Články

Navzdory roku života s pandemií COVID-19 a jejím dopadům Evropa nadále předkládá balíčky opatření k dosažení svých ambiciózních cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Je velice důležité, aby Evropa i nadále pokračovala v plnění nastavených cílů a zajistila, aby do roku 2050 byla odolnou společností založenou na solidaritě, která zajistí zdravé životní prostředí pro nás všechny.

Více

Přizpůsobení se dopadům změny klimatu je v Evropské unii hlavní prioritou. Co motivuje města k implementaci důležitých opatření ke zmírnění těchto dopadů a zvýšení odolnosti a udržitelnosti městských center? V tomto rozhovoru nám kroky EEA s cílem poskytovat pomoc při této velmi důležité práci přiblížila expertka na udržitelnost měst EEA, Ivone Pereira Martins.

Více

Naše společná strategie ukazuje, jakým směrem se chceme vydat. Představuje nový způsob spolupráce a získávání poznatků (agilnější, citlivější, aktivnější, realizovatelnější), který odpovídá výzvám, jimž budeme v nadcházejícím desetiletí čelit, a znalostem, které budeme potřebovat.

Více

Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů. S Catherine Ganzleben, vedoucí skupiny pro znečištění ovzduší, životní prostředí a zdraví, Albertem Gonzálezem, specialistou EEA na kvalitu ovzduší, a Eulalií Peris, specialistkou EEA na hlukové znečištění, jsme si povídali o tom, co EEA dělá, aby zlepšila úroveň znalostí v tomto významném oboru činnosti.

Více

Pandemie COVID-19 přináší jasný příklad toho, jak křehké mohou být naše společnosti a ekonomiky tváří v tvář velkému otřesu. Očekává se, že v důsledku zhoršování životního prostředí a změny klimatu budou takové otřesy častější a závažnější. Ve chvíli, kdy čelíme nejistotě a mnoha výzvám, je naší jedinou perspektivní možností zajistit, aby nás každé rozhodnutí, které v tomto kritickém období přijmeme, přiblížilo našim sociálním cílům a cílům v oblasti udržitelnosti.

Více

Víme, že znečištění plasty a plastový odpad jsou velkým ekologickým problémem. V posledních letech se na trhu objevují nové plastové výrobky, o nichž se tvrdí, že jsou šetrnější k životnímu prostředí. Nedávno zveřejněné informační sdělení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotí jejich vlastnosti s ohledem na ochranu životního prostředí. Abychom se o této problematice dozvěděli více, setkali jsme se s Almut Reichel, odbornicí EEA na udržitelné využívání zdrojů a nakládání s odpady.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila zprávu o „hnací silách změn“, které ovlivňují budoucí vývoj Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Vyzpovídali jsme projektového manažera zprávy, Lorenza Beniniho, který v EEA pracuje jako odborník na systémová hodnocení a udržitelnost.

Více

Jak můžeme vybudovat udržitelnější a odolnější svět po odeznění koronavirové krize? Evropská agentura pro životní prostředí propojí informace o koronaviru se znalostmi z oblasti životního prostředí a bude přispívat k informované diskusi. A to v obtížném období, kdy se budou pro zotavení po koronavirové krizi přijímat klíčová rozhodnutí, která budou utvářet naši budoucnost.

Více

Evropské země přijímají drastická opatření k omezení dopadů onemocnění Covid-19 na zdraví Evropanů a na hospodářství. Takovéto krize mají obvykle bezprostřední a závažné dopady na celé populace a hospodářství. Vzhledem k možnému vlivu koronavirové krize na klíčová hospodářská odvětví se očekává, že tato krize zmírní některé dopady hospodářských činností na životní prostředí a klima. Avšak rozsáhlé a náhlé krizové situace doprovázené mimořádně vysokými náklady pro společnost v žádném případě nepředstavují způsob, jakým by Evropská unie dosáhla svých závazků při transformaci svého hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu a nedávno navržený evropský právní rámec pro klima namísto toho vyzývá k nevratnému a postupnému snižování emisí při současném zajištění spravedlivé transformace hospodářství a poskytnutí podpory těm, kteří budou postiženi.

Více

Hlukové znečištění je v celé Evropě rostoucím problémem a mnoho lidí si neuvědomuje jeho dopady na své zdraví. Sešli jsme se s odbornicí Evropské agentury pro životní prostředí na hlukové znečištění ve venkovním prostředí Eulalií Peris abychom se jí zeptali na klíčová zjištění zprávy EEA „Environmental noise in Europe — 2020“ která byla zveřejněna začátkem tohoto měsíce.

Více

Na začátku tohoto měsíce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala svoji zprávu „Evropské prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020)“. Podle jejích závěrů Evropa nebude moci dosáhnout do roku 2030 svých cílů, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne okamžitá opatření s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, sílící dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Zpráva rovněž nabízí možná řešení, která by Evropě pomohla, aby se vrátila zpět na správnou cestu vedoucí ke splnění těchto cílů. Sešli jsme se s Tobiasem Lungem, odborníkem EEA v oblasti koordinace a hodnocení zprávy SOER, abychom s ním probrali její úlohu.

