Rozhovor – Řešení změny klimatu: klíčovou roli má adaptace na změnu klimatu

Jakou úlohu mohou hrát města při lepší ochraně občanů a zvyšování odolnosti vůči změně klimatu?

Ine:

Města hrají zásadní úlohu nejen při ochraně svých vlastních občanů, ale také při zajišťování celkové dlouhodobé odolnosti vůči změně klimatu a udržitelnosti životního prostředí. Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění jsou tři vzájemně se prohlubující, provázané problémy, jejichž dopady pociťujeme nejvíce v hustě zastavěných a osídlených městských oblastech.

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí žijících v městských oblastech musí města bezodkladně reagovat, mají však také potenciál změny ve skutečnosti iniciovat. Města si mnohdy v oblasti klimatu kladou ambicióznější cíle, než je tomu na vnitrostátní úrovni. 51 % větších evropských měst má nyní zvláštní místní akční plány v oblasti klimatu s jasnými cíli týkajícími se adaptace na změnu klimatu. 

Města mohou uzpůsobit projekty v oblasti adaptace na změnu klimatu konkrétním místním dopadům změny klimatu a zohlednit místní potřeby, citlivost prostředí a kulturu. Angažovanost místní komunity je navíc považována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k úspěšné adaptaci na změnu klimatu, přičemž výsledků v této oblasti se nejlépe dosahuje právě na místní úrovni. Situace, kapacity a zkušenosti měst jsou v Evropě velmi rozmanité a různá města pokročila v rámci adaptace na změnu klimatu v různé míře. Většina z nich však už začala jednat.

Můžete uvést pár příkladů projektů v oblasti adaptace na změnu klimatu realizovaných ve městech?

Cílem politik a opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu je zvýšit odolnost vůči ní. V městských oblastech se může jednat o opatření ke zvýšení vsakování přebytečné dešťové vody, zajištění ochlazování, zamezení výstavby ve vysoce rizikových oblastech, informování obyvatel nebo opatření v oblasti pojištění a zajištění sítí sociální podpory. Dobré příklady projektů v oblasti adaptace na změnu klimatu obvykle nalezneme ve městech, ve kterých má adaptace na změnu klimatu trvalou politickou podporu a jsou na ni vyhrazeny finanční prostředky a v nichž je místní komunita do této problematiky významně zapojena.

V rámci projektu přírodních hřišť v polské Poznani jsou hřiště přeměňována na multifunkční zelené plochy pro veřejnost zaměřené na vzdělávání v oblasti ekologie a zvyšování povědomí o významu přírody. Podobně jako v případě projektu OASIS v Paříži tak vznikají další zelené plochy, kam se veřejnost může uchýlit během vln veder. Jako další příklad lze uvést belgické město Gent, které již omezuje novou výstavbu budov požadavkem „čisté nuly“ – pokud má být schválena nová výstavba, musí být stejná plocha města zbavena asfaltového povrchu nebo dláždění nebo přeměněna zpět na zeleň.

Budou takovéto projekty s ohledem na rostoucí klimatická rizika stačit ke snížení jejich negativního dopadu?

Bohužel ne. Přestože jsou tyto projekty velmi důležité na místní úrovni, budou mít pouze omezený dopad, pokud podobná opatření nebudou ve velkém rozsahu uplatňována i jinde a nestanou se normou. Především je třeba učinit vše potřebné pro splnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu, což je spojeno s přehodnocením našich současných neudržitelných vzorců spotřeby a výroby. Pokud se tak nestane, dopady změny klimatu budou v budoucnu takové, že na ně jakákoli opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu budou krátká.

Například 91 % měst má plány pro adaptaci na změnu klimatu, v nichž v nějaké formě nalezneme přírodě blízká řešení a které dokáží zúročit řadu vedlejších přínosů sídelní zeleně a vodních ploch. Vzhledem k rozsahu současných i očekávaných budoucích dopadů změny klimatu však tato opatření sama o sobě k výraznému snížení negativních dopadů pravděpodobně nebudou stačit, a to ani na místní úrovni. Stále budou muset být kombinována s fyzickou infrastrukturou a s účinnými systémy včasného varování, ekonomickými opatřeními a opatřeními v oblasti řízení a správy.

