Financování opatření v oblasti klimatu: zdroje pro nízkouhlíkovou Evropu odolnou vůči změně klimatu

Evropa musí na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí vyhradit značné investice. Odhady skutečných částek, které budou potřeba, se diametrálně liší a v závislosti na rozsahu, míře a metodice se mohou vyšplhat až na stovky miliard eur ročně. V porovnání s celkovými možnostmi systému financování jsou potřebné investice relativně nízké, přesto systém financování v současnosti uspokojí jen zlomek z toho, co je potřeba investovat.

K hlavním problémům, které jsou spojeny s posílením investic šetrných ke klimatu, patří jednak překonávání existujících překážek a omezení v systému financování, která prodlužují trvání neudržitelné činnosti, a jednak přesměrování finančních prostředků směrem k iniciativám, které zvyšují odolnost klimatu a snižují emise oxidu uhličitého. Aby mohla být přijata koncepční a účinná opatření tam, kde jsou potřeba, musí se k investičním potřebám přistupovat systematicky na všech úrovních – evropské, národní a místní. Informovaná investiční rozhodnutí budou moci být přijata teprve poté, až společnost důsledně a úplně zváží rizika pro ochranu klimatu. Dalším jasným signálem pro investory je kromě zvýšení transparentnosti v oblasti klimatických rizik také dlouhodobé plánování a ochota přijmout dlouhodobý závazek.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila globální cíl, že finanční toky musí podporovat cestu k snižování emisí a na zvyšování odolnosti vůči změně klimatu. Tento cíl byl znovu potvrzen v roce 2016 na konferenci o klimatické změně v Marrákeši.

Balíček opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“, který nedávno představila Evropská komise, potvrzuje závazek EU podporovat přechod k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změně klimatu. Balíček předkládá cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % a navrhuje zvýšit  energetickou účinnost o nejméně 30 % a dosáhnout nejméně 27% podíl obnovitelné energie. Rovněž vyzdvihuje významnou úlohu, kterou hrají v přechodu na čistou energii investice, a jejich vedlejší hospodářské přínosy. Podle Evropské komise dokáže navrhovaný balíček počínaje rokem 2021 zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši až 177 miliard eur ročně a zvýšit tak HDP během příštích deseti let až o 1 % a vytvořit 900 000 nových pracovních míst.

Rámec politiky EU a její cíle se obvykle provádí prostřednictvím strategií a konkrétních opatření v jednotlivých zemích, k nimž patří i národní strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Z jejich předběžného posouzení agenturou EEA vyplývá, že jednotlivé strategie se od sebe značně liší co do rozsahu, hloubky i ambicí. Obsahují jen velmi omezené informace o potřebách financování a plánech přesměrování investic. Často navíc chybí dlouhodobá vize pro snižování emisí uhlíku v souladu s cíli EU na vnitrostátní úrovni. Řada zemí sice přijala národní strategie a akční plány pro přizpůsobení se změně klimatu, často v nich však chybí data o financování. Pro posílení důvěry investorů by strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a národní adaptační plány měly být doplněny o národní strategie financování opatření v oblasti změny klimatu.

Investice veřejného sektoru nebudou na změnu stačit, mohou však pomoci zmobilizovat a využít soukromý kapitál, který je pro přesměrování investic v potřebném rozsahu nezbytný. Nejméně 20 % rozpočtu EU na období 2014–2020 je účelově určeno na opatření spojená s klimatem. K důležitým krokům vedoucím k rozvoji systému financování, který bude napomáhat rozvoji udržitelnosti v Evropě, patří nedávno přijaté rozhodnutí EU rozšířit a navýšit Evropský fond pro strategické investice a nedávno založená skupina na vysoké úrovni pro udržitelné financování.

Strategie financování opatření v oblasti změny klimatu vyžadují zapojení různých subjektů – veřejných i soukromých – na všech úrovních, tedy i na úrovni místní. Při rozvoji systému financování je potřeba myslet na to, aby takový systém uspokojil různé druhy potřeb a využíval různé zdroje.

Některé evropské municipality již našly inovativní způsoby financování své činnosti v tom, že kombinují různé zdroje financování nebo vyvíjejí nové, jako je skupinové financování dluhopisů na ochranu klimatu. Podle našeho připravovaného hodnocení však mnoho obcí při shánění finančních prostředků na opatření pro přizpůsobení se změně klimatu stále čelí potížím. Velkou překážku představuje při hledání zdrojů a co nejvhodnějšího typu financování mimo jiné nedostatečná kapacita a odborné znalosti. V mnoha případech navíc činitelé s rozhodovací pravomocí v oblasti financování dosud nepovažují opatření pro přizpůsobení se změně klimatu za „výhodnou investici“.

Zvyšování povědomí o rizicích v oblasti klimatu a dalších výhodách opatření pro přizpůsobení se změně klimatu (např. zlepšení kvality života a atraktivity místa, jimž tato opatření prospějí) může ve výsledku změnit pojem o tom, co představuje dobrou investici.

Vzhledem k významu financování opatření v oblasti změny klimatu provádí EEA posouzení vazeb mezi stávajícími a budoucími opatřeními pro zmírnění a přizpůsobení se na straně jedné, a systémy financování a fiskálními systémy na straně druhé. Těmto vazbám je nutné lépe porozumět, aby bylo možné odstranit překážky, s nimiž se financování opatření v oblasti změny klimatu potýká, a přesměrovat finanční prostředky na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu. O výsledcích tohoto posouzení budeme informovat v průběhu roku 2017.

Hans Bruyninckx
výkonný ředitel agentury EEA

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 04/2016 v prosinci 2016