Nadměrný rybolov - Péče o mořské oblasti v měnícím se klimatu

Pozorování kyslíku rozpuštěného ve vodě společně s mrtvými humry prozradilo výzkumným pracovníkům z národního výzkumného ústavu životního prostředí v Dánsku, že neobvykle velká oblast na dně jižního Kattegatu je bez kyslíku. Tato podivná věc byla té noci způsobena anoxií, neboli nedostatkem kyslíku na mořském dně. Vědci se domnívají, že humři se dusili!

O dvacet dva let později jsou rozsáhlé oblasti Baltu postiženy plochami bez kyslíku, neboli mrtvými zónami.

Bornholm, idylický dánský ostrov u vstupu do Baltského moře, víceméně mezi Švédskem a Polskem, je dobře známý svými uzenými sledi. Po staletí byla základem místní ekonomiky hojnost ryb.

V 70. letech 20. století pocházela asi polovina příjmů v odvětví rybolovu z tresky. Koncem 80. let vzrostl lov tresky na 80 % celkové hodnoty rybolovu. Mnoho rybářů si představovalo světlou budoucnost a investovalo do nových plavidel. V roce 1990 však rybolov prudce poklesl. Nikdy se již nevzpamatoval. Toto zhroucení způsobilo obrovský finanční tlak na místní společenství.

Rozsah a rychlost zhroucení populací tresky v Baltu způsobil, že se věnovalo mnoho energie pochopení, co způsobilo rozkvět a následné zhroucení. Oblast se stala mezinárodní případovou studií, která byla poučením pro jiné regiony. Příběh Baltu není jednoduchý – složitost situace skutečně ilustruje výzvu, před níž stojí tvůrci politiky v mořském prostředí.

Rybáři z Bornholmu, stejně jako jejich kolegové po celé Evropě, jsou vázáni právními předpisy k přísným omezením v rámci společné rybářské politiky, která stanoví, kolik ryb, jakého druhu a kde může být uloveno.

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) poskytuje odborné poradenství, co se týče biologicky bezpečných úrovní. Údaje z rybářských přehledů, statistiky rybolovu a sledování životního prostředí v oceánografických podmínkách poskytuje neocenitelné údaje pro posouzení zdraví většiny komerčně lovených druhů ryb. Důležitý je zejména počet ryb určitého stáří v dané oblasti. Čím více mladých ryb v daném roce přežije, tím více ryb se dá očekávat, že bude uloveno za dva roky až pět let, kdy budou ryby dospělé. A čím více je dospělých ryb, tím více je rybího potěru.

Členské státy EU rozhodují o celkových přípustných odlovech na základě odborných rad. Tato rozhodnutí často odrážejí jiné priority, než je ochrana populací ryb. V roce 2006 bylo přibližně 45 % hodnocených populací ryb v evropských mořích loveno nad bezpečné biologické limity. Tato úroveň rybolovu byla dohodnuta na ministerské úrovni.

Zejména od 60. let 20. století se zvýšilo používání umělých hnojiv v zemědělství a společně s urbanizací vedlo k obrovskému nárůstu vstupu živin – znečištění – do Baltského moře. To vedlo k většímu růstu fytoplanktonu a zvýšení počtu ryb (větší množství fytoplanktonu znamená více potravy pro ryby). Výsledkem ovšem byly i problémy s nedostatkem kyslíku v nejhlubších vrstvách moře.

Když ve vodě u mořského dna přestane být kyslík, uvolňuje se ze dna do vody sirovodík. Sirovodík je pro většinu forem života jedovatý a pravděpodobně právě kombinace sirovodíku a nedostatku kyslíku zabila té noci v roce 1986 humry severské v Kattegatu.

Oblasti bez kyslíku v Baltském moři jsou nyní tak rozsáhlé, že to vedlo ke zmenšení možných trdlišť ve středním a východním Baltu. To snižuje úspěšnost tření tresky.

Vysoká míra přežití jiker a larválních stádií v letech 1978–1983 se vysvětluje čtyřmi faktory. Prvním vysvětlením je, že intenzita rybolovu byla v 70. letech nižší. Za druhé, klimatické podmínky přinesly vysoce slanou vodu ze Severního moře. Balt byl totiž sladkovodním jezerem, dokud se hladiny moří před 8 000 lety nezvýšily tak, že se do jezera vlilo Severní moře. Průniky slané vody do Baltu jsou stále velmi důležité, neboť udržují salinitu a obsah kyslíku.

Tento příliv slané vody vedl k vyšším koncentracím kyslíku v oblastech, kde se třou tresky, a tedy i k vyšší míře přežívání jiker a k většímu počtu mladých ryb. Za třetí zde byla hojnost buchanek (Pseudocalanus acuspes), největšího zdroje potravy pro tresky, a konečně zde nežilo tolik predátorů, jako je šprot a tuleň. Šproty loví jikry tresky a tuleni loví tresky.

