Rozhovor – Nizozemci uvolňují místo pro řeku

Jaká by byla alternativa k programu Místo pro řeku?

Museli bychom se zaměřit výhradně na posílení stávajících hrází, které byly v uplynulých desetiletích stavěny poměrně blízko u řeky. Ale to by nestačilo ke snížení rizika záplav, které je už v Nizozemsku poměrně vysoké. Program Místo pro řeku[i] byl vypracován v důsledku poměrně vysokého průtoku v řekách Rýn a Máza v letech 1993 a 1995. Tyto záplavy vedly k evakuaci více než 200 000 lidí (a milionu kusů hospodářských zvířat).

Zjistili jsme, že vyšší objem vody v řece bude mít za následek nižší hladiny vody celkově, což nám umožní vymanit se ze začarovaného kruhu spočívajícího ve stavění stále vyšších a silnějších hrází. Také jsme si uvědomili, že na záplavových územích mezi hrází a řekou dochází k velké sedimentaci. Tím se snižuje průtok řeky a zvyšuje se hladina řeky oproti okolní půdě.

Jaký je současný stav zvláštních projektů v rámci programu Místo pro řeku?

Program se provádí formou 20 až 30 zvláštních projektů. Ty začaly před 12 lety a nyní jsou téměř všechny hotové, pouze poslední jeden až dva projekty budou dokončeny v roce 2018. Jelikož program Místo pro řeku nyní končí, připravujeme novou fázi – posílení nebo prodloužení téhož programu.

Provedli jsme řadu výzkumů týkajících se nových poznatků ohledně účinnější ochrany před říčními a pobřežními povodněmi a přišli jsme s novou analýzou a novými bezpečnostními normami pro naše hráze a pobřežní ochranu. Rovněž byla zapojena místní společenství, provincie a správy povodí. Tato opatření jsme provedli v rámci programu Nizozemská delta a tyto nové normy platí od první poloviny roku 2017. Díky těmto novým pravidlům máme nový projekt na dalších 20–30 let a v současnosti probíhá určování struktur v našem říčním systému, které je třeba posílit. Ale tentokrát v kombinaci s aspekty programu Místo pro řeku.

Jakým výzvám tento program čelí?

Místo pro řeku se celkově setkává s pozitivním ohlasem, ale ze začátku projektu tomu tak nebylo. V Nizozemsku tradičně existuje silná podpora pro opatření ochrany před záplavami. Jako vždycky i tentokrát se vyskytly reakce v duchu „ne na mém dvorku“, zejména pokud posílení hráze vyústí ve zbourání domu, aby bylo možné postavit hráze.

Obdobně ani nápad, že budeme skupovat zemědělskou půdu a měnit ji na záplavové oblasti, nebyl zpočátku přijat příznivě. Celá staletí pracovaly generace zemědělců na přeměně přírodních oblastí v zemědělskou půdu. Tato změna ve využití půdy ze zemědělské půdy na záplavovou oblast byla v přímém protikladu k názorům zemědělců v minulosti, ale jejich názory se mění a vyjadřují nám stále větší podporu.

Jedním z klíčových úspěchů projektu bylo zajistit, aby se účast obcí a místních obyvatel brala vážně. Ústřední vláda, společně s orgánem Rijkswaterstaat, což je vlastník naší hlavní sítě řek a dálnic v Nizozemsku, nabídly místním společenstvím možnost představit alternativní plán, pokud splní cíle programu Místo pro řeku týkající se snížení vodní hladiny. Cílem tohoto přístupu bylo angažovat lidi na místní úrovni a získat podporu pro program Místo pro řeku.

Kolik bylo na program vynaloženo peněz a jsou s ním spjaty průběžné náklady?

Rozpočet na celý projekt činí asi 2,3 miliardy EUR. Pokud jde o průběžné náklady, vede se intenzivní diskuse o budoucnosti ochrany před povodněmi po skončení projektu Místo pro řeku, jakož i o údržbě dokončených projektů.

Jedním z problémů vytvoření záplavových území je například to, že musíme zajistit kontrolu růstu stromů. Když je necháme růst, mohou snížit rychlost říčního toku. Takže každý rok porážíme řadu stromů v rámci celkového úsilí o zajištění, aby si celý říční systém dokázal poradit s velkým průtokem vody. Pokud to necháme zcela na přírodě, budeme muset dále zvyšovat výšku a sílu hrází. Analýza přínosů a nákladů pak prokázala, že kácení stromů je nákladově efektivnější.

