Energie

Mnohé lidské činnosti vyžadují spalování fosilních paliv. Tím dochází ke zvyšování koncentrací oxidu uhličitého (CO₂) v atmosféře, v jehož důsledku se mění klima a stoupají globální průměrné teploty. V celosvětovém měřítku poptávka po energii stoupá, což posiluje trend ke zvyšování emisí CO₂.

Většina zemí se při uspokojování poptávky po energii spoléhá na fosilní paliva (ropa, plyn a uhlí). Při spalování těchto paliv se uvolňuje teplo, které lze přeměnit na energii. Během procesu uhlík obsažený v palivech reaguje s kyslíkem a vzniká CO₂, který je vypouštěn do atmosféry. Dále dochází k vypouštění látek znečišťujících vzduch (kysličník siřičitý, oxidy dusíku a částice prachu), což ovlivňuje kvalitu ovzduší. Díky technickým opatřením a zdokonalení elektráren a tepláren se tyto emise za poslední desetiletí snížily.

K vrcholu spotřeby energie v Evropě došlo v roce 2006, v roce 2010 byla spotřeba o téměř 4 % nižší. Část tohoto poklesu lze vysvětlit ekonomickou krizí, ačkoli částečně přispělo i oddělení ekonomické činnosti od spotřeby energie.

V palivovém mixu stále dominují fosilní paliva: přibližně 77 % energetické potřeby průměrného Evropana je uspokojováno ropou, plynem či uhlím. Jaderná energie zajišťuje 14 %, zbývajících 9 % pochází z obnovitelných zdrojů energie. Podíl obnovitelné energie však rychle narůstá – v roce 2010 byly největším zdrojem nově instalované kapacity solární fotovoltaické panely, na druhém a třetím místě pak plyn, případně vítr. V oblasti jaderné energie bylo více kapacity odstaveno než instalováno.

Průměrný Evropan spotřebuje ročně 27 megawatthodin (MWh), včetně veškerých domácích, průmyslových a dopravních zdrojů. Toto číslo se v jednotlivých zemích velmi liší, stejně jako související emise CO₂, které výrazně závisejí na pronikání obnovitelné a jaderné energie. Odvětvím s největší spotřebou energie je nyní doprava – od roku 1990 nejrychleji se rozvíjející sektor spotřebovávající energii.

Politiky EU

Energie se stále více stává politickou prioritou a představuje jednu z pěti hlavních rozvojových oblastí, na něž jsou zaměřeny cíle strategie Evropa 2020:

• 20 % spotřeby energie v Evropě z obnovitelných zdrojů,
• 20% nárůst energetické účinnosti.

Vedle specifických cílů energetické strategie 2020 se různé politiky dotýkají dalších zájmových oblastí. Jejich souhrn se nachází na internetových stránkách Evropské komise. Tyto politiky zahrnují:

• zlepšení bezpečnosti dodávek,
• zajištění konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a dostupnosti cenově přijatelné energie,
• podporu rozvoje konkurenčního vnitřního trhu s energií,
• nastavení minimálních úrovní zdanění energie.

Aktivity agentury EEA

Jednou z klíčových činností agentury EEA v energetické oblasti je sledování integrace environmentálních ohledů do energetického sektoru. Každý rok je aktualizován a zveřejňován soubor energetických a environmentálních indikátorů. Agentura EEA rovněž zveřejňuje hodnocení očekávaných environmentálních výhod a tlaků z různých podílů obnovitelné energie.

Energeticko-environmentální indikátory se týkají šesti strategických otázek:

• Má využití a výroba energie klesající vliv na životní prostředí?
• Klesá využívání energie?
• Jak rychle se zvyšuje energetická účinnost?
• Nahrazují méně znečišťující pohonné látky škodlivá paliva?
• Jak rychle jsou zaváděny technologie pro obnovitelné energie?
• Jsou environmentální náklady lépe začleňovány do cenového systému?

Indikátory rovněž hrají důležitou roli při:

• sledování strategie EU pro udržitelný rozvoj,
• přípravě zprávy EU o skleníkových plynech pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC),
• hlášení trendů a předpovědí emisí skleníkových plynů v Evropě v rámci Kjótského protokolu.

Agentura EEA rovněž provádí hodnocení očekávaných environmentálních výhod a tlaků vyplývajících ze zvyšujícího se podílu obnovitelné energie v poměru k celkové produkci energie. To zahrnuje:

• posuzování environmentálních výhod a dopadů různých způsobů využití biomasy v dopravě a při výrobě tepla a elektřiny
• identifikaci evropského potenciálu větrné energie získávané na pobřeží a na moři.