Je možné omezit dopady dopravy na životní prostředí?

Co je to TERM a proč je důležitý?

TERM (Transport and Environment Reporting Mechanism – systém reportingu z oblasti dopravy a životního prostředí) je každoročně uveřejňovaná zpráva EEA, která sleduje, do jaké míry se daří naplňovat snahy o omezování nepříznivých dopadů odvětví dopravy na životní prostředí. Jsou v ní shromážděny nejnovější data o řadě klíčových trendů v oblasti životního prostředí, které umožňují zhodnotit pokrok v naplňování stanovených cílů. Politikům umožňují lépe vyhodnotit úspěšnost přijímaných opatření.

TERM rovněž sleduje, do jaké míry jsou plněny cíle EU, stanovené v Bílé knize o dopravě z roku 2011, ale i cíle dalších politik a legislativních dokumentů, které se týkají dopravy a životního prostředí. Každoročně se zpráva zaměřuje na jedno konkrétní téma, jako je například doprava ve městech či kvalita ovzduší. Systém TERM byl spuštěn v roce 2000, kdy začala vycházet první řada pravidelných zpráv, které jsou dnes distribuovány do všech členských zemí EEA.

Jaké jsou podle poslední zprávy nejvýznamnější problémy v oblasti dopravy a jaké nepříznivé dopady má doprava na životní prostředí?

Z našich hodnocení vyplývá, že doprava má i nadále významné negativní dopady na životní prostředí a v důsledku toho i na lidské zdraví. Doprava způsobuje znečištění ovzduší, je zdrojem hlukové zátěže obyvatelstva a v důsledku produkce skleníkových plynů se podílí i na změně klimatu. Environmentální zátěže, jejichž zdrojem je odvětví dopravy, závisí na třech hlavních faktorech: počtu a délce jízd, druhu použité dopravy – protože některé druhy dopravy jsou k životnímu prostředí šetrnější než jiné, a na technologii využívanou konkrétním dopravním prostředkem. S ohledem na tyto tři faktory zpráva sleduje, jaká opatření se reálně provádějí a jaká opatření jsou nezbytná k dosažení cílů stanovených v oblasti udržitelné dopravy do roku 2050. Upozorňuje rovněž na zásadní změny, k nimž musí ve způsobu přepravy osob a zboží dojít.

Zpráva se zabývá i dalšími problémy. Nedávné zprávy v tisku o emisích motorových vozidel jasně ukázaly, že oficiálně vykazovaný a reálně vznikající objem emisí z motorových vozidel se mohou velmi lišit, a to z různých důvodů. Oficiální měření nezohledňují celou řadu jízdních podmínek a prokazatelně vedou k vytváření konstrukčních strategií, které umožňují zajistit dobré výsledky ve zkušebních podmínkách, což ale nutně neznamená, že budou stejně dobré i při reálném používání vozidla. Za důležité považujeme to, aby k plánovaným zlepšením způsobu testování vozidel došlo co nejdříve.

Možné řešení problému emisí skleníkových plynů z dopravy nabízí také elektromobilita. Strategie EU, jejímž cílem je vytvoření nízkouhlíkového dopravního systému, počítá s vývojem technologie motoru bez vnitřního spalování. Přestože v této oblasti dochází k růstu, zůstává podíl vozidel na elektrický pohon (0,07 % celkového počtu osobních automobilů) či vozidel poháněných energií z obnovitelných zdrojů stále velmi malý. Je pravděpodobné, že technologická zlepšení sama o sobě k dosažení evropských cílů stanovených v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z dopravy k roku 2050 stačit nebudou. Vliv technologických zlepšení na emise byl ve skutečnosti až do roku 2007 zmenšován rostoucí dopravní poptávkou. Od té doby se emise snížily zejména v důsledku zpomalení růstu poptávky po dopravě či jejím poklesu. Předběžná data za rok 2014 však naznačují opět mírné zvýšení, které podle vlastních prognóz EU znemožní dosažení cílů v oblasti dekarbonizace stanovených Bílou knihou bez přijetí dalších ambiciózních opatření.

Jaká je evropská politika v oblasti dopravy a životního prostředí a jakým způsobem EU řeší zmiňované problémy?

V oblasti snižování environmentálních problémů souvisejících s dopravou hrají politiky EU velmi důležitou roli. Ve srovnání s politikami, které podporují ekologicky šetrnější druhy dopravy nebo se zaměřují na zdokonalování technologií v jednotlivých druzích dopravy, se však politiky, jejichž cílem je snižovat počet a délku jízd, nyní uplatňují v menší míře.

Postupně se například zpřísnila emisní regulační opatření, což přineslo významné výsledky. Účinné bylo zejména zavedení limitů pro znečištění ovzduší z výfukových plynů osobních automobilů, dodávek a nákladních vozidel a stanovení cílových hodnot CO2 pro osobní automobily a dodávky.

Úkolem členských zemí je kromě toho do roku 2020 docílit stavu, kdy alespoň 10 % paliv využívaných v dopravě budou tvořit obnovitelné zdroje energie, a důraz je také kladen na vývoj vozidel na čistou energii a rozvoj infrastruktury nezatěžující životní prostředí. Viděli jsme, že přednosti používání alternativních paliv se podařilo prokázat. Problémem ale zůstává i nadále infrastruktura dobíjecích a čerpacích stanic, což zájem jednotlivců i podniků o tato vozidla snižuje.

Poté, co byly v Evropě zavedeny normy jakosti paliva, značně poklesl obsah síry v palivech silničních vozidel. Zavedení těchto norem napomohlo i tomu, že z pohonných hmot prakticky vymizelo olovo.

Zpráva TERM, kterou jsme vydali, zároveň ukazuje, že mnoho práce je stále před námi.

Jak se na této práci podílí EEA?

EEA shromažďuje data a připravuje hodnocení a zprávy, které slouží jako podklady pro posuzování vlivu dopravy na životní prostředí v EU. Zpráva TERM a dopravní indikátory, které jsou v ní vyhodnoceny, představují systém pravidelného sledování a vykazování účinnosti integračních strategií a pokroku dosaženého na cestě k udržitelné dopravě. Jednou z důležitých funkcí mechanismu TERM je i to, že ukazuje, jaká data je nově třeba sbírat a jak je sbírat.

Kromě mechanismu TERM provádí EEA v oblasti dopravy i další hodnocení – hodnotí například elektromobilitu či vliv dopravy na lidské zdraví. S jednotlivými zeměmi a Evropskou komisí také spolupracujeme na sledování plnění cílů týkajících se emisích hodnot CO2 u nových osobních a užitkových automobilů , stavu monitorování jakosti paliv, informacích o hluku, dat o kvalitě ovzduší, emisí znečišťujících látek ze všech odvětví, emisí skleníkových plynů a vedle toho i mnoha dalších věcí.

Tímto způsobem pomáháme vytvářet znalostní základnu, ze které pak mohou vycházet další opatření.

Alfredo Sánchez Vicente

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji EEA 2015/4 v prosinci 2015.