Rovněž zkoumáme, zda lze ze záplavových území odvést říční sediment na dolní tok řeky nebo do oblasti delty, kde je ho málo. Také je důležitá údržba hrází. Na hrázích se každý rok provádí údržba a kontroly a tradičně je třeba je po 30–40 letech posílit. Nyní budeme muset kvůli změně klimatu provádět posílení každých 14 let. Jedná se tedy o nový, systémový přístup, kdy je třeba zohlednit dopady změny klimatu, včetně vyšší hladiny moře, a náležitě zvýšit úroveň ochrany.

Může tento projekt posloužit za vzor Evropě a světu?

Více než dvacet let máme organizace pro říční spolupráci pro každou z velkých řek, jako je Rýn, Máza, Šelda a Emže, které přitékají z jiných zemí. Spolupráce v oblasti povodňové ochrany se zeměmi, jako je Německo a Belgie, je na předních místech mezi prioritami a to vedlo k dobré přeshraniční koordinaci řady projektů. Kromě toho pak každý přijímá přístup vycházející z programu Místo pro řeku.

Činnost v souladu s přírodou získává v současnosti stále větší podporu a to je, domnívám se, správně. Setkal jsem se s návštěvami z celého světa, včetně asijských zemí, kde nebyla záplavová území tradičně nijak ceněna. Pro ně šlo čistě o záležitost hospodářského a zemědělského rozvoje a při tom se dopustili stejných chyb, jakých jsme se dopustili my. Pokud zachováte svá záplavová území a budete je chránit tak, jak jsou, můžete udržet svůj hospodářských rozvoj a současně zajistit flexibilitu a odolnost při nakládání s riziky.

Jaké jsou vedlejší přínosy tohoto projektu?

Ačkoliv 95 % rozpočtu bylo zaměřeno na bezpečnost před vodou, vyčlenili jsme určité malé částky na jiné cíle, které, jak se ukázalo, byly poměrně užitečné pro zlepšení kvality života místních obyvatel, kteří byli nejvíce postiženi projekty. Jednalo se například o nové domy pro ty, kteří vlastnili dům v záplavovém území, nebo o nové přístavy pro místní společnost. Vezměme si například město Nijmegen v blízkosti německých hranic, které se nachází u řeky Waal. Zde vybudování nového říčního parku, nových mostů a nového nábřeží přispělo ke zlepšení kvality místního života a současně rozšířilo záplavová území.

Pro Nizozemsko, které má vysokou hustotu obyvatelstva, byly také důležité nové rekreační oblasti. Tím se vytvořila přidaná hodnota pro místní společnost a současně též zachovaly tradiční staré vesnice a typické rysy nizozemské krajiny, což je důležité i pro cestovní ruch. Tentýž přístup byl zvolen i pro pobřežní oblasti s cílem ochránit duny a pláže.

Nizozemsko má ambivalentní vztah k vodě. Je to bitva, kterou můžete vyhrát, zejména v souvislosti s výzvou, kterou představuje změna klimatu?

Je to bitva, kterou vedeme už staletí. V nizozemské duši dodnes rezonují povodně z roku 1953 a mají velký vliv na naši současnou vodní politiku. O život tehdy přišlo více než 1 500 lidí a v důsledku těchto povodní Nizozemci považují ochranu před povodněmi (říčními i mořskými) za jednu z hlavních priorit a očekávají, že jejich vláda zajistí zavedení takovýchto preventivních opatření. Vodu máme v genech, a má dokonce vliv na našem přístupu k plánování krajiny v rámci „modelu poldru.

Otázka, před kterou dnes stojíme, zní, jak rychle nás zasáhne změna klimatu. Jsme si dobře vědomi změny klimatu a jejích dopadů a toho, že naše současná hrozba se značně liší od situace, které budeme svědky za několik desetiletí. Pokud jde o to, jestli vyhráváme, jsem si jistý, že si s vodou dokážeme poradit přinejmenším v tomto století a možná i déle, ale pouze pokud budeme mít tu správnou strategii. Rizika jsou stále přítomná, tudíž stojíme před výzvou, jak si zachovat odolnost, a klíčem je to, že se musíme přizpůsobit.

