Plasty jako rostoucí problém v oblasti životního prostředí a klimatu: jak může Evropa tento trend zvrátit?

Podle zprávy EEA nazvané „Plasty, oběhové hospodářství a životní prostředí v Evropě – priorita opatření“ sice v posledních letech výrazně vzrostlo povědomí, obavy a opatření týkající se problematiky nakládání s plasty nejen v mořském prostředí. Existuje však mnoho dalších a méně známých dopadů souvisejících s využitím plastů, včetně jejich podílu na změně klimatu a nových problémů souvisejících s pandemií COVID-19.

Zpráva se zabývá výrobou a spotřebou plastů, obchodem s nimi a jejich dopadem na životní prostředí a klima během jejich životního cyklu. Rovněž zkoumá tři způsoby transformace na oběhové hospodářství v oblasti plastů, do nichž jsou zapojeni političtí představitelé, průmysl a spotřebitelé.

"Problémy spojené s plasty jsou do značné míry způsobeny skutečností, že naše systémy výroby a spotřeby nejsou udržitelné. Pandemie COVID-19 a změna klimatu zvýšily pozornost veřejnosti věnovanou krizové situaci, které v souvislosti s plastovými odpady čelíme. Je zřejmé, že nejlepší je přejít k v zásadě udržitelnému a oběhovému hospodářství v oblasti plastů, kdy budeme plasty mnohem rozumněji využívat a zároveň je lépe opětovně používat a recyklovat. Výchozím bodem by pro nás navíc měla být výroba plastů z obnovitelných surovin," uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA.

Ze zprávy vyplývá, že výroba plastů, jejich používání a obchod s nimi nadále rostou. K řešení problémů způsobovaných plasty, zejména plastovými výrobky na jedno použití, je již implementována celá řada politik a iniciativ EU, přičemž jejich počet stále roste. V roce 2018 představila Evropská komise celosvětově první komplexní strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, která stanovuje přístup EU k řešení problémů spojených s plasty. V roce 2019 pak následovala směrnice o plastových výrobcích na jedno použití.

Zpráva EEA poukazuje na tři možné cesty dalšího postupu, a to inteligentnější využívání plastů, zvýšení jejich oběhovosti a využívání obnovitelných surovin. Společně mohou přispět k dosažení udržitelného a oběhového systému nakládání s plasty. Kromě této zprávy se dnes zveřejňují rovněž dvě související informační sdělení o plastech a textilních výrobcích a o implementaci oběhových obchodních modelů.

Pandemie COVID-19 a plasty

Pandemie COVID-19 vyvolala změny ve výrobě a spotřebě plastů a zpracování plastových odpadů. Z plastu vyrobené roušky hrají zásadní roli v omezování dalšího šíření onemocnění COVID-19. Avšak prudký nárůst plastového odpadu v důsledku poptávky po rouškách a rukavicích spolu se změnami ve výrobě a využívání plastových výrobků na jedno použití, kterými jsou boxy k odnesení zakoupeného jídla a plastové obaly na on-line prodávané výrobky, může v krátkodobém horizontu ohrozit úsilí EU o omezení znečištění plasty a o transformaci k udržitelnějším a více oběhovým systémům nakládání s plasty.

Výroba plastů přispívá ke změně klimatu

Spotřeba a výroba plastů zahrnuje využívání velkého množství fosilních paliv, což má negativní důsledky pro životní prostředí a změnu klimatu. Situaci dále zhoršuje rovněž skutečnost, že utlumení hospodářské činnosti vedlo k prudkému poklesu světových cen ropy, takže pro výrobce je výrazně levnější vyrábět plastové výrobky z původních fosilních materiálů než z recyklovaných plastů. Pokud se výroba a využívání plastů dále dle předpokladů zvýší, bude odvětví plastů do roku 2050 představovat 20 % celosvětové spotřeby ropy, což je nárůst oproti současným 7 %.

Zpráva uvádí, že z dat získaných EEA z inventury skleníkových plynů vyplývá, že roční emise související s výrobou plastů v EU dosahují přibližně 13,4 milionů tun CO₂ neboli přibližně 20 % emisí chemického průmyslu v celé EU. Hospodářská životaschopnost evropského a celosvětového trhu v oblasti recyklace plastů je v současné době pod značným tlakem. Nižší tržní poptávka po recyklovaných plastech rovněž zkomplikovala úsilí mnoha evropských obcí v oblasti udržitelného řízení zpracování odpadu, přičemž u významného množství plastového odpadu se využívají méně žádoucí způsoby jeho odstraňování.

Figure: the environmental impacts across the life cycle of plastics

Source: EEA, 2020

Syntetické textilní výrobky představují rostoucí problém

Součástí problému s plasty jsou textilní výrobky ze syntetických vláken, jako je polyester a nylon. Podle samostatného informačního sdělení EEA, které se zabývá plasty v textilních výrobcích, vyhazují spotřebitelé v EU ročně okolo 5,8 milionu tun textilií (přibližně 11 kilogramů na osobu), z čehož asi dvě třetiny jsou vyrobeny ze syntetických vláken. Podle dostupných dat spotřebovaly evropské domácnosti v roce 2017 kolem 13 milionů tun textilních výrobků (oděvů, obuvi a bytového textilu). Přibližně 60 % oděvů a 70 % bytového textilu obsahuje plasty. Podpora udržitelných vláken a kontrola emisí mikroplastů, jakož i zlepšení tříděného sběru, opětovného použití a recyklace odpadu mají potenciál zlepšit udržitelnost a oběhovost syntetických textilních výrobků v oběhovém hospodářství.

Oběhové obchodní modely mohou pomoci řešit neudržitelnou výrobu a spotřebu plastů

Roste zájem o změnu tradičních obchodních modelů, jejímž cílem je zvýšit jejich oběhovost a umožnit opětovné použití materiálů a výrobků a jejich co nejdelší oběh v hospodářství. Tato změna by navíc otevřela nové možnosti výdělečné činnosti. Informační sdělení EEA nazvané „Rámec pro implementaci oběhových obchodních modelů v Evropě“, které bylo zveřejněno rovněž dnes, uvádí opatření, jež lze přijmout za účelem účinné implementace oběhových obchodních modelů. V rámci očekávané transformace na oběhové hospodářství jsou rovněž vymezeny předpoklady k rozšíření těchto modelů v širokém měřítku. Taková transformace bude vyžadovat implementaci vhodných podpůrných politik a chování, jež povedou ke změnám v oblasti spotřeby a vzdělávání.