Klima, příroda a lidé: společná budoucnost pro naši planetu

Na konci roku se pozornost světa soustředila na jednu výzvu k přijetí opatření – musíme urychleně řešit změnu klimatu a zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti.

Na globálních rozhovorech o klimatu, běžně označovaných jako COP o klimatu (konference smluvních stran) se scházejí zástupci zemí z celého světa, aby se zabývali řadou otázek souvisejících se změnou klimatu a dohodli se na přístupu k nim. Mezi tyto otázky patří zmírňování změny klimatu – jak snížit celosvětové emise, přizpůsobení se změně klimatu – pomoc zemím připravit se na rostoucí počet nepříznivých dopadů změny klimatu a financování – kdo bude za co platit.

Konferencí smluvních stran o klimatu se v praxi účastní asi třicet až čtyřicet tisíc registrovaných účastníků, včetně čelných představitelů z více než 100 zemí, desítek tisíc delegátů, desítek tisíc pozorovatelů (např. zástupců občanské společnosti a mládeže) a tisíců novinářů. Výsledek intenzivních jednání na konferencích smluvních stran je vždy kompromisem. Tato jednání však pomáhají nastínit celosvětovou vizi a trajektorii, na níž se podílejí všechny země a jednotlivé zúčastněné strany, včetně mládeže a původních obyvatel, a mohou oslovit celosvětové publikum.

Od COP26 k COP27: krok vpřed?

Cílem konference smluvních stran o klimatu (COP26), která se konala v roce 2021 v Glasgow, bylo do roku 2050 dosáhnout v celosvětovém měřítku čistých nulových emisí skleníkových plynů a přiblížit se možnosti udržet oteplování na hodnotě 1,5 stupně, což bylo poprvé stanoveno v Pařížské dohodě v souvislosti s konferencí COP21 v roce 2015. Za účelem dosažení těchto cílů se země mimo jiné dohodly na řadě rozhodnutí a opatření, která vycházejí z Pařížské dohody.

Glasgowským paktem konference COP26 upozornila na mimořádnou situaci, vyzvala k urychlenému přijetí opatření, postupnému ukončování využívání energie z uhlí a postupnému ukončení „neúčinných“ dotací na fosilní paliva. Pakt rovněž vyzval k posílení podpory pro přizpůsobení se změně klimatu a přijetí slibu zaměřit se na následující konferenci na ztráty a škody. Další dohody a oznámení, které byly na konferenci COP26 uzavřeny nebo učiněny, se týkaly lesů, methanu, automobilů a soukromého financování. Navzdory nedostatkům a kompromisům byl pokrok v jednáních hmatatelný a zachoval naději na dosažení cíle 1,5 °C.

O rok později v listopadu se konference COP27 konala v egyptském Šarm aš-Šajchu ve zcela odlišné globální situaci a realitě. Odehrála se na pozadí války na Ukrajině, vysokých cen energií a problémů s bezpečností dodávek energie, za vysoké míry inflace dopadající na Evropany v období po pandemii, za nejisté hospodářské situace a v době katastrofických dopadů změny klimatu.

Globální optimismus na poslední chvíli, který byl pociťován na konferenci v Glasgow, nebyl v Šarm aš-Šajchu přítomen. Mnozí, včetně místopředsedy Evropské komise Franze Timmermanse, dospěli k závěru, že potřeba naléhavého a drastického snížení emisí skleníkových plynů není doprovázena konkrétními opatřeními a závazky, jak je jednotlivé země vyjádřily na konferenci COP27. Řečeno jeho slovy: „Stojíme před morálním dilematem. Protože tato dohoda ke zmírňování změny klimatu nestačí.“

Zároveň se země dohodly na vytvoření nového fondu na pomoc nejzranitelnějším zemím postiženým ztrátami a škodami způsobenými dopady změny klimatu. Otázky, kdo bude platit a kolik, kdo bude příjemcem a kdo o tom bude rozhodovat, zůstávají otevřené. Navzdory současné situaci Timmermans znovu potvrdil postoj a odhodlání EU dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a pokračující podporu EU těm nejzranitelnějším. Vzhledem k naší současné situaci je potřeba přijmout naléhavá a rozhodná opatření v oblasti klimatu ještě nezbytnější.

Konference COP15 o biologické rozmanitosti: co je v sázce?

Zástupci z celého světa se znovu sešli v prosinci, tentokrát v kanadském Montrealu, aby se dohodli na celosvětových opatřeních na ochranu přírody. Na světě ubývá biologické rozmanitosti alarmujícím tempem a tento proces se zrychluje. Přibližně jeden milion druhů v současné době čelí vyhynutí a mnoho ekosystémů, které jsou životně důležité pro naši planetu a dobré životní podmínky, je na pokraji stavu, kdy bude újma nezvratná. Pro současné i budoucí generace je naléhavě nutné zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a obnovit přírodní oblasti po celém světě a v Evropě.

Cílem současné konference smluvních stran o biologické rozmanitosti, běžně označované jako COP15 (jelikož se jedná o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti), je vytvořit celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020. Rámec stanoví 21 cílů, včetně cíle chránit 30 % naší planety do roku 2030. Uznává rovněž potřebu naléhavých celosvětových opatření, ale také zdůrazňuje, že pro zastavení a zvrácení současných trendů je nezbytné transformovat naše hospodářské, sociální a finanční modely.

Opatření konkrétně zahrnují ochranu a obnovu více pevninských a mořských oblastí a řešení neudržitelných činností v klíčových odvětvích, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov.

Zda se nám podaří trendy zvrátit, bude záviset na tom, co děláme v praxi. Například oněch 30 %, které mají být předmětem ochrany, musí zahrnovat celosvětová ohniska biologické rozmanitosti. Důležité je i to, jak tyto oblasti chráníme. Systémy ochrany musí přírodě umožnit zotavení. Tyto oblasti mohou být také naším největším spojencem při snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší, protože slouží jako úložiště uhlíku, a při zvládání negativních dopadů změny klimatu.

Řešení problému využívání zdrojů

Na konferenci COP o klimatu i na konferenci COP o biologické rozmanitosti diskutujeme o témže problému a o témže řešení. Změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou dva příznaky téhož neduhu.

V Evropě i ve zbytku světa spotřebováváme více zdrojů, než je naše planeta schopna poskytnout. Způsob, jakým vyrábíme zboží, a služby, které spotřebováváme, způsobují změnu klimatu a poškozují svět přírody. Nedávné krize rovněž odhalily existující a bohužel rostoucí nerovnosti, pokud jde o přínosy na jedné straně a dopady na zdraví, zranitelnost vůči změně klimatu a ohrožené možnosti obživy na straně druhé.

V současné době mohou náklady spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí postihnout některé z nás více než jiné. Všichni jsme však zasaženi a z dlouhodobého hlediska se tyto dopady budou zvyšovat, pokud toto klíčové desetiletí nevyužijeme ke zvrácení současných trendů. Tyto konference smluvních stran nás všechny naléhavě vyzývají, abychom přijali odvážná opatření a projevili solidaritu s veškerým životem na Zemi.

Budoucnost je možné změnit. Můžeme se přizpůsobit a osvojit si nové návyky a vybudovat nové systémy. Společně můžeme napsat jiný příběh naší planety, takový, ve kterém máme všichni prospěch ze zdravější přírody a stabilního klimatu a kde se nám podařilo minimalizovat rizika a dopady. V roce 2030 můžeme být této budoucnosti o krok blíže.