Od poloviny 80. let docházelo k menšímu přílivu slané vody ze Severního moře, což vedlo ke zhoršeným podmínkám pro přežití jiker a ke snížení počtu mladých ryb. Snížená salinita vedla i k menší hojnosti buchanek, hlavní potravě larválních stádií. I když limit pro biologicky bezpečnou úroveň pro rybolov byl v následujících letech snížen, politicky dohodnuté odlovy (celkové přípustné odlovy) obvykle tuto hranici překročily (obrázek 1).

Problém ještě zhoršuje ilegální rybolov Odhaduje se, že dalších 30 % úlovků se v této části Baltského moře vykládá na pevninu ilegálně. V létě roku 2007 byla ilegální vykládka polského rybářského loďstva tak velká, že polským rybářům byla na druhou polovinu roku 2007 Evropskou komisí zastavena činnost.

Obr. 1 / Odborníky doporučená míra odlovu (založená na doporučeních ICES), dohodnuté celkové přípustné odlovy a stávající úlovky v rybolovných oblastech kolem Bornholmu v letech 1989–2007. Zdroj: EEA, 2008.

Změna klimatu se týká jak teploty, tak rovnováhy salinity Baltu. Zvýšení teploty v hlubokých vodách zvýší metabolickou potřebu kyslíku a omezí rozpustnost kyslíku ve vodě. To postupně přispěje k většímu územnímu rozšíření oblastí bez kyslíku. Salinita v Baltu poklesla od poloviny 80. let v důsledku vydatnějších dešťů a menšího přílivu slané vody ze Severního moře do Baltského moře.

Oba faktory byly způsobeny klimatem. Poměrně malé snížení salinity již vychyluje rovnováhu a mění složení baltického prostředí. Ze tří nejvíce lovených druhů, tresky, sledě a šprota, je zejména treska citlivá na sníženou salinitu, neboť salinita ovlivňuje jak její schopnost reprodukce, tak dostupnost preferované potravy pro larvální stadia tresky.

Prognózy budoucího oceánského klimatu Baltu hovoří o vydatnějších deštích a snížení přílivu slané vody ze Severního moře. To znamená, že populace tresky a jiných mořských ryb se pravděpodobně ještě sníží, nebude-li omezena intenzita rybolovu.

Obr. 2 / Odhady rozsahu hypoxie (obsah kyslíku nižší než 2 ml/l) a anoxie (nulový obsah kyslíku; často s přítomností sirovodíku, který reaguje s kyslíkem a vytváří sulfáty. Zdroj: http://www.helcom.fi/environment2/ifs/ifs2007/en_GB/HydrographyOxygenDeep/.

Odpovědí na složité a závažné ekologické problémy v Baltském moři je dohoda zemí v tomto regionu, nazvaná „Akční plán pro Baltské moře“, v jehož rámci přijmou vnitrostátní opatření na integraci zemědělské, rybářské a regionální politiky. Tento plán, přijatý v listopadu 2007 se stal důležitým základem účinnějšího uplatňování politiky EU v této oblasti.

Ta zahrnuje novou rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí, podle níž mají přilehlé země dosáhnout příznivého stavu životního prostředí v Baltském moři do roku 2020, včetně požadavku, že bude obnoven dobrý stav populací ryb.

Evropská komise kromě toho připravuje i regionální strategii pro Baltské moře, která bude směřovat k akčnímu plánu definujícímu klíčové subjekty, finanční nástroje, které budou použity, a harmonogram prací. Přijetí této strategie členskými státy bude jednou z priorit švédského předsednictví EU v druhé polovině roku 2009. Švédsko považuje životní prostředí Baltského moře za jednu ze svých nejvyšších priorit.

Úkolem společné rybářské politiky bylo regulovat rybolov z ekologického, hospodářského a sociálního hlediska. Mnoho z hospodářsky cenných druhů ryb v Evropě však bylo loveno příliš intenzivně a jejich populace se nyní nacházejí pod bezpečnou biologickou hranicí. Vzhledem k povaze právních předpisů je nákladné a obtížné stíhat členské státy, které loví příliš intenzivně.

Zřejmý neúspěch v udržitelném řízení mnoha rybích populací vedl odborníky na mořské prostředí k tomu, že vyzývají k revizi politiky, která je nepochybně výsledkem kompromisu mezi jednotlivými zeměmi. S mořským prostředím by se mělo zacházet jako s ekosystémem, nikoli jako s odvětvím, které je možno využívat.

Komisař EU pro námořní záležitosti a rybolov, Joe Borg, dokonce řekl, že společná rybářská politika nestimuluje zodpovědnost rybářů ani politiků, a v září 2008 zahájil okamžitou revizi politiky, tedy o čtyři roky dříve, než bylo plánováno.