Rozhovor - Řešení environmentálních rizik pro zdraví

Jaké jsou nejnebezpečnější druhy znečištění a jejich dopady na zdraví Evropanů?

V Evropě (tedy 53 členských státech

Regionální kanceláře WHO pro Evropu – více než 900 milionů osob) stále způsobují faktory environmentálních rizik 1,4 milionu úmrtí ročně, přičemž těmto úmrtím lze do velké míry předcházet. Více než třetinu těchto úmrtí lze přičíst znečištěnému ovzduší, které je zcela jistě nejdůležitějším environmentálním rizikovým faktorem pro naše zdraví. Další velká část škod způsobených znečištěním pochází z nebezpečných chemických látek. Každý den bohužel zemře sedm lidí, většinou dětí, na průjmová onemocnění, takže problémem zůstává dokonce i kvalita vody. Ani v rámci EU jsme v některých venkovských oblastech dosud nedosáhli 100% přístupu k čisté vodě a sanitačním zařízením.

Stále ještě musíme urazit dlouhý kus cesty, pokud jde o životní prostředí a zdraví, ale můžeme být také velmi chytří, pokud jde o způsob, jakým spojujeme různé agendy. Například řešení otázky kvality ovzduší může znamenat, že emise způsobené změnou klimatu budou řešeny současně.

Jaký vliv mělo znečištění na změnu situace v oblasti zdraví v Evropě v posledních desetiletích?

V Evropě se situace výrazně zlepšila. V době, kdy byly implementovány první právní předpisy pro boj proti kyselým dešťům a eutrofizaci jezer a moří, jsem byla ještě mladá. Byli jsme zřejmě první v určitém průmyslovém rozvoji, který byl velmi problematický, a jako první jsme také čelili masivnímu znečištění a museli jsme se s ním vypořádat. Poučili jsme se, že k řešení znečištění jsou zapotřebí společná pravidla, protože znečištění nezná hranic.

Nyní ovšem žijeme v globalizovaném světě a musíme uznat, že znečištění nerespektuje ani hranice mezi světadíly. Povšimli jsme si, že se některé problémy přesouvají z Evropy do jiných regionů, kde jsou některé nebezpečné průmyslové postupy stále povoleny, takže máme odpovědnost, která sahá i mimo Evropu, odpovědnost za celosvětové zdraví a za to, že naše politiky podporují čistší výrobu.

Ovlivňuje znečištění ovzduší vývoj pandemie COVID-19?

Stále existuje mnoho nezodpovězených otázek týkajících se souvislostí mezi kvalitou ovzduší a onemocněním COVID-19, jedná se o téma, které je předmětem současného vědeckého výzkumu. Určité závěry však již můžeme učinit. Zlepšení kvality ovzduší nebude nikdy nesprávným krokem, víme totiž, že znečištění ovzduší je důležitým rizikovým faktorem a příčinou respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Ukázalo se, že osoby s těmito onemocněními jsou vůči onemocnění COVID-19 zranitelnější a existuje u nich vyšší riziko závažných příznaků.

V krátkodobém horizontu jsme zaznamenali významné snížení znečištění ovzduší ve městech. Toto snížení je výraznější v případě oxidů dusíku, což jsou znečišťující látky, které jsou do značné míry spojeny s dopravou, která je jednou z činností, jichž se omezení volného pohybu osob dotkla nejvíce. V této souvislosti probíhá mnoho výzkumů, z nichž se v budoucnu budeme moci poučit a využít je ku svému prospěchu. Pandemie COVID-19 je tragédií, která stále pokračuje, ale zároveň jsme si díky ní mohli udělat představu o nebývalých informacích, které by nám mohly pomoci přehodnotit cestu k „novému normálnímu stavu“, který může přinést výhody v oblasti životního prostředí a zdraví.

Může být tato krize impulsem k udržitelnému hospodářství?