Adaptace na změnu klimatu může pomoci snížit místní zranitelnost, současné tempo přijímání opatření však nebude stačit. I když je důležitost adaptace na změnu klimatu v Evropě stále více uznávána, je zapotřebí zohlednit tuto problematiku ve všech odvětvích a na všech úrovních správy, aby společnost byla připravena čelit současným i budoucím dopadům změny klimatu. Jako klíčové by se mohlo ukázat zapojení občanských sdružení a soukromého sektoru, aby byly možné rozsáhlejší investice do adaptace na změnu klimatu a projekty v této oblasti. Významným krokem vpřed by také mohlo být zohlednění potřeb v souvislosti s adaptací na změnu klimatu, zejména v odvětvích, kterých se změna klimatu dotýká nejvíce, jako je vodohospodářství a zdravotnictví.

Proč by nás měla znepokojovat klimatická rizika, která pro naše zdraví představují povodně, období sucha a kvalita vody? 

Aleksandra:

Naše společnost je ve velké míře vystavena klimatickým rizikům, jako jsou povodně, nedostatek vody či její špatná kvalita. V současnosti žije každý osmý Evropan v oblastech, které mohou být ohroženy říčními povodněmi. Zatímco mnohé z těchto oblastí uplatňují protipovodňová opatření, míra bezpečnosti, kterou nabízejí, se liší. Povodně nejenže vedou k úmrtím (za posledních 40 let přišlo přímo v důsledku povodní o život téměř 5 600 lidí) a zraněním, ale jsou také příčinou stresu, který má často za následek posttraumatickou stresovou poruchu či dlouhodobější důsledky pro duševní zdraví postižených osob, jako je například deprese.

Povodně mohou vést také ke znečištění: téměř 15 % průmyslových zařízení v Evropě se nachází v oblastech, které mohou být ohroženy říčními povodněmi. Odhaduje se, že v důsledku vydatných dešťů došlo v celé Evropě k 650 000 kombinovaných přetoků kanalizace, což zhoršilo kvalitu vody.

V současnosti se s trvalým nedostatkem vody potýká již 30 % obyvatel jižní Evropy. Omezení odběru vody či její poskytování na příděl – již zavedené v některých regionech – a nevyhnutelné zvýšení cen v důsledku vysychání vodních zdrojů mohou mít dopad na schopnost chudších a početnějších domácností uspokojovat hygienické potřeby. Dlouhá období suchého a horkého počasí navíc usnadňují šíření přírodních požárů, opět zejména v jižní Evropě, ale stále častěji i v dalších regionech. Přírodní požáry nepředstavují pouze přímé zdravotní riziko v podobě plamenů. Okamžité i dlouhodobé zdravotní dopady má rovněž vystavení škodlivým chemickým látkám obsaženým v kouři z lesních požárů.

Ohrožena je také kvalita vody, kterou pijeme nebo ve které se koupeme, i když je celkově velmi dobrá. Rostoucí teplota vzduchu a vody usnadňuje růst patogenů, což zvyšuje riziko nemocí přenášených vodou. Nízké průtoky během období sucha budou mít za následek vyšší koncentrace znečišťujících látek a léčivých přípravků, což vyžaduje nákladné čištění odpadních vod. Kvalitu vody může navíc v suchých a horkých obdobích ohrozit množení sinic ve vodách bohatých na živiny.

Jedná se o rostoucí problém?

Ano. Ke změně klimatu dochází tady a teď. Srážkové vzorce se mění a očekává se, že tomu tak bude i nadále. V celé Evropě se zvyšuje pravděpodobnost velmi vydatných dešťů, které jsou hlavní příčinou povodní. Hladina moře stoupá na všech evropských pobřežích, což zvyšuje závažnost pobřežních záplav a riziko zasolování podzemních vodonosných vrstev. Na většině území Evropy bude v budoucnu růst riziko sucha a přírodních požárů, přičemž obzvláště ohrožená je jižní Evropa.

