruktura a místní ekonomika.

Ve snaze zvýšit jednotnost opatření přijímaných na místní, národní, evropské a globální úrovni uspořádala Evropská komise v listopadu 2017 konferenci s názvem Fórum pro čisté ovzduší. Tato konference, která se konala v Paříži, a které se zúčastnily různé zainteresované strany z celé Evropy, se zaměřila nejen na zlepšování kvality ovzduší ve městech, ale také na znečišťování ovzduší v důsledku zemědělské činnosti. Poukázala také na inovace a podnikatelské příležitosti související s opatřeními k dosažení čistšího ovzduší.

Důležitost dat pro snížení expozice na minimum

Evropská agentura pro životní prostředí ve spolupráci se svými členskými zeměmi průběžně shromažďuje informace o vývoji kvality ovzduší. Na základě získaných dat měříme pokrok, analyzujeme trendy a hledáme souvislosti mezi různými zdroji znečištění, jakými je například silniční doprava a skutečně naměřenými hodnotami kvality ovzduší.

V případě potřeby lze měření z monitorovacích stanic doplnit o satelitní pozorování. V rámci programu monitorování Země nazvaného Copernicus vypustila EU v říjnu nový satelit, jehož úkolem je sledovat znečištění ovzduší. První snímky z tohoto satelitu jsou již k dispozici. Získaná data jsou následně pravidelně sdílena jak s veřejností, tak s osobami přijímajícími příslušná opatření. Je třeba poznamenat, že agentura se zabývá pouze kvalitou venkovního ovzduší, a nikoliv kvalitou ovzduší, který dýcháme doma nebo v práci a který má rovněž přímý dopad na naše zdraví. 

V rámci naší snahy poskytovat aktuální informace jsme spolu s Evropskou komisí vyvinuli novou on-line službu: Index kvality ovzduší v Evropě. Tento index byl představen na konferenci Fórum pro čisté ovzduší a poskytuje informace o současném stavu kvality ovzduší na základě měření z více než 2 000 stanic monitorujících kvalitu ovzduší v celé Evropě. Index umožňuje občanům používat interaktivní mapu, podle níž si mohou ověřit kvalitu ovzduší na úrovni jednotlivých stanic z hlediska pěti hlavních znečišťujících látek, ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Konkrétně se jedná o suspendované částice (PM_2,5 i PM₁₀), přízemní ozon, oxid dusičitý a oxid siřičitý. Tento nástroj nám umožňuje sdílet naměřená data se všemi obyvateli Evropy, kteří se zajímají o problematiku znečištění ovzduší a její řešení. Všichni si můžeme ověřit, jaká je kvalita ovzduší v místě, kde se právě nacházíme, a učinit preventivní opatření ke snížení míry vystavení znečištění.

Data jsou v rámci řešení znečištění ovzduší a omezování jeho škodlivých dopadů zajisté zásadní. Chceme-li však zlepšit kvalitu ovzduší a splnit dlouhodobější nízkouhlíkové cíle EU, musíme řešit emise ze všech hospodářských odvětví a systémů, například v důsledku mobility či v rámci energetiky a produkce potravin, a porozumět vzorcům výroby a spotřeby, na základě kterých tyto emise vznikají. To je jediná možná cesta. Evropská agentura pro životní prostředí je jako partner mající potřebné znalosti připravena pomáhat tyto dlouhodobé cíle dosáhnout. 

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel agentury EEA

úvodník zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 2017/4 ze dne 15. prosince 2017