Willem Jan Goossen,

senior poradce v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a v oblasti vody

Ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství

Haag, Nizozemsko

Jaká by byla alternativa k programu Místo pro řeku?

Museli bychom se zaměřit výhradně na posílení stávajících hrází, které byly v uplynulých desetiletích stavěny poměrně blízko u řeky. Ale to by nestačilo ke snížení rizika záplav, které je už v Nizozemsku poměrně vysoké. Program Místo pro řeku[i] byl vypracován v důsledku poměrně vysokého průtoku v řekách Rýn a Máza v letech 1993 a 1995. Tyto záplavy vedly k evakuaci více než 200 000 lidí (a milionu kusů hospodářských zvířat).

Zjistili jsme, že vyšší objem vody v řece bude mít za následek nižší hladiny vody celkově, což nám umožní vymanit se ze začarovaného kruhu spočívajícího ve stavění stále vyšších a silnějších hrází. Také jsme si uvědomili, že na záplavových územích mezi hrází a řekou dochází k velké sedimentaci. Tím se snižuje průtok řeky a zvyšuje se hladina řeky oproti okolní půdě.

Jaký je současný stav zvláštních projektů v rámci programu Místo pro řeku?

Program se provádí formou 20 až 30 zvláštních projektů. Ty začaly před 12 lety a nyní jsou téměř všechny hotové, pouze poslední jeden až dva projekty budou dokončeny v roce 2018. Jelikož program Místo pro řeku nyní končí, připravujeme novou fázi – posílení nebo prodloužení téhož programu.

Provedli jsme řadu výzkumů týkajících se nových poznatků ohledně účinnější ochrany před říčními a pobřežními povodněmi a přišli jsme s novou analýzou a novými bezpečnostními normami pro naše hráze a pobřežní ochranu. Rovněž byla zapojena místní společenství, provincie a správy povodí. Tato opatření jsme provedli v rámci programu Nizozemská delta a tyto nové normy platí od první poloviny roku 2017. Díky těmto novým pravidlům máme nový projekt na dalších 20–30 let a v současnosti probíhá určování struktur v našem říčním systému, které je třeba posílit. Ale tentokrát v kombinaci s aspekty programu Místo pro řeku.

Jakým výzvám tento program čelí?

Místo pro řeku se celkově setkává s pozitivním ohlasem, ale ze začátku projektu tomu tak nebylo. V Nizozemsku tradičně existuje silná podpora pro opatření ochrany před záplavami. Jako vždycky i tentokrát se vyskytly reakce v duchu „ne na mém dvorku“, zejména pokud posílení hráze vyústí ve zbourání domu, aby bylo možné postavit hráze.

Obdobně ani nápad, že budeme skupovat zemědělskou půdu a měnit ji na záplavové oblasti, nebyl zpočátku přijat příznivě. Celá staletí pracovaly generace zemědělců na přeměně přírodních oblastí v zemědělskou půdu. Tato změna ve využití půdy ze zemědělské půdy na záplavovou oblast byla v přímém protikladu k názorům zemědělců v minulosti, ale jejich názory se mění a vyjadřují nám stále větší podporu.

Jedním z klíčových úspěchů projektu bylo zajistit, aby se účast obcí a místních obyvatel brala vážně. Ústřední vláda, společně s orgánem Rijkswaterstaat, což je vlastník naší hlavní sítě řek a dálnic v Nizozemsku, nabídly místním společenstvím možnost představit alternativní plán, pokud splní cíle programu Místo pro řeku týkající se snížení vodní hladiny. Cílem tohoto přístupu bylo angažovat lidi na místní úrovni a získat podporu pro program Místo pro řeku.

Kolik bylo na program vynaloženo peněz a jsou s ním spjaty průběžné náklady?

Rozpočet na celý projekt činí asi 2,3 miliardy EUR. Pokud jde o průběžné náklady, vede se intenzivní diskuse o budoucnosti ochrany před povodněmi po skončení projektu Místo pro řeku, jakož i o údržbě dokončených projektů.

Jedním z problémů vytvoření záplavových území je například to, že musíme zajistit kontrolu růstu stromů. Když je necháme růst, mohou snížit rychlost říčního toku. Takže každý rok porážíme řadu stromů v rámci celkového úsilí o zajištění, aby si celý říční systém dokázal poradit s velkým průtokem vody. Pokud to necháme zcela na přírodě, budeme muset dále zvyšovat výšku a sílu hrází. Analýza přínosů a nákladů pak prokázala, že kácení stromů je nákladově efektivnější.

Rovněž zkoumáme, zda lze ze záplavových území odvést říční sediment na dolní tok řeky nebo do oblasti delty, kde je ho málo. Také je důležitá údržba hrází. Na hrázích se každý rok provádí údržba a kontroly a tradičně je třeba je po 30–40 letech posílit. Nyní budeme muset kvůli změně klimatu provádět posílení každých 14 let. Jedná se tedy o nový, systémový přístup, kdy je třeba zohlednit dopady změny klimatu, včetně vyšší hladiny moře, a náležitě zvýšit úroveň ochrany.

Může tento projekt posloužit za vzor Evropě a světu?

Více než dvacet let máme organizace pro říční spolupráci pro každou z velkých řek, jako je Rýn, Máza, Šelda a Emže, které přitékají z jiných zemí. Spolupráce v oblasti povodňové ochrany se zeměmi, jako je Německo a Belgie, je na předních místech mezi prioritami a to vedlo k dobré přeshraniční koordinaci řady projektů. Kromě toho pak každý přijímá přístup vycházející z programu Místo pro řeku.

Činnost v souladu s přírodou získává v současnosti stále větší podporu a to je, domnívám se, správně. Setkal jsem se s návštěvami z celého světa, včetně asijských zemí, kde nebyla záplavová území tradičně nijak ceněna. Pro ně šlo čistě o záležitost hospodářského a zemědělského rozvoje a při tom se dopustili stejných chyb, jakých jsme se dopustili my. Pokud zachováte svá záplavová území a budete je chránit tak, jak jsou, můžete udržet svůj hospodářských rozvoj a současně zajistit flexibilitu a odolnost při nakládání s riziky.

Jaké jsou vedlejší přínosy tohoto projektu?

Ačkoliv 95 % rozpočtu bylo zaměřeno na bezpečnost před vodou, vyčlenili jsme určité malé částky na jiné cíle, které, jak se ukázalo, byly poměrně užitečné pro zlepšení kvality života místních obyvatel, kteří byli nejvíce postiženi projekty. Jednalo se například o nové domy pro ty, kteří vlastnili dům v záplavovém území, nebo o nové přístavy pro místní společnost. Vezměme si například město Nijmegen v blízkosti německých hranic, které se nachází u řeky Waal. Zde vybudování nového říčního parku, nových mostů a nového nábřeží přispělo ke zlepšení kvality místního života a současně rozšířilo záplavová území.

Pro Nizozemsko, které má vysokou hustotu obyvatelstva, byly také důležité nové rekreační oblasti. Tím se vytvořila přidaná hodnota pro místní společnost a současně též zachovaly tradiční staré vesnice a typické rysy nizozemské krajiny, což je důležité i pro cestovní ruch. Tentýž přístup byl zvolen i pro pobřežní oblasti s cílem ochránit duny a pláže.

Nizozemsko má ambivalentní vztah k vodě. Je to bitva, kterou můžete vyhrát, zejména v souvislosti s výzvou, kterou představuje změna klimatu?

Je to bitva, kterou vedeme už staletí. V nizozemské duši dodnes rezonují povodně z roku 1953 a mají velký vliv na naši současnou vodní politiku. O život tehdy přišlo více než 1 500 lidí a v důsledku těchto povodní Nizozemci považují ochranu před povodněmi (říčními i mořskými) za jednu z hlavních priorit a očekávají, že jejich vláda zajistí zavedení takovýchto preventivních opatření. Vodu máme v genech, a má dokonce vliv na našem přístupu k plánování krajiny v rámci „modelu poldru.

Otázka, před kterou dnes stojíme, zní, jak rychle nás zasáhne změna klimatu. Jsme si dobře vědomi změny klimatu a jejích dopadů a toho, že naše současná hrozba se značně liší od situace, které budeme svědky za několik desetiletí. Pokud jde o to, jestli vyhráváme, jsem si jistý, že si s vodou dokážeme poradit přinejmenším v tomto století a možná i déle, ale pouze pokud budeme mít tu správnou strategii. Rizika jsou stále přítomná, tudíž stojíme před výzvou, jak si zachovat odolnost, a klíčem je to, že se musíme přizpůsobit.

Willem Jan Goossen,

senior poradce v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a v oblasti vody

Ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství

Haag, Nizozemsko