Solidarita má zásadní význam pro oživení po pandemii COVID-19 i pro lepší a udržitelnou budoucnost

Našim každodenním hovorům na konci roku 2021 stále dominuje onemocnění COVID-19, šíření jeho nejnovější varianty Omicron, posilující dávky očkování, účinnost vakcín a nová opatření a omezení spojená s uzávěrami. Pandemie a její následky zasáhly nás všechny. Počet ztracených životů dosahuje milionů. S každou novou vlnou se bojíme, že nedokážeme potřebným poskytnout lékařskou péči. Rizika i lidské a sociální náklady jsou skutečné.

Evropa byla v roce 2021 postižena také zničujícími povodněmi, které zasáhly několik zemí, a také lesními požáry na jihu kontinentu. Není to bohužel vůbec překvapující. Výzkum, včetně naší aktuální zprávy o klimatických rizicích, poukazuje na stále častější a závažnější extrémní jevy v důsledku změny klimatu. Tyto jevy mají dopady na naše zdraví a kvalitu života a snižují odolnost přírody. Je zřejmé, že se musíme přizpůsobit a učinit maximum pro to, aby zvýšení celosvětových průměrných teplot bylo co nejmenší. Záleží na každé desetině stupně Celsia. To se odrazilo na průběhu letošní konference OSN o změně klimatu v Glasgow, která přinesla dokončení souboru pravidel Pařížské dohody a udržela při životě cíle Pařížské dohody i možnost omezit globální oteplování na 1,5 °C.

Rostoucí ambice evropské politiky

Nicméně rok 2021 se nenesl pouze ve znamení pandemie a extrémních povětrnostních podmínek. Bylo předloženo obrovské množství politických iniciativ, které mají přispět k dosažení vize popsané v Zelené dohodě pro Evropu, včetně Akčního plánu pro nulové znečištění, nové Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Strategie v oblasti lesnictví a nejnověji také Strategie ochrany půdy.

Jednou z nejvýznamnějších politických snah tohoto roku byl Evropský právní rámec pro klima, právní závazek Evropské unie dosáhnout klimatické neutrality a odolnosti vůči změně klimatu do roku 2050, přičemž na cestě ke klimatické neutralitě splnit milník spočívající ve snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V souvislosti s plněním uvedeného cíle snížení emisí o 55 % Evropská komise navrhla řadu iniciativ označovaných jako balíček „Fit for 55“, resp. balíček k dosažení 55% snížení emisí.

Balíček „Fit for 55“ se skládá ze souboru vzájemně propojených návrhů týkajících se cen, specifických cílů, norem a podpůrných opatření vedoucích k potřebné transformační změně. Transformace evropského hospodářství, respektive společnosti za účelem dosažení klimatické neutrality nebyla nikdy považovaná za snadný úkol. A pandemie a obnova po pandemii tento úkol zřejmě ještě ztíží.

Naše nejnovější zpráva „Trendy a prognózy“ nicméně ukazuje, že 55% snížení do roku 2030 není nerealistickým cílem. K jeho dosažení však Evropa potřebuje vyvinout další úsilí a formulovat dodatečné politiky. Naše nová webová stránka Climate and Energy in the EU poskytuje podrobné informace o hodnocení plnění cílů stanovených pro rok 2030 pro jednotlivé členské státy EU.

Obtížná volba: odpovědí je sociální solidarita

Ještě stále se potýkáme s hospodářskými důsledky krize způsobené pandemií COVID-19. Náhlé zastavení řady hospodářských činností v důsledku uzávěr zavedených v reakci na pandemii COVID-19 přineslo nezaměstnanost nebo podzaměstnanost, vedlo ke snížení hospodářské produkce a zatížilo veřejné rozpočty. V současnosti zažíváme po předchozím propadu nečekaně vysoký růst a oživení, ale zároveň pociťujeme důsledky narušení světového obchodu.

Navíc mezitím před příchodem zimy rostou ceny energií. Svého historického maxima dosáhly zejména ceny plynu, které meziročně vzrostly až na desetinásobek. Na zemní plyn se spoléhá řada evropských zemí, a cenový skok tedy pocítilo mnoho domácností. Tento vývoj by mohl vést k rozsáhlejšímu používání paliv, které znečišťují životní prostředí, jako je uhlí, nebo jednoduše k energetické chudobě. V době, kdy snížení hospodářské činnosti znamená nižší daňové příjmy a vyšší veřejné výdaje, neboť veřejné finance jsou výrazně zatěžovány výdaji na zdravotní péči a nezaměstnanost, nejsou podobná politická rozhodnutí nikdy jednoduchá.

Snížíme naše ambiciózní cíle nebo zpomalíme implementaci potřebných změn teď, když čelíme těmto obtížím? To rozhodně ne.

Odkládáním opatření a nečinností se výzvy, s nimiž se potýkáme, nevyřeší. Naopak, jakékoli zpoždění s vysokou pravděpodobností povede v dlouhodobém horizontu k vyšším sociálním a zdravotním nákladům. Zato i sebemenší pokrok při řešení problémů v oblasti klimatu a životního prostředí může mít konkrétní přínosy. Čistší ovzduší například pomohlo v Evropě zachránit stovky tisíc životů. Splnění přísnějších limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací nám v roce 2019 mohlo pomoci zabránit 170 000 předčasných úmrtí. Podobně můžeme přijímat opatření v oblasti klimatu a zároveň řešit sociální dopady a pomáhat těm, jichž se změny dotknou nejvíce.

Bez ohledu na to, jak obtížné může být v roce 2022 naše každodenní rozhodování, měli bychom mít dost odvahy nesejít z cesty směřující k cíli udržitelnosti stanovenému v Zelené dohodě pro Evropu a realizovanému prostřednictvím legislativních balíčků, jako je balíček „Fit for 55“.

Klíčem je sociální solidarita. Evropa již zavedla určité mechanismy financování, které mají pomáhat těm, jichž se změny dotknou. Potřebujeme tuto sociální složku našeho úsilí posílit a řešit sociální nerovnosti, které může ekonomická transformace přinést. A já věřím, že společným úsilím zvládneme vybudovat lepší budoucnost pro nás všechny.

Využijme nadcházejících dvanácti měsíců ke stanovení ještě ambicióznějších cílů a učiňme z roku 2022 rok solidarity, odvahy a naděje.

úvodník zveřejněný ve zpravodaji EEA, prosinec 2021