Cesta ke zdravým a produktivním mořím v Evropě i mimo ni

Evropu obklopují oceány a moře, které v průběhu dějin formovaly její klima, ekonomiku a společnost. Moře dává práci lidem žijícím na pobřeží a poskytuje potravu celé Evropě. Po námořních obchodních trasách se dováží zboží společně s novými nápady a inovacemi, zatímco oceánské proudy přenášejí teplo z tropických oblastí směrem k pólům, a tak v severní Evropě vytvářejí klima vhodnější pro lidské osídlení.

Oceány pokrývají přibližně 70 % povrchu naší planety a hrají klíčovou úlohu z hlediska zachování života na Zemi. Jsou domovem obrovského množství druhů a stanovišť a každoročně jsou objevovány nové druhy a stanoviště s jedinečnými vlastnostmi. Kromě regulace světového klimatu a podpory biologické rozmanitosti představují oceány také nejrozsáhlejší úložiště uhlíku. Zachycují oxid uhličitý z atmosféry a pomáhají bojovat proti změně klimatu. Zároveň poskytují pracovní příležitosti. Podle Evropské komise „modrá“ ekonomika představuje přibližně 5,4 milionu pracovních míst a generuje hrubou přidanou hodnotu ve výši téměř 500 miliard EUR ročně.

Moře pod tlakem

Oceány včetně těch, které obklopují Evropu, jsou vystaveny čím dál většímu tlaku, který působí lidská činnost a změna klimatu. Nedávná hodnocení jasně ukazují, že dochází ke znehodnocování nebo přeměně mořských ekosystémů. Změna klimatu způsobuje nárůst teploty a potenciální acidifikace oceánů může dále oslabovat ekologickou odolnost evropských moří. Velkou část tohoto tlaku způsobují činnosti na moři, jako je těžba a produkce přírodních zdrojů (nerostné suroviny, ryby, plody moře atd.), doprava a výroba energie, nebo znečištění, včetně vyhozeného rybolovného zařízení. Například intenzivní používání vlečných sítí pro lov při dně fyzicky poškozuje mořské dno a ničí stanoviště. Nebo balastové vody, které do moře zanášejí cizí druhy, které mohou ovlivnit celé ekosystémy, zejména v regionálních polouzavřených mořích, jako je Baltské moře a Černé moře.

Uvedený tlak zvyšují i pozemní aktivity, jako je používání zemědělských hnojiv a průmyslových chemických látek a odpadní vody. Například průmyslová hnojiva obsahují chemické látky jako fosfor a dusík, které při vstupu do mořského prostředí fungují jako živiny a mj. způsobují přemnožení řas. V jeho důsledku může docházet k vyčerpávání kyslíku ve vodě, a tím úhynu jiných mořských druhů způsobeného nedostatkem kyslíku. Podobné je to u plastových obalů a plastových mikročástic používaných v kosmetických a čistících výrobcích , které se do oceánů dostávají kanalizačními systémy a řekami. Plasty se rozpadají na části a mnoho mořských druhů si malé kousky plete s potravou, což pro ně může být smrtelné. Dokonce se dostávají i do našeho potravinového řetězce. Světová a evropská poptávka po nerostných surovinách a dalších zdrojích láká země a podniky k tomu, aby zkoumaly nové příležitosti mimo vnitrozemské a pobřežní oblasti, což může znamenat další tlak na mořské prostředí.

Modrá ekonomika v Evropě

EU uznává ekologický i ekonomický význam evropských moří, a proto zavedla řadu politik a opatření týkajících se plánování a regulace udržitelného využívání evropských moří, které upravují řadu činností, jako je rybolov, výroba energie na moři a ochrana biologické rozmanitosti moří. Cílem rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí přijaté v roce 2008 je zajistit soudržnost mezi politikami EU. Směrnice stanoví tři cíle pro evropská moře: být „produktivní“, „zdravá“ a „čistá“. Uvedené úsilí je v souladu s agendou modrého růstu EU – dlouhodobou strategií na podporu udržitelného růstu v námořním odvětví jako celku, kterou doplňuje směrnice o územním plánování námořních prostor. Politika EU v této oblasti je též sladěna s cíli udržitelného rozvoje, konkrétně s cílem č. 14 a 6.

Na základě dostupných dat dospěla agentura EEA ve svém hodnocení „Stav evropských moří“ k závěru, že přestože evropská moře lze považovat za produktivní, nelze je považovat za zdravá nebo čistá. Nicméně v některých oblastech došlo ke zlepšení. Například členské státy EU již prohlásily více než 9 % svých moří za chráněné mořské oblasti. Podobně se zdá, že se snižují tlaky na rybolov a zatížení živinami. I přes uvedená zlepšení však způsob, jakým moře využíváme, zůstává nadále neudržitelným a ohrožuje nejenom produktivitu našich moří, ale i naši životní úroveň. 

Evropské a globální úsilí

Moře jsou součástí evropského přírodního kapitálu a jejich ochrana a využívání vyžadují evropský přístup a ekosystémové řízení, které musí sahat nad rámec odvětvových opatření. Mnoho z tlaků je spojeno se způsoby spotřeby a výroby neslučitelnými s udržitelným rozvojem nebo s pozemní lidskou činností či požadavky. Vzhledem k tomu může mořskému prostředí pomoci zlepšení nakládání s komunálním odpadem (méně plastů v přírodě) nebo přechod na čistější způsoby dopravy (méně emisí skleníkových plynů) stejně jako zlepšení udržitelných praktik v oblasti rybolovu. V posledních letech se politiky EU, jako je balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, klimaticko-energetický balíček a strategie nízkouhlíkového hospodářství, stále více posunují směrem ke komplexním přístupům k řešení širších sociálně-ekonomických problémů a problémů v oblasti životního prostředí a klimatu.

V souvislosti s mořským prostředím by komplexní přístup zahrnoval přijetí ekosystémového řízení a spojení různých správních fór v EU, jako těch v rámci společné rybářské politiky, směrnice o územním plánování námořních prostor a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Stejně jako u mnoha jiných světových problémů, jako je znečištění ovzduší nebo změna klimatu, i zajištění zdraví evropských moří vyžaduje globální přístup. K usnadnění globální spolupráce a řešení problémů spojených s globální správou oceánů Evropská unie v říjnu 2017 na Maltě uspořádá konferenci „Náš oceán“. U této příležitosti Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská komise představí platformu WISE-Marine pro sdílení informací o mořském prostředí na evropské úrovni na podporu správy oceánů a ekosystémového řízení.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel agentury EEA

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 2017/03 v září 2017