Články

Evropská unie si pro nadcházející desetiletí stanovila ambiciózní plány, jejichž cílem je výrazně snížit emise a znečištění. Patří mezi ně i nedávno spuštěný Akční plán pro nulové znečištění, který se zaměřuje na snížení znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. Hovořili jsme o něm s Ianem Marnanem, expertem EEA na životní prostředí, zdraví a kvalitu života, který v současnosti pracuje na připravované zprávě agentury o nulovém znečištění, která by měla být zveřejněna v průběhu roku.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) nedávno zveřejnily zprávu o dopadu evropské námořní dopravy na životní prostředí (EMTER), která je jejich společným hodnocením dopadů námořní dopravy na životní prostředí v Evropě. Hovořili jsme se Stéphanem Isoardem, vedoucím skupiny pro problematiku vody a mořského prostředí v EEA, který vedl tým EEA, jenž se na zprávě podílel.

Více

Voda pokrývá více než 70 % zemského povrchu a má zásadní význam pro veškerý život na naší planetě. Z veškeré vody na Zemi se 96,5 % nachází v oceánech ve formě slané vody, přičemž zbývajících 3,5 % tvoří sladká voda – jezera, řeky, podzemní vody a led. Dobré nakládání s tímto omezeným a drahocenným zdrojem je nezbytné pro dobré životní podmínky lidí a přírodu.

Více

Voda je neustále v pohybu. Voda rovněž umožňuje pohyb lodí, ryb a jiných živočichů a rostlin žijících ve vodě. Zdraví řek, jezer a oceánů musí zohlednit pohyby vody přes geopolitické hranice. Vzhledem k této skutečnosti byla od 70. let 20. století pevně do politik Evropské unie zakotvena regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti vodního managementu.

Více

Malta je jednou z 10 zemí na světě, které trpí největším nedostatkem vody. Co můžeme dělat, když příroda poskytuje jen polovinu vody, kterou potřebuje obyvatelstvo? Malta „vyrábí“ čistou vodu a snaží se zajistit, aby se ani kapkou vody neplýtvalo. S Manuelem Sapianem z Agentury pro energii a vodu na Maltě jsme hovořili o nových technologiích, vodě pro domácnosti a zemědělství a o neposkvrněných vodách ke koupání v okolí ostrova.

Více

Spolehlivý zdroj čisté vody považujeme často za samozřejmost. Otočíme kohoutkem a teče čistá voda, použijeme ji a „špinavá“ voda odteče odpadem. Pro velkou většinu Evropanů je voda v domácnostech pitná a dostupná 24 hodin denně. Krátký okamžik mezi otočením kohoutku a odtečením do odpadu představuje pouze velmi malou část její celkové cesty. Hospodaření s vodou ve městě se neomezuje jen na veřejné vodovodní systémy. Změna klimatu, urbanizace a změny říčních koryt mohou ve městech vést k častějším a ničivějším povodním, což pro správní orgány představuje stále větší výzvu.

Více

Příroda a voda jdou ruku v ruce. Z této myšlenky vychází nizozemský program Místo pro řeku. Tento přístup spočívající v návratu k základům se nyní stal celosvětovým vzorem, pokud jde o hospodaření s vodou a ochranu před vyšším rizikem záplav spojených se změnou klimatu. Zatím poslední extrémní záplavy v letech 1993 a 1995 posloužily jako budíček, uvádí Willem Jan Goossen z nizozemského Ministerstva pro infrastrukturu a vodní hospodářství. Zeptali jsme se ho, co program přináší z hlediska udržitelné ochrany před záplavami.

Více

Změna klimatu vytváří stále větší tlak na vodní útvary. Očekává se, že dopady změny klimatu na vodu, od projevů jako jsou záplavy a sucho až po okyselování oceánů a stoupající hladinu moří, se budou v příštích letech zvyšovat. Tyto změny vyžadují opatření v celé Evropě. Města a regiony se již přizpůsobují a využívají udržitelnější, k přírodě šetrná řešení, která snižují dopad záplav a využívají vodu užitečněji pro udržení života i v době sucha.

Více

Plasty se začaly hromadně vyrábět v polovině minulého století jako zázračný materiál – lehký, tvarovatelný, odolný a pevný. Od té doby se výroba plastů rychle zvýšila, což pro společnost mělo řadu přínosů. Dnes o 70 let později dosahuje výroba plastů více než 300 milionů tun ročně a již začínáme chápat skutečné dědictví těchto výrobků: nikdy z životního prostředí skutečně „nezmizí“.

