Články

Evropa si vytyčila ambiciózní politické cíle, aby umožnila obnovu a rozkvět přírody a zvýšila přínosy zdravého přirozeného světa pro společnost. Abychom byli schopni zvrátit zhoršování stavu přírody, musíme toho udělat mnoho – od chráněných území a zelené a modré infrastruktury až po obnovu, renaturalizaci a využívání přírodě blízkých řešení změny klimatu.

Více

Povědomí o naší přírodě nebylo nikdy tak vysoké jako dnes. V důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID‑19 se mnozí z nás vydávali ven do nejbližší zeleně, aby si oddechli a nalezli v ní útěchu, což byl nezbytný únik v době omezení volného pohybu osob. Znovu nám to připomnělo, jak důležitou a cennou roli hraje naše příroda pro naši duševní a tělesnou pohodu.

Více

Úbytek biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů, kterého jsme v současnosti svědky, je stejně katastrofální jako změna klimatu. Ve skutečnosti jsou tyto dvě oblasti úzce provázány, jelikož změna klimatu urychluje úbytek biologické rozmanitosti a zdravé ekosystémy jsou důležitým spojencem v boji proti změně klimatu.

Více

Evropská unie si pro nadcházející desetiletí stanovila ambiciózní plány, jejichž cílem je výrazně snížit emise a znečištění. Patří mezi ně i nedávno spuštěný Akční plán pro nulové znečištění, který se zaměřuje na snížení znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. Hovořili jsme o něm s Ianem Marnanem, expertem EEA na životní prostředí, zdraví a kvalitu života, který v současnosti pracuje na připravované zprávě agentury o nulovém znečištění, která by měla být zveřejněna v průběhu roku.

Více

Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině změnila život Ukrajinců ze dne na den. Dopady této neopodstatněné války pociťují lidé nejenom na Ukrajině, ale i za jejími hranicemi. Tato válka ovlivní nás všechny během dalších let a dotkne se i budoucích generací.

Více

Rok 2021 byl poznamenán pandemií COVID-19 a dopady změny klimatu. Vzhledem k vyšším cenám energií a ke zdravotním rizikům vyžaduje oživení Evropy v roce 2022 obtížná rozhodnutí. Odkládání opatření nebo stanovování méně ambiciózních cílů bude v dlouhodobém horizontu pravděpodobně spojeno s vyššími sociálními a hospodářskými náklady. Řešení sociálních nerovností při této transformaci k udržitelnosti je klíčem k lepší budoucnosti pro nás všechny.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spolupracuje s celou řadou zemí, včetně zemí západního Balkánu. Jak tato spolupráce podporuje práci EU v oblasti životního prostředí a jak je přínosná pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Kosovo? Setkali jsme se s Lucem Basem, vedoucím programu koordinace, spolupráce a strategie, abychom diskutovali o tom, jak EEA spolupracuje s těmito zeměmi na zlepšování životního prostředí.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) nedávno zveřejnily zprávu o dopadu evropské námořní dopravy na životní prostředí (EMTER), která je jejich společným hodnocením dopadů námořní dopravy na životní prostředí v Evropě. Hovořili jsme se Stéphanem Isoardem, vedoucím skupiny pro problematiku vody a mořského prostředí v EEA, který vedl tým EEA, jenž se na zprávě podílel.

Více

Od uhlíkové neutrality přes oběhové hospodářství a čistší ovzduší až po čistší dopravu – Evropa si v oblasti životního prostředí a klimatu stanovila ambiciózní cíle. Města, v nichž žije velká většina Evropanů, musí hrát rozhodující roli při dosahování cílů Evropy v oblasti udržitelnosti. Otázka zní: jak se města mohou stát udržitelnými?

Více

Ve světě – od politických kuloárů po akademické platformy – se hovoří o celosvětových krizích: o zdravotní krizi, hospodářské a finanční krizi, o klimatické krizi a o přírodní krizi. V konečném důsledku jsou to ale všechno známky téhož problému: naší neudržitelné výroby a spotřeby. Otřes způsobený onemocněním COVID-19 pouze odhalil křehkost systému naší globální ekonomiky a společnosti se všemi jejich nerovnostmi.

