Země západního Balkánu hrají významnou úlohu v partnerství s EEA při řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu

Proč jsou země západního Balkánu pro EEA tak důležité? Jaká je přidaná hodnota spolupráce?

Jedná se