Současné modely bytové výstavby zároveň vystavují riziku stále více lidí – v letech 2011 až 2021 se do oblastí potenciálně ohrožených povodněmi přestěhovalo více než 900 000 osob. V důsledku období sucha se zřejmě zvýší soupeření o vzácné vodní zdroje mezi zemědělstvím, průmyslovými odvětvími a veřejnou správou zásobování vodou.

V různých evropských regionech se objevují různá rizika. Jižní a východní Evropa čelí rostoucímu riziku hromadného výskytu západonilské horečky. Důvodem jsou měnící se srážkové vzorce, které jsou příznivé pro komáry přenášející virus západonilské horečky a zvyšují pravděpodobnost přenosu tohoto viru mezi zvířaty a lidmi. Mezi čím dál častější infekční onemocnění způsobená vysokými teplotami vody patří vibrióza, kterou se lze nakazit kontaktem s bakteriemi rodu Vibrio v teplých vodách s nízkým obsahem soli, zejména na pobřeží Baltského a Severního moře.

K dalším vznikajícím rizikům pro lidské zdraví patří rozmach používání chemických látek a případně patogeny v důsledku odtávání permafrostu v severní Evropě, jakož i otravy ciguatoxinem v okolí Kanárských ostrovů, Madeiry a v západním Středomoří.

Jaká jsou nejdůležitější opatření, která lze přijmout, aby se předešlo dalším dopadům na zdraví?

Účinné předcházení zdravotním rizikům plynoucím z povodní, nedostatku vody nebo její horší kvality v důsledku měnícího se klimatu vyžaduje opatření na mnoha frontách. Například zdravotnictví musí být lépe připraveno na řešení problémů souvisejících s klimatem v budoucnosti, a to tak, že zajistí vyšší odolnost zdravotnických zařízení vůči povětrnostním extrémům a lepší vzdělávání a odbornou přípravu zdravotnických pracovníků a že bude mít kapacitu řešit větší poptávku po zdravotní péči v důsledku zranění, zvýšeného výskytu infekčních nemocí a problémů v oblasti duševního zdraví.

Kromě připravenosti zdravotnictví je pro snížení vystavení lidí rizikům souvisejícím s vodou v měnícím se klimatu klíčové územní plánování, které by lépe zohledňovalo změnu klimatu, a odolná zastavěná prostředí. Měli bychom se vyhnout nové nebo další výstavbě v rizikových oblastech a využívat přírodě blízká řešení, jako jsou vybudované mokřady nebo systémy udržitelné kanalizace podporující přirozený koloběh vody. Měli bychom se také zaměřit na navrhování budov odolných vůči povodním, požárům a obdobím sucha. Z dlouhodobého hlediska lze zvážit relokaci mimo záplavová území, oblasti ohrožené přírodními požáry a lokality s nedostatkem vody.

Jak Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví přispívá k lepší adaptaci na změnu klimatu?

Eline:

Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví zlepšuje naše poznatky o zdravotních hrozbách vyplývajících ze změny klimatu a o případných intervencích v reakci na tyto hrozby. Jeho hlavním cílem je chránit zdraví evropské populace a zvýšit odolnost evropského zdravotního systému. Za tímto účelem poskytuje snadný přístup k poznatkům, datům a nástrojům týkajícím se vzájemných souvislostí mezi klimatem a zdravím.

Na portálu střediska naleznou zúčastněné strany data dokládající zdravotní rizika v důsledku například veder, období sucha a povodní, jakož i informace o méně zjevných rizicích způsobených změnou klimatu, jako jsou sesuvy půdy nebo infekční onemocnění. Indikátory založené na datech nám umožňují v průběhu času sledovat, jak je naše zdraví vystavováno změně klimatu, jak je vůči němu zranitelné a jak na něj dopadá.

Kromě toho lze na portálu nalézt velmi dobře využitelné informace, například předpovědi výskytu látek znečišťujících ovzduší nebo pylů, mapy zobrazující zdravotní rizika, jako je umístění škol nebo nemocnic v oblastech ohrožených povodněmi, a případové studie opatření realizovaných v reakci na zdravotní rizika. Tyto materiály mohou být podnětem k přijetí opatření v oblasti klimatu a mohou pomoci připravit se na zdravotní rizika a reagovat na ně. Vedle zpřístupnění všech těchto informací na portálu podporuje středisko také spolupráci a výměnu poznatků mezi příslušnými subjekty, které hrají určitou roli při budování odolnosti Evropy vůči dopadům změny klimatu na zdraví.

