Směrem k Evropě roku 2030: odolná příroda, udržitelná ekonomika a zdravý život

Pandemie COVID-19 mění pravidla hry. Svět zažil války, hospodářské a finanční krize, přírodní požáry, nedostatek potravin a migrační vlny i místní a sezónní epidemie. Ale tato pandemie je jiná než všechno, co současné generace doposud zažily. Rozšířila se po celém světě, přímo či nepřímo zasáhla miliony, ne-li miliardy lidí, omezila volný pohyb osob, uzavřela hranice a zastavila celá odvětví – a to vše v horizontu pouhých měsíců.

Nyní uplynulo šest měsíců od doby, kdy mnoho evropských zemí v boji proti COVID-19 zavedlo opatření omezující volný pohyb osob. Po prvotním šoku z této masivní a náhlé změny se společnost stále snaží porozumět viru a celé škále jeho dopadů a najít řešení, jak je zmírnit.

Nerovnoměrné dopady na zdraví

Způsob, jakým koronavirus ovlivňuje lidi, je různý. Zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé nebo osoby s již dříve přítomnými zdravotními problémy a onemocněními, se zdají být ohroženy více.

Titíž zranitelní lidé jsou obvykle také více postiženi zdravotními riziky spojenými s životním prostředím, mezi něž patří zejména zhoršená kvalita ovzduší. Dlouhodobé vystavení látkám znečišťujícím ovzduší – i při nízkých koncentracích – a dalším kontaminujícím látkám může poškodit lidské zdraví a způsobit chronická onemocnění, což následně způsobí, že lidé budou zranitelnější vůči stávajícím a novým chorobám, jako je COVID-19.

Naše nedávná zpráva „Healthy environment, healthy lives“ (Zdravé životní prostředí, zdravé životy) zdůrazňuje, že jedno z osmi úmrtí v Evropě lze připsat na vrub nekvalitnímu životnímu prostředí. Rovněž upozorňuje na nerovnosti, pokud jde o dopady na zdraví v celé Evropě i v rámci jednotlivých zemí. Snižování znečištění životního prostředí a zajištění přístupu k čistému prostředí může snížit zátěž způsobenou nemocemi a pomoci lidem vést zdravější život.

Zachování přírodních oblastí

COVID-19 je zoonotické onemocnění. Jedná se o nový virus, který se přenesl ze zvířecích druhů na člověka. K takovým přenosům s největší pravděpodobností dochází, když divoká zvířata přijdou do těsného kontaktu s lidskou populací, což je většinou důsledkem rozšíření lidské činnosti v přírodních oblastech, interakcí mezi člověkem a zvířetem v zařízeních na intenzivní produkci masa nebo odchytu divokých druhů pro lidskou spotřebu.

COVID-19 je opět jen příkladem vazeb mezi zhoršováním životního prostředí v širším měřítku a jeho konkrétními dopady na naše zdraví a blahobyt. V posledních několika dnech byly zveřejněny dvě klíčové zprávy – Global Biodiversity Outlook 5 (Globální výhled k biologické rozmanitosti č. 5) vydaný Úmluvou o biologické rozmanitosti a Living Planet Report 2020 (Zpráva o živé planetě) vydaná Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). Obě zprávy zdůrazňují znepokojivou míru poklesu biologické rozmanitosti a vyzývají k rozhodným a naléhavým opatřením na globální úrovni. Stejné znepokojivé trendy lze pozorovat v Evropě, kde ovlivňují odolnost, produktivitu a schopnost přírody se o nás postarat. V nadcházejících týdnech zveřejníme naše komplexní hodnocení stavu přírody v Evropě vycházející z podrobných dat reportovanými členskými státy EU.

Zvyšování odolnosti přírody na globální úrovni ochranou, zachováváním a obnovou přírodních oblastí a přechodem k udržitelnému potravinovému systému nejenže sníží rizika spojená se zoonotickými chorobami, ale také zajistí náš dlouhodobý blahobyt.

Zohledňování nejistoty v oblasti klimatu

Způsob a míra využívání přírodních zdrojů – včetně fosilních paliv, lesů a půdy – jsou rovněž hlavním faktorem změny klimatu. Jeho dopady – od nejnovějších lesních požárů v USA až po tání ledovců v Alpách – jsou již nyní zničující. Pokud se nám nepodaří drasticky snížit globální emise skleníkových plynů a přizpůsobit se měnícímu se klimatu, budeme čelit mnoha závažnějším otřesům, které budou mít dopad na naši společnost a ekonomiku. A stejně jako v případě COVID-19 a znečištění ovzduší budou někteří z nás ovlivněni více než ostatní.

Pandemie COVID-19 spustila jak krizi veřejného zdraví, tak i hlubokou ekonomickou krizi. V reakci na to Evropská unie a členské státy zavádějí plány na oživení ekonomiky.

Skutečná otázka zní: Jak se můžeme z této současné krize zotavit tak, abychom zabránili vzniku další krize – v oblasti životního prostředí, klimatu, ekonomiky a veřejného zdraví – v budoucnu?

Budování odolné, spravedlivé společnosti a zelené ekonomiky

Opatření omezující volný pohyb osob přinesla masivní a náhlé změny ve způsobu života v Evropě. Na silnicích bylo méně vozidel a neprovozovaly se téměř žádné komerční lety. Mnoho činností se přesunulo do online prostředí, což dále snížilo potřebu mobility. Dopady na životní prostředí byly zřetelné. Kvalita ovzduší se ve městech zlepšila během několika týdnů. Jak jsou omezení rušena a ekonomická aktivita roste, začínáme zaznamenávat postupný návrat k úrovním před pandemií COVID-19.

Příklad pandemie COVID-19 ukázal, že země, které jednaly rychle a rozhodně, měly obecně nižší míru infekčnosti a úmrtnosti, a to i v rámci zranitelnějších skupin. Opatření omezující volný pohyb osob přinesla během krátkých období významné změny v životním stylu, což zmírnilo tlaky na životní prostředí. Zároveň nám určitá řešení může nabídnout digitalizace. Podobně velký význam mohou mít rozhodující kroky, které způsobí zásadní změnu v našich systémech výroby a spotřeby.

Dlouhodobé politické ambice Evropy jsou vymezeny v rámci Zelené dohody pro Evropu, jejích strategií a akčních plánů. Projev o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nejen znovu potvrdil závazek Evropy k těmto cílům, ale také dále zvýšil ambice v oblasti ochrany klimatu. Těchto ambicí je možné dosáhnout spravedlivým přechodem, který staví opatření v oblasti nerovností a sociální spravedlnosti na stejnou úroveň s cíli v oblasti ochrany klimatu.

Nadcházející měsíce budou rozhodující při stanovování plánů na podporu oživení a investičních plánů. Abychom přispěli k těmto diskusím, pořádáme řadu on-line diskuzí, jejichž cílem je přinést odborné znalosti a úvahy širšímu publiku.

Ke změně každopádně tak či onak dojde. Musíme zajistit, aby nás každé rozhodnutí na této cestě posunulo o krok blíž k udržitelnosti.