Znečištění krajiny a půdy — rozšířené, škodlivé a rostoucí

Zem pod našima nohama je mnohem víc než jen horniny, půda a sedimenty. Každý metr čtvereční může být jedinečný z hlediska svého složení, struktury a života, který obsahuje a podporuje. Některé obsahují více hornin bohatých na určité minerály; jiné jsou bohaté na zbytky rostlin s kapsami vzduchu a vody.

Půda je často opomíjená oblast biologické rozmanitosti, ale i malé políčko může překypovat životem – od nepatrných organismů až po houby či žížaly. A to vše hraje zásadní úlohu ve fungování půdního ekosystému. Také v tomto prostoru se živiny přeměňují na formy, které mohou přijímat rostliny, díky čemuž může biomasa vytvářet a ukládat uhlík. A právě zde, na cestě k podzemní vodě, také začíná přirozená cesta čištění naší budoucí pitné vody.

Místní problém?

Způsob, jakým využíváme krajinu, často znamená přidávání dalších látek do těchto jedinečných ekosystémů s cílem chránit vybrané plodiny nebo dodávat živiny. Znečišťující látky uvolňující se z průmyslu, dopravy a jiných hospodářských činností mohou putovat i na velké vzdálenosti a dostat se do půd, kde se dočasně ukládají. Půda, která je součástí krajiny, se považuje za znečištěnou, pokud znečišťující látky nepříznivě ovlivňují lidské zdraví nebo životní prostředí.

Každým krokem, který uděláme, bychom se mohli ocitnout na půdě obsahující velmi odlišné směsi a koncentrace znečišťujících látek. Vzhledem k velkým rozdílům mezi znečišťujícími látkami, půdami, klimatickými podmínkami a způsobem využívání půdy je nákladné monitorovat a hodnotit celý rozsah znečištění země a půdy. To, co víme, je většinou založeno na vzorcích z polí rozptýlených v jednotlivých zemích.

Kovy, hnojiva a pesticidy

K pěstování potravin potřebujeme zemědělství, ale stále jsou využívány některé neudržitelné zemědělské postupy, které i nadále půdu znečišťují.

Rostliny potřebují k růstu mimo jiné živiny a intenzivní zemědělství může vyčerpat živiny v půdě rychleji, než je příroda znovu doplní. Hnojiva působí tak, že tento deficit kompenzují dodáváním živin navíc. Rostliny však bohužel často neabsorbují celé množství a přebytek, který se zpočátku nachází v půdě, se dříve či později dostane do jezer a řek. Přítomnost přebytečného dusíku ve vodě vede často k nadměrnému růstu rostlin a řas, jejichž rozklad může závažně snížit hladinu kyslíku ve vodě a poškodit živočišné a rostlinné druhy v tomto ekosystému.

Po desetiletí se měď ve velké míře používá jako fungicid na vinicích a v sadech. Z nedávné rozsáhlé studie vyplynulo, že koncentrace mědi na vinicích jsou třikrát vyšší než průměrná hodnota v evropských půdách. Měď se přidává také do krmiv a  do životního prostředí se dostává rozmetáním statkových hnojiv na travních porostech a jiných zemědělských půdách.

Dalším vysoce toxickým kovem, který se nachází v minerálních fosforečných hnojivech, je kadmium. Některá „organická hnojiva“, jako jsou kaly z čistíren odpadních vod, statková hnojiva, kompost a biologický odpad, mohou, pokud nejsou dobře regulována, rovněž obsahovat široké spektrum těžkých kovů a organických znečišťujících látek.

V půdních vzorcích z celé Evropy se nacházejí i chemické látky pocházející z dlouhodobého používání pesticidů. Více než 80 % půd zkoumaných v jedné studii obsahovalo rezidua pesticidů, přičemž 58 % půd obsahovalo dva nebo více druhů reziduí.

Nakládání s odpady, průmysl a bez hranic

Zemědělské postupy zdaleka nejsou jediným zdrojem znečištění krajiny a půdy. Nedostatečné nakládání s odpady (jak komunálními, tak průmyslovými), způsobuje více než třetinu lokální kontaminace, přičemž dalším významným zdrojem jsou průmyslové činnosti. Jen u zlomku z několika milionů lokalit v EU, v nichž se podle odhadů provádějí potenciálně znečišťující činnosti, jsou k dispozici podrobné veřejné informace.

Znečištění krajiny a půdy je i celosvětovým problémem. Vzduch a voda mohou znečišťující látky, včetně dusíkatých sloučenin a malých plastových úlomků, přenášet po celé zeměkouli a ukládat je na zemském povrchu. Znečišťující látky se vyskytují i na nejvyšších vrcholech hor a na nejodlehlejších plážích.

Navždy zůstávají a hromadí se

Některé znečišťující látky se v půdě časem rozkládají, jiné však zůstávají navždy. V mnoha případech je krajina a její půda posledním cílovým místem pro různé znečišťující látky, které zde v průběhu času končí a hromadí se. Veškerá rizika těchto chemických látek a jejich různých směsí nejsou plně známa. Na základě vzorků z lokalit však víme, že znečištění krajiny a půdy může mít významný dopad na lidské zdraví, jakož i na biologickou rozmanitost půdy a zdraví ekosystémů. Znečišťující látky mohou mít vliv na půdní organismy a případně kontaminovat naše potraviny a pitnou vodu.

Sanace kontaminované krajiny je obtížná a nákladná, ale je nezbytná k odstranění historického znečištění. Lokálním úřadům však často k řízení sanace chybí prostředky a nástroje. V EU bylo rekultivováno více než 65 000 lokalit; většina potenciálně kontaminovaných lokalit však stále zůstává nedotčena.

Prevence – nejlepší řešení

Pro zajištění zdravé půdy, a také čistější vody a ovzduší, zůstává z dlouhodobého hlediska nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem prevence. Jakákoli iniciativa zaměřená na prevenci a snižování znečištění – od návrhů výrobků, lepší recyklace, nakládání s odpady, střídání plodin, precizního zemědělství a omezeného používání pesticidů a hnojiv až po čistší dopravu a průmysl, přispěje ke zmírnění tlaků na tyto životně důležité ekosystémy a na podporu úřadů při implementaci účinných opatření.

Mnoho stávajících a nadcházejících politických iniciativ v rámci Zelené dohody pro Evropu – oběhové hospodářství, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, strategie pro chemické látky, nová strategie pro půdu a akční plán pro nulové znečištění – poskytuje evropský rámec a podporuje národní úřady a uživatele půdy při ochraně krajiny a půd před znečištěním. Tato úsilí by ještě více posílila další podpora pro lokální úřady a soudržnější politický rámec EU v oblasti půdy. Znečištění je koneckonců pouze jednou z mnoha hrozeb, kterým půda a krajina čelí.