Solidarita v Evropě v době války

Tato nevyprovokovaná a neopodstatněná agrese ruských vojenských sil na Ukrajině pokračuje již třetím týdnem. Každý další den znamená více ztrát a zkázy. Jsme svědky lidské tragédie. O život přicházejí vojáci i civilisté, miliony lidí, zejména matek a dětí, hledají útočiště v sousedních zemích a mnozí z těch, kteří na Ukrajině zůstali a kteří ještě před dvěma týdny vedli běžný život, se nyní dobrovolně hlásí do ukrajinských obranných sil. Před několika měsíci si jen málokdo dokázal představit tento vývoj událostí a rychlost, s jakou k nim došlo. 

Evropa zažila mnoho válek. Kvůli zamezení možným budoucím válečným konfliktům a zajištění dlouhodobého míru na evropském kontinentu začaly země Evropy spolupracovat v řadě politických oblastí, včetně energetiky. Za založením Evropské unie stál především tento cíl, na který mnozí z nás zřejmě pozapomněli nebo ho až do nedávna brali jako samozřejmost. V současné době evropská spolupráce pokrývá širokou škálu politických oblastí – od humanitární pomoci a obchodu po životní prostředí a zemědělství, a to v politickém kontextu míru trvajícího více než sedm desetiletí. 

Díky vůli a odhodlání spolupracovat vystupuje a jedná Evropská unie a jejích 27 členských států v této stávající krizi jako jeden muž – poskytují společnou podporu uprchlíkům a uvalily hospodářské sankce na Rusko. Tato solidarita v rámci EU a s Ukrajinou byla minulý týden dále upevněna vedoucími evropskými představiteli na zasedání Evropské rady ve francouzském Versailles. 

Kromě poskytování podpory uprchlíkům přicházejícím z Ukrajiny zůstává jednou z otázek, kterou je zapotřebí řešit v rámci EU, současná míra závislosti na ruských fosilních palivech. Pro některé členské státy EU je Rusko nadále hlavním dodavatelem energií, v důsledku čehož jsou obzvlášť zranitelné. Světové ceny energií začaly růst dlouho před válkou, ale od ruské invaze na Ukrajinu se vyšplhaly a kolísají ještě více. Omezování dovozu z Ruska bude zcela jistě z krátkodobého hlediska znamenat další tlak na zvyšování cen energií. 

Vedoucí představitelé EU požádali Evropskou komisi, aby předložila návrh plánu REPowerEU, který má za cíl učinit EU nezávislou na ruské ropě, uhlí a zemním plynu již před rokem 2030 a zároveň snížit dopad rostoucích cen energií a urychlit přechod na čistou energii. Bude zapotřebí, aby se tento plán více zaměřil na energetickou účinnost a zlepšení propojení energetických a elektrizačních soustav. Evropská komise také bude muset do konce tohoto měsíce předložit plán, jak z krátkodobého až střednědobého hlediska zajistit dodávky na příští zimu.

Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima se EU již zavázala dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050, což zahrnuje splnění ambiciózních milníků, včetně snížení emisí o 55 % do roku 2030. Vzhledem k aktuálnímu vývoji je zřejmé, že EU bude muset přijmout ještě ambicióznější opatření. To nemusí vést k tomu, že se odchýlí od vytyčeného směru. Naopak snížení závislosti na fosilních palivech nás může donutit přechod na čistou energii urychlit.