Více

Život v evropských sladkovodních útvarech a regionálních mořích není v dobrém stavu. Špatný stav ekosystémů má přímý dopad na řadu živočichů a rostlin žijících ve vodě a ovlivňuje i další druhy a obyvatele, jejichž život je závislý na čisté vodě. Stav evropských moří je kritický, zejména kvůli nadměrnému rybolovu a změně klimatu, zatímco sladkovodní útvary trpí nadměrným množstvím živin a změnou přírodních stanovišť. Znečištění chemickými látkami má negativní vliv na sladkovodní i mořské životní prostředí.

Více

Obyvatelé Evropy každý rok využívají miliardy metrů krychlových vody, a to nejen k pití, ale též v zemědělství, ve výrobě, k vytápění a chlazení, v rámci cestovního ruchu a v jiných odvětvích založených na poskytování služeb. Evropa má tisíce sladkovodních jezer, řek a zdrojů podzemní vody, a zásoby vody se tedy mohou zdát neomezené. Ale nárůst počtu obyvatel, urbanizace, znečištění a dopady změny klimatu, jako jsou dlouhodobá sucha, představují pro dodávky vody v Evropě a pro její kvalitu ohromnou zátěž.

Více

Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Právě ve vodě vznikl život na Zemi, a proto nepřekvapí, že všechno živé na naší modré planetě potřebuje vodu. Voda plní mnoho funkcí: je nezbytně nutná k životu, je to domov, místní a celosvětový zdroj, dopravní tepna a regulátor klimatu. Za poslední dvě století v ní pak skončila řada znečišťujících látek uvolněných do přírody a současně se stala nově objeveným nalezištěm nerostů, které lze těžit. Chceme-li i nadále využívat výhod čisté vody a zdravých oceánů a řek, musíme zásadně změnit to, jak vodu využíváme a jak s ní zacházíme.

Více

Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.

Více

Mořský život, světové klima a naše ekonomika a sociální blaho, to vše závisí na zdravých mořích. I přes určitá zlepšení naše hodnocení ukazují, že způsob, jakým v současné době využíváme evropská moře, je neudržitelný. Změna klimatu a soupeření o přírodní zdroje zvyšují tlak na mořské prostředí. Evropské politiky a opatření by mohly přinést větší zlepšení, pokud by byly prováděny podle ekosystémového řízení a podporovány celosvětovým rámcem pro správu oceánů.

Více

V důsledku růstu počtu obyvatel, urbanizace a hospodářského rozvoje se v městských oblastech v celé Evropě zvyšuje poptávka po sladké vodě. Zároveň má na dostupnost vody pro lidi žijící ve městech vliv změna klimatu a znečištění. Jakým způsobem mohou města nadále zajišťovat pro své obyvatele čistou sladkou vodu?

Více

Potřebujeme potraviny a při jejich produkci je zapotřebí čistá sladká voda. Kvůli rostoucím nárokům lidské činnosti na vodu a změně klimatu se mnoho regionů, zejména na jihu, potýká s obstaráním dostatečného množství sladké vody, které by pokrylo jejich potřeby. Je možné nějakým způsobem nadále vyrábět potraviny, aniž by příroda musela trpět nedostatkem čisté vody? Nepochybně by pomohlo, kdyby se voda v zemědělství využívala účinněji.

Více

Vliv změn klimatu v současné Evropě

Více

Zemědělství představuje pro evropské vodní zdroje velkou a stále vzrůstající zátěž, hrozbu nedostatku vody a poškození ekosystémů. Aby se dosáhlo udržitelného využívání vody, je třeba poskytnout zemědělcům správné cenové pobídky, rady a pomoc.

Více

„Jednou nebo dvakrát za měsíc, někdy i vícekrát, nám neteče voda,“ říká Barış Tekin ze svého bytu v Beşiktaşi, historické části Istanbulu, kde žije se svou manželkou a dcerou. „Pro případ potřeby máme doma asi 50 litrů balené vody na mytí a úklid. Pokud voda neteče skutečně dlouho, jdeme k mému otci nebo k rodičům mé manželky,“ říká Barış, profesor ekonomie na univerzitě v Marmaře.

Více

Příběh rybáře V noci 6. října 1986 našel lovec humrů z malého města Gilleleje na sever od Kodaně, který lovil v Kattegatském moři, sítě napěchované humry severními. Mnoho zvířat bylo mrtvých nebo umírajících. Asi polovina z nich měla neobvyklou barvu.

Více