Zelená infrastruktura: lepší život díky řešením vycházejícím z přírody

Co je zelená infrastruktura a proč je důležitá?

Sdělení Evropské komise o zelené infrastruktuře popisuje tuto infrastrukturu jako nástroj pro poskytování ekologických, hospodářských a sociálních přínosů, a to pomocí řešení vycházejících z přírody, která berou v úvahu výhody, jež příroda lidské společnosti nabízí a zároveň umožňují mobilizace investic, které slouží k zachování a zvýšení těchto přínosů. Jinými slovy jde o síť přírodních a polopřírodních oblastí a zelených ploch poskytujících ekosystémové služby, o které se opírají dobré životní podmínky a kvalita lidského života.

Zelená infrastruktura dokáže na stejném prostoru zajišťovat více funkcí a přínosů . Tyto funkce mohou být environmentální (např. zachování biologické rozmanitosti nebo přizpůsobení se změně klimatu), sociální (např. odvodňování nebo doprava) a ekonomické (např. zajištění pracovních míst a zvýšení cen nemovitostí). Na rozdíl od řešení „šedé infrastruktury", která obvykle plní jen jednu funkci, např. odvodňování nebo dopravu, je zelená infrastruktura atraktivní tím, že má potenciál plnit několik funkcí současně. Tradiční šedá infrastruktura je i nadále potřebná, ale často ji lze posílit pomocí řešení, která vycházejí z přírody.

Zelenou infrastrukturu je možné použít vzhledem k přirozené retenční a absorpční schopnosti půdy a krajiny například pro snížení množství odtékající dešťové vody, která se dostává do kanalizační sítě a následně do jezer, řek a potoků. V takovém případě může k přínosům zelené infrastruktury patřit i větší pohlcování uhlíku, lepší kvalita ovzduší, zmírnění efektu městských tepelných ostrovů a vytvoření dalšího stanoviště druhů či rekreační oblasti. Zelené plochy také propůjčují charakter místům v kulturní a historické krajině a spoluutvářejí vzhled městských a příměstských oblastí, kde lidé žijí a pracují. Výzkum ukazuje, že řešení založená na zelené infrastruktuře jsou méně nákladná než šedá infrastruktura a poskytují širokou škálu vedlejších přínosů pro místní ekonomiku, sociální strukturu a širší životní prostředí.

S jakými hlavními problémy se setkává rozvoj zelené infrastruktury?

Zelená infrastruktura je poměrně nové a složité téma, které nemá široce uznávanou definici. Chybí také kvantitativní analýzy a ukazatele. Tvůrci politik proto mají potíže se začleňováním zelené infrastruktury do celkového politického rámce. Některé prvky zelené infrastruktury však z tohoto trendu vybočují. Například ekodukty a přírodní systémy pro hospodaření s vodou, jako jsou zelené střechy, mají zpravidla jasné funkce a existují měřítka, podle nichž se posuzuje jejich výkonnost.

Finanční argumenty ve prospěch zelené infrastruktury mohou také působit komplikovaně, ale kromě toho, že poskytuje více přínosů, jak je uvedeno výše, je tato infrastruktura často i levnější, odolnější a udržitelnější. Místo automatické volby „šedých řešení", jako jsou hráze a potrubí proti povodním, by tedy plánovači měli nejprve zvážit přínosy spojené s obnovou záplavových území nebo mokřadů.

Zelená infrastruktura je konečně zakotvena také ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Ovšem není jen nástrojem pro zachování biodiverzity. Může totiž významně přispět k plnění politických cílů EU z oblasti regionálního rozvoje a rozvoje venkova, změny klimatu, snižování rizika přírodních katastrof, zemědělství a lesnictví, jakož i životního prostředí.

Jaká je evropská politika v oblasti zelené infrastruktury a co se dělá pro řešení zmíněných problémů?

Strategie EU pro zelenou infrastrukturu prosazuje plné začlenění zelené infrastruktury do politik EU tak, aby se stala standardní složkou územního rozvoje v celé EU. Tato strategie také uznává, že zelená infrastruktura může přispívat k řadě politik EU, jejichž cílů může být dosaženo pomocí řešení vycházejících z přírodních aspektů, a zasazuje využívání zelené infrastruktury do kontextu Evropské strategie růstu – Evropa 2020.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 kromě toho zahrnuje tento cíl: „Do roku 2020 se zachovají a posílí ekosystémy a jejich služby prostřednictvím zavedení ekologické infrastruktury a obnovením nejméně 15 % poškozených ekosystémů." Členské státy také vyzývá, aby zmapovaly a posoudily stav ekosystémů a jejich služeb na svých územích. Tato práce přispěje k posouzení ekonomické hodnoty ekosystémových služeb a bude podporovat zařazení těchto hodnot do národních účtů a reportingových systémů na úrovni EU i vnitrostátní úrovni do roku 2020.

Zelená infrastruktura je zmiňována také v dalších oblastech politiky EU, zejména v 7. akčním programu pro životní prostředí, regionální politice pro období 2014–2020, rámcové směrnici o vodě, směrnici o dusičnanech a směrnici o povodních, jakož i ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu.

Všechny tyto iniciativy by měly vést k lepšímu využívání zelené infrastruktury jako nástroje politiky a k praktickým řešením na místní úrovni.

Jak se na této práci podílí EEA?

EEA podporuje tvůrce politik i veřejnost prostřednictvím výzkumu zelené infrastruktury. V roce 2011 jsme zveřejnili zprávu Green infrastructure and territorial cohesion (Zelená infrastruktura a územní soudržnost), která zdůraznila, jak důležité je vytvoření nástrojů pro zjišťování a měření zelené infrastruktury, a poskytla podklady pro stanovování priorit a cílů na vnitrostátní a regionální úrovni. Zpráva ovlivnila také zmíněné Sdělení EU o zelené infrastruktuře.

Studie EEA nazvaná Spatial analysis of green infrastructure in Europe (Prostorová analýza zelené infrastruktury v Evropě) hodnotí zelenou infrastrukturu jako environmentální a prostorovou koncepci, která má podporovat zdraví a odolnost ekosystémů, přispívat k zachování biologické rozmanitosti a díky podpoře ekosystémových služeb, jako jsou zmírňování změny klimatu, zajišťování klíčových stanovišť pro biotu a propojení stanovišť prospívat lidem.

V nejbližší době bude vydána navazující zpráva EEA nazvaná Exploring nature-based solutions – the role of green infrastructure in mitigating the impacts of weather- and climate change-related natural hazards (Posouzení řešení vycházejících z přírody – úloha zelené infrastruktury při zmírňování dopadů přírodních nebezpečí souvisejících s počasím a změnou klimatu). Bude vycházet z předchozích zpráv a ukáže, jak zelená infrastruktura přispívá ke zmírňování nepříznivých účinků extrémních povětrnostních podmínek a událostí souvisejících se změnou klimatu, která patří k nejnákladnějším a nejvážnějším přírodním nebezpečím v Evropě i na celém světě. Zpráva se zaměřuje na určité typy událostí, které pokračující změna klimatu s vysokou pravděpodobností zesílí, tj. na sesuvy půdy, laviny, povodně a bouřky. Kromě toho se dotýká také zelené infrastruktury a ekosystémových služeb, jež přispívají k regulaci globálního klimatu.

Gorm Dige

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji EEA č. 2015/3 v září 2015