Je skvělé, že Evropská komise pracovala na Zelené dohodě pro Evropu, neboť se jedná o velmi silný závazek, který může představovat obrovskou pomoc při vytváření udržitelného rámce oživení. Existuje nebývalá příležitost k tomu, aby se tento „nový normální stav“ stal krokem směrem k udržitelnému hospodářskému rozvoji, a těšíme se, až na tom budeme spolupracovat s Komisí.

Jaké by byly nejjednodušší metody ke snížení znečištění?

Zaměříme-li se například na znečištění ovzduší, musíme se zabývat odvětvími, z nichž znečištění pochází – energetiku, dopravu, zemědělství, nakládání s odpady a řadu průmyslových odvětví – a postupovat přitom od lokální po celosvětovou úroveň. V posledních desetiletích bylo vykonáno mnoho práce, stále však platí, že na celém světě žije 90 % lidí ve městech, která nesplňují limitní hodnoty WHO v oblasti kvality ovzduší. To znamená, že je před námi pořád značný kus cesty, což vyžaduje spolupráci s různými odvětvími, abychom zjistili, jak můžeme prosazovat například čistší a bezpečnější dopravní systémy. Pro všechna odvětví existuje řešení, které je cestou vpřed.

Podle mého názoru je rovněž důležité si uvědomit, že dopady znečištění obecně, a zejména znečištění ovzduší, nejsou rozloženy rovnoměrně. Lidé v chudších oblastech velmi často žijí v blízkosti kontaminovaných lokalit nebo v oblastech s velmi vysokým dopravním provozem. Rozdíly mohou být velké, a to nejen mezi zeměmi, ale i v rámci jednotlivých zemí.

Co dělá WHO v Evropě v oblasti životního prostředí a znečištění?

Naším hlavním posláním, jako WHO, je již více než 30 let spolupracovat s našimi členskými státy s cílem podpořit je při řešení jejich priorit v oblasti životního prostředí a zdraví. To se velmi jasně ukázalo na poslední evropské ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví, která se konala v Ostravě v roce 2017. Na této konferenci se sešlo všech 53 členských států a souhlasilo s vypracováním národních portfolií opatření v oblasti životního prostředí a zdraví. Jsme na jejich straně, pomáháme jim určovat národní priority a následně je v práci v tomto směru podporujeme .

Pokračujeme také v normativní činnosti WHO: naše středisko koordinuje aktualizaci celosvětových pokynů WHO v oblasti kvality ovzduší. Loni jsme vydali pokyny WHO týkající se hluku ve venkovním prostředí, které poskytují doporučení zaměřená na veřejné zdraví s cílem podpořit tvorbu právních předpisů a politik v oblasti norem v našich členských státech a na evropské úrovni.

Očekáváte, že nové pokyny WHO týkající se hluku a nadcházející aktualizaci pokynů týkajících se znečištění ovzduší přijme i EU?

Doufám, že ano. Pokyny WHO poskytují spolehlivá doporučení založená na nejaktuálnějších vědeckých důkazech toho, co víme o souvislostech mezi zdravím a znečištěním ovzduší nebo hlukem ve venkovním prostředí. Z tohoto hlediska se jedná o politické rozhodnutí, zda se při stanovování norem odvolat na směrné hodnoty WHO. Víme, že se Evropská komise odvolává na pokyny WHO často. Například směrnice EU o pitné vodě byla revidována na základě zdravotních doporučení a limitních hodnot uvedených v posledním vydání pokynů WHO týkajících se kvality pitné vody. Pokyny týkající se hluku ve venkovním prostředí pro evropský region jsou zohledněny v revizi směrnice o hluku ve venkovním prostředí. Diskuse zůstává otevřená, pokud jde o nadcházející aktualizaci celosvětových pokynů v oblasti kvality ovzduší a o to, jak budou zohledněny v politikách Evropské unie. Musíme respektovat politický proces a jednání EU a jejích členských států, doufáme však, že tyto politiky budou prosazovat a chránit zdraví, a my jsme zde od toho, abychom je podpořili.