Průmysl

Evropský průmyslový sektor přináší řadu důležitých ekonomických a sociálních výhod: vyrábí zboží a produkty, vytváří zaměstnanost a generuje daňové příjmy. Nicméně podstatný podíl na celkových emisích klíčových znečišťujících látek a skleníkových plynů i na dalších významných environmentálních dopadech, včetně vypouštění znečišťujících látek do vody a půdy, produkce odpadu a využívání energie, mají největší evropské průmyslové oblasti.

Průmysl je klíčovou součástí evropské ekonomiky,, ale současně je i významným zdrojem znečištění. Negativní dopady tohoto znečištění na lidské zdraví a životní prostředí jsou již mnoho let regulovány příslušnými právními předpisy. V současné době se za účelem omezení průmyslového znečištění uplatňují následující politiky EU:

• Směrnice o průmyslových emisích, která stanovuje pro přibližně 50 000 velkých průmyslových zařízení povinnost nevypouštět znečišťující látky do atmosféry, vody a půdy nebo tyto emise minimalizovat. Uvedená směrnice těmto zařízením ukládá také povinnost snižovat množství odpadu. Pro některé činnosti, tj. činnosti velkých spalovacích zařízení, zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu; činnosti, při nichž se používají rozpouštědla, a činnosti související s výrobou oxidu titaničitého, směrnice stanoví mezní hodnoty emisí pro vybrané znečišťující látky platné v celé EU.
• Směrnice o středních spalovacích zařízeních bude od roku 2018 regulovat emise oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_X) a tuhých znečišťujících látek vznikajících spalováním paliv v zařízeních se jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 1 MW (včetně) a nižším než 50 MW.
• Rámcová směrnice o ekodesignu stanovuje pro celou EU pravidla pro zvyšování energetické účinnosti výrobků, např. domácích spotřebičů, informačních a komunikačních technologií nebo strojírenských produktů.
• Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) snižuje emise skleníkových plynů z více než 12 000 elektráren a průmyslových závodů v 31 zemích i z letecké dopravy. Systém EU ETS pokrývá zhruba 45 % emisí skleníkových plynů v EU.
• Rámcová směrnice o vodě požaduje, aby členské státy postupně snižovaly znečišťování vod skupinou znečišťujících látek označovaných jako „prioritní látky“. Vyžaduje rovněž, aby členské státy zastavily nebo postupně odstranily emise, vypouštění a úniky skupiny nebezpečnějších látek označovaných jako „prioritní nebezpečné látky“.
• Směrnice o čištění městských odpadních vod chrání životní prostředí před škodlivými účinky vypouštění městských odpadních vod a průmyslových odpadních vod z vybraných průmyslových odvětví.

Přístup veřejnosti k informacím o průmyslovém znečištění se během posledních desetiletí výrazně zlepšil. K dispozici je zejména Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR), komplexní registr emisí a přenosů znečišťujících látek z hlavních průmyslových činností. Obsahuje roční data z více než 30 000 průmyslových provozů ve 33 evropských zemích o objemu znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, vody a půdy i o odvozuu odpadu a odvádění znečišťujících látek v odpadních vodách.

Na podporu snížení dopadů průmyslu na životní prostředí jsou rovněž zaváděna kritéria udržitelnosti. Mezi příklady těchto průmyslových iniciativ patří celosvětově rozšířené osvojování metod řízení životního prostředí v rámci evropského systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a ISO14001.

Dále byly zavedeny dobrovolné iniciativy podniků v oblasti společenské odpovědnosti zaměřené na plnění sociálních a environmentálních cílů nad rámec zákonných požadavků. Jedná se například o iniciativu chemického průmysluResponsible Care, iniciativuGlobal e-Sustainability Initiative(GeSI), politiku Mezinárodní rady pro těžební průmysl a metalurgii (International Council on Mining & Metals' Materials Stewardship) a síť podniků CSR Europe.

Na úrovni EU Komise přijala strategii pro sociální odpovědnost podniků a na mezinárodní úrovni byla přijata norma ISO 26000 o sociální odpovědnosti, která podnikům a organizacím poskytuje návod k tomu, jak mohou provozovat svou činnost sociálně odpovědným způsobem.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) podporuje provádění a hodnocení politik EU týkajících se průmyslového znečištění. Podporujeme rovněž formulování dlouhodobých strategií na snížení environmentálních a zdravotních dopadů tohoto odvětví.

Budoucí transformace evropského průmyslu na ekologičtější sektor vyžaduje integrovaný přístup, který posiluje omezování znečištění u zdroje a poskytuje pobídky ke změně provozních postupů a zavádění nových inovativních technologií.

Tvůrci politik se domnívají, že prioritou je zlepšovat evropskou znalostní základnu o průmyslovém znečištění. 7. akční program pro životní prostředí obsahuje v souladu s Aarhuskou úmluvou cíl zajistit širší a efektivnější dostupnost informací o provádění právních předpisů zaměřených na omezování znečištění. Směrnice o průmyslových emisích vyžaduje, aby členské státy poskytovaly lepší konsolidované informace o průmyslových zařízeních.

Provádění přísnějších právních předpisů v plné míře pomůže zlepšit omezování emisí z průmyslu.

• Směrnice o průmyslových emisích zajistí přísnější kontrolní mechanismy nad průmyslovými činnostmi než předchozí směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Tyto kontrolní mechanismy budou založeny na principu nejlepších dostupných technik, které pokrývají širší škálu průmyslových činností než směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění a dále na dodržování mezních hodnot emisí, které stanoví směrnice o průmyslových emisích, zejména těch, které se vztahují na velká spalovací zařízení a které jsou přísnější než ve směrnici o velkých spalovacích zařízeních (2001/80/ES).
• Směrnice o středních spalovacích zařízeních zajistí významné roční snížení emisí klíčových znečišťujících látek SO₂, NO_X a tuhých znečišťujících látek.

Pro oblast emisí skleníkových plynů byl jako hlavní nástroj pro podporu zavádění nízkouhlíkových technologií v průmyslovém sektoru navržen systém EU ETS. V roce 2020 budou emise z odvětví, na něž se systém EU ETS vztahuje, o 21 % nižší než v roce 2005. Do roku 2030 by měly být podle závěrů Rady Evropy z října 2014 nižší o 43 %.

V dlouhodobém horizontu plán Komise pro Evropu účinně využívající zdrojepopisuje, jak by bylo možné do roku 2050 dosáhnout udržitelnosti evropského hospodářství. Navrhuje metody, jak zvyšovat produktivitu, oddělit ekonomický růst od využívání zdrojů, avšak neomezovat žádnou konkrétní technologii, a poskytnout tak cestu k cíli, jímž je snížit do roku 2050 emise o 80 % oproti hodnotám v roce 1990. Akční program obsahující opatření pro celý životní cyklus výrobků stanovil balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, a to od výroby přes spotřebu až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami. Více informací je k dispozici na internetových stránkách agentury v sekci „Efektivita využívání zdrojů a odpady“.

Evropský registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR)

Údaje o velkých spalovacích zařízeních

Generální ředitelství Evropské komise pro životní prostředí – průmyslové emise

Generální ředitelství Evropské komise pro oblast klimatu – strategie

Evropské tematické středisko pro ovzduší a zmírnění změny klimatu (ETC/ACM)