Více

Kromě poskytování důvěryhodných informací o našem životním prostředí a klimatu pracuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na zlepšení vlastního environmentálního řízení organizace. Hovořili jsme s Melanií Sporer, která tuto aktivitu v rámci EEA koordinuje, a to s využitím systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS).

Více

Mnozí z nás v každodenním životě stále více čelí hluku. Hlučná vozidla na ulici, letadla létající nízko nad hlavou nebo vlaky jezdící v blízkém okolí jsou často zdrojem podráždění a frustrace. Dopad takového hluku na naše zdraví a životní prostředí by však mohl být mnohem horší, než si myslíte.

Více

Jádrem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je jednoduchá, ale silná myšlenka: zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada je uplatňována v podobě daní, pokut a dalších opatření, kterými jsou kvóty pro emise znečišťujících látek a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. O této zásadě, jejích přínosech a nedostatcích jsme hovořili s profesorem Geertem Van Calsterem.

Více

Voda pokrývá více než 70 % zemského povrchu a má zásadní význam pro veškerý život na naší planetě. Z veškeré vody na Zemi se 96,5 % nachází v oceánech ve formě slané vody, přičemž zbývajících 3,5 % tvoří sladká voda – jezera, řeky, podzemní vody a led. Dobré nakládání s tímto omezeným a drahocenným zdrojem je nezbytné pro dobré životní podmínky lidí a přírodu.

Více

Kvalita ovzduší v Evropě se v posledních desetiletích výrazně zlepšila, znečišťující látky však stále poškozují naše zdraví a životní prostředí. Opatření k omezení znečištění by zlepšila kvalitu našeho života, ušetřila peníze ve zdravotnictví, zvýšila produktivitu pracovníků a chránila životní prostředí.

Více

Koronavirus během několika týdnů uplynulého jara změnil svět. Mnoho věcí, které jsme považovali za samozřejmost, se náhle stalo nedostupnými. Pandemie svět zaskočila, ale pokud byste se zeptali vědeckého pracovníka působícího v oboru infekčních chorob, byla to jen otázka času.

Více

Podle Světové zdravotnické organizace stojí znečištění v Evropě ročně za 1,4 milionu úmrtí, jimž by se dalo předejít. Situace se ale zlepšuje a Zelená dohoda pro Evropu by mohla být příležitostí k posunu směrem k udržitelnému rozvoji. O znečištění a zdraví jsme hovořili s Francescou Racioppi, vedoucí Evropského střediska WHO pro životní prostředí a zdraví.

Více

Průmyslové znečištění v Evropě se díky kombinaci regulace, vývoje v oblasti výroby a iniciativ týkajících se životního prostředí snižuje. Průmysl však životní prostředí znečišťuje i nadále a přechod k nulovému znečištění v tomto odvětví představuje ambiciózní výzvu.

Více

Znečištění můžeme rozlišovat podle toho, kde se vyskytuje – v půdě, ve vodě nebo v ovzduší – nebo můžeme zkoumat různé druhy znečištění, např. chemické látky. Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Některé z nich však mohou být rovněž velmi škodlivé pro naše zdraví a životní prostředí. Jak můžeme omezit negativní účinky chemických látek, které se staly součástí našeho současného způsobu života?

Více

Co mají vinice roztroušené po idylické krajině společného s průmyslovými areály a skládkami? Odpovědí může být přítomnost chemických látek. Půda, v níž pěstujeme potraviny, a půda, na níž stavíme domovy, může být kontaminována různými znečišťujícími látkami počínaje těžkými kovy a konče organickými znečišťujícími látkami a mikroplasty. Znečišťující látky jsou rozšířené a hromadí se v krajině a v půdě po celé Evropě. Jak můžeme tento problém řešit?

Více