Jak středisko pracuje v praxi?

Středisko je partnerstvím několika mezinárodních organizací s odbornými znalostmi o klimatu a/nebo zdraví a se zájmem o tuto problematiku, které přispívají k rozvoji a zpřístupnění poznatků o zdravotních rizicích souvisejících se změnou klimatu a reakcích na ně. Partnerství těchto organizací v rámci střediska řídí agentura EEA ve spolupráci s Evropskou komisí. Společně se podílejí na realizaci cílů uvedených v pololetních pracovních plánech, na nichž se vzájemně dohodnou. Výsledkem jsou informace, které jsou průběžně doplňovány na portál střediska.

Kromě toho agentura EEA pravidelně zveřejňuje zprávy vycházející z informací dostupných na portálu. Například nedávno zveřejnila zprávu, která shrnuje poznatky o tom, jak reagovat na rizika spojená s povodněmi, obdobími sucha a kvalitou vody.

Jak středisko přispívá ke zlepšení situace v oblasti adaptace na změnu klimatu a odolnosti vůči ní?

Zdroje střediska umožňují uživatelům monitorovat nejdůležitější zdravotní rizika a dopady související s klimatem, přičemž příklady účinných a inkluzivních intervencí slouží jako inspirace k přijetí opatření v oblasti klimatu. Středisko rovněž sehrává důležitou roli při zvyšování povědomí o problematice klimatu a zdraví, díky čemuž jsou zdravotničtí pracovníci a další zúčastněné strany v Evropě lépe informováni o klimatu a více se zapojují do rozhodování v oblasti adaptace na změnu klimatu.

Díky činnosti střediska mohou tvůrci politik systematičtěji a důsledněji začleňovat problematiku adaptace na změnu klimatu do zdravotních politik a zdravotnických systémů na celostátní i nižší úrovni a orgány veřejné správy dokáží lépe předvídat hrozby pro zdraví související s klimatem a včas jim předcházet.

Jaké zprávy o této problematice chystá agentura EEA?

Aleksandra:

Jedním z témat, které se často vynořuje v rámci práce v oblasti adaptace na změnu klimatu zaměřené na problematiku měst a zdraví a na které z obecnějšího hlediska poukazuje také Evropské hodnocení klimatických rizik, je nerovnost dopadů změny klimatu na různé sociální skupiny a potřeba spravedlivých reakcí, které zohlední stávající nerovnosti. Jen tak mohou být zajištěny stejné příležitosti a výsledky pro všechny.

Agentura EEA si je důležitosti „spravedlivé odolnosti“ vůči změně klimatu vědoma a v roce 2025 zveřejní zprávu na toto téma. Pokud jde o problematiku zdraví, agentura EEA, Evropská komise a další partneři v současnosti jednají o pracovním plánu Evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví na období 2025–2026, který stanoví, na jaké otázky je třeba se zaměřit.

Podle našich partnerů by informace a poznatky shromážděné na portálu střediska měly být také lépe sdíleny se subjekty s rozhodovací pravomocí na celostátní i nižší úrovni a zdravotnickým pracovníkům v evropských zemích. V nejbližší budoucnosti se tedy chystáme zaměřit na to, aby se tyto poznatky dostaly ke klíčovým subjektům a přispěly k budování kapacit, pokud jde o zdraví v souvislosti s klimatem.

Ine:

Budeme i nadále monitorovat a hodnotit důležité úsilí na nižší než celostátní úrovni v oblasti adaptace na změnu klimatu a upozorňovat na ně na průběžně aktualizovaných stránkách platformy agentury EEA Climate-ADAPT. V budoucnosti se zaměříme také na pravidelnější, krátká informační sdělení.

Konzistentním poselstvím, které vyplynulo z této zprávy, je nutnost zvýšit podporu malých obcí, které mohou mít méně finančních a technických zdrojů k provádění opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu. V nadcházejícím informačním sdělení se plánujeme zaměřit na to, jak by malé obce mohly být lépe podporovány, a to i na úrovni EU.