Počet předčasných úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší v EU nadále klesá, je však zapotřebí vyvinout větší úsilí, abychom dosáhli životního prostředí bez toxických látek

EEA zveřejnila své úplné hodnocení s názvem Kvalita ovzduší v Evropě 2022, které představuje stav kvality ovzduší v Evropě, hodnotí dopady znečištění ovzduší na zdraví obyvatel a ekosystémy a identifikuje zdroje emisí do ovzduší. 

Nejméně 238 000 předčasných úmrtí se v EU přičítá jemným částicím

Špatná kvalita ovzduší, zejména v městských oblastech, má i nadále dopad na zdraví evropských občanů. Podle nejnovějších odhadů EEA v roce 2020 v EU nejméně 238 000 osob předčasně zemřelo v důsledku expozice znečištění způsobenému PM_2,5, které překračují doporučenou úroveň WHO 5 µg/m³. Znečištění oxidem dusičitým vedlo v EU k 49 000 předčasných úmrtí a expozice ozonu k 24 000 předčasných úmrtí. 

Znečištění ovzduší má kromě předčasných úmrtí za následek také zhoršení zdravotního stavu, přičemž způsobuje značné náklady pro zdravotnictví. Například v roce 2019 vedla expozice PM_2,5 ve 30 zemích EZ ke 175 702 rokům života se zdravotním postižením v důsledku chronické obstrukční plicní nemoci. 

Poznámka: Stejně jako v předchozích letech by se dopady různých látek znečišťujících ovzduší na lidské zdraví neměly sčítat, aby nedošlo ke dvojímu započtení kvůli určitému překrývání dat. To platí jak pro úmrtnost, tak pro nemocnost.

Od roku 2005 do roku 2020 se počet předčasných úmrtí v důsledku expozice PM_2,5 v EU snížil o 45 %. Bude-li tento trend pokračovat, očekává se, že EU splní cíl stanovený v akčním plánu pro nulové znečištění, a to snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí o 55 %. 

Přesto však bude třeba vyvinout další úsilí, aby bylo možné splnit vizi nulového znečištění do roku 2050, tj. snížit znečištění ovzduší na úrovně, které již nejsou považovány za zdraví škodlivé. 

Ztráta biologické rozmanitosti, poškození lesů a plodin 

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy. V roce 2020 byly škodlivé úrovně depozice dusíku zaznamenány na 75 % celkové plochy ekosystémů EU. Jedná se o 12% snížení od roku 2005, zatímco cílem akčního plánu EU pro nulové znečištění je dosáhnout do roku 2030 25% snížení.

Podle analýzy EEA bylo v Evropě v roce 2020 vystaveno škodlivým úrovním přízemního ozonu 59 % zalesněných ploch a 6 % zemědělské půdy. Hospodářské ztráty způsobené dopady přízemního ozonu na výnosy pšenice dosáhly v roce 2019 ve 35 evropských zemích přibližně 1,4 miliardy EUR, přičemž největší ztráty byly zaznamenány ve Francii, Německu, Polsku a Turecku. 

Více než polovina emisí jemných částic pochází ze spotřeby energie v budovách

Z analýzy EEA vyplývá, že v případě suspendovaných částic je hlavním zdrojem znečištění v Evropě spalování paliv v rezidenčním, komerčním a institucionálním sektoru. Tyto emise souvisejí především se spalováním pevných paliv při vytápění budov. V roce 2020 byl tento sektor odpovědný za 44 % emisí PM₁₀ a 58 % emisí PM_2,5. Mezi další významné zdroje těchto znečišťujících látek do ovzduší patří průmysl, silniční doprava a zemědělství. 

Zemědělství lze rovněž přičíst převážnou většinu (94 %) emisí amoniaku a více než polovinu (56 %) emisí metanu. V případě emisí oxidů dusíku byly hlavními zdroji silniční doprava (37 %), zemědělství (19 %) a průmysl (15 %).

Emise všech hlavních znečišťujících látek do ovzduší v EU v roce 2020 celkově nadále klesaly. Podle analýzy EEA je tento trend pozorován od roku 2005, a to navzdory značnému nárůstu hrubého domácího produktu (HDP) EU ve stejném období. 

Politické souvislosti 

Cílem Zelené dohody pro Evropu je zlepšit kvalitu ovzduší a lépe sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s aktualizovanými pokyny WHO pro kvalitu ovzduší. Vizí akčního plánu EU pro nulové znečištění je snížit do roku 2050 znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. 

Evropská komise v říjnu 2022 navrhla revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, která zahrnuje přísnější prahové hodnoty pro znečištění, posílení práva na čisté ovzduší (včetně případných ustanovení, která by občanům umožňovala požadovat náhrady za újmy na zdraví způsobené znečištěním ovzduší), zpřísnění pravidel pro monitorování kvality ovzduší a zlepšení informování veřejnosti. 

Poznámka pro redaktory

EEA poskytuje odhady úmrtnosti v důsledku expozice znečištění ovzduší od roku 2014. Do roku 2021 využívala pro hodnocení o zdravotních rizicích znečištění ovzduší doporučení organizace WHO z roku 2013. V letošním hodnocení EEA poprvé uplatňuje nová doporučení týkající se dopadů na zdraví uvedená v pokynech WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021. 

V důsledku změny metodiky je odhadovaný počet úmrtí nižší než dříve a EEA aktualizovala své dřívější odhady, aby mohla důsledně monitorovat pokrok a relativní změnu při plnění cílů akčního plánu pro nulové znečištění. 

Některé studie naznačují, že dopady na zdraví, včetně předčasných úmrtí, se mohou projevit již při nízkých úrovních znečištění ovzduší. EEA tyto významně vyšší dopady na zdraví odhadla ve specifické „analýze citlivosti“, jejíž shrnutí je uvedeno v informačním sdělení o dopadech na zdraví.