Více

Na rok 2019 budeme vzpomínat jako na bod zlomu v přístupu k ochraně klimatu a životního prostředí v Evropě. Milióny Evropanů a dalších obyvatel celé planety projevily svou vůli a vyzývaly politiky k činům. Vědecky podložené výzkumy včetně zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí (SOER 2020) varují před rozsahem budoucích problémů a upozorňují na to, že je nutné začít jednat okamžitě. Tyto výzvy nacházejí nyní ohlas i na politické úrovni. Slibným východiskem pro nadcházející kritické desetiletí je Zelená dohoda pro Evropu, kterou představila Evropská komise.

Více

Kdo vlastní půdu a její zdroje? Kdo rozhoduje o tom, jak mohou být použity? V některých případech je území soukromým majetkem, který lze koupit a prodat a který je využíván výhradně jeho vlastníky. Jeho používání se často řídí vnitrostátními nebo místními předpisy, například pro udržování lesních oblastí. V jiných případech jsou některé oblasti určeny pouze pro veřejné použití. Krajina však není jen prostor nebo území. Pokud všichni využíváme půdu a spoléháme na její zdroje, udržitelná správa vyžaduje spolupráci vlastníků, regulačních orgánů a uživatelů od místní až po globální úroveň.

Více

Kontaminace půdy je problémem, který úzce souvisí s naší společnou minulostí a tvoří součást příběhu o tom, jak si Evropa vydobyla světové prvenství nejprve v průmyslu a později v oblasti životního prostředí. Hovořili jsme s emeritním profesorem na Cranfield University ve Spojeném království a jedním z předních evropských odborníků na půdu, Markem Kibblewhiteem, abychom lépe porozuměli problému kontaminace půdy.

Více

Většina potravin, které jíme, je produkováno na půdě v krajině. Potraviny, které jíme, a způsob, jakým je produkujeme, se v posledním století spolu s evropskou krajinou a společností výrazně změnily. Intenzifikace zemědělství umožnila Evropě vyrábět více potravin a za dostupnější ceny, avšak na úkor životního prostředí a tradičního zemědělství. Nadešel čas přehodnotit náš vztah k potravinám, které jsme si nabrali na talíř, k zemi a ke skupinám obyvatel, které je produkují.

Více

Program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země, Copernicus, známý jako Země očima Evropy, znamená zásadní převrat v tom, jak chápeme a plánujeme udržitelné využívání našich cenných zdrojů obsažených v krajině a půdě. Program Copernicus poskytuje podrobné a aktuální informace o monitorování půdy na podporu rozhodování, ať už jde o územní plánování měst, dopravních tras a zelených ploch, nebo zemědělskou praxi a obhospodařování lesů.

Více

Půda je mnohem více než jen neživý písek a bahno. Překypuje životem, od mikroskopických organismů po větší savce, kteří vstupují do vzájemných vztahů v obdobně bohatém počtu mikrostanovišť. Jejich vzájemné vztahy nám poskytují potravu a vlákna, čistou vodu, čistý vzduch, průmyslové procesy bez syntetických chemických látek a mohou dokonce poskytovat léky na mnoho nemocí. O biologické rozmanitosti v půdě a o tom, co tento pojem znamená pro naši planetu, jsme hovořili s Dr. Davidem Russellem ze Senckenbergova přírodovědného muzea v Německu.

Více

Změna klimatu má zásadní dopad na půdu a změny ve využívání krajiny a půdy mohou změnu klimatu urychlit, nebo ji zpomalit. Bez zdravé půdy a udržitelného hospodaření s krajinou a půdou nemůžeme bojovat proti změně klimatu, produkovat dostatek potravin a přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Odpověď může spočívat v zachování a obnovení klíčových ekosystémů a v umožnění přírodě zachycovat uhlík z atmosféry.

Více

Krajina v Evropě se mění. Města a jejich infrastruktura se rozšiřují na úrodnou zemědělskou půdu a rozdělují krajinu na menší díly, čímž ovlivňují volně žijící zvířata a ekosystémy. Kromě fragmentace krajiny čelí půda a krajina řadě dalších hrozeb: kontaminaci, erozi, zhutňování, zastavění, degradaci, a dokonce i jejímu opouštění. Co kdybychom opětovně využívali půdu, kterou již města a městská infrastruktura zabrala , namísto toho, abychom zabírali další zemědělskou půdu?

Více

Bez zdravé krajiny a půdy nemůžeme přežít. V krajině produkujeme většinu jídla a stavíme v ní své domovy. Krajina je životně důležitá pro všechny druhy živočichů i rostlin žijících na souši i ve vodě. Půda, jež tvoří jednu ze základních složek krajiny, je velmi složitým a často podceňovaným prvkem, který překypuje životem. Naneštěstí způsob, jakým v současné době využíváme krajinu a půdu v Evropě a ve světě, není udržitelný. To má závažné dopady na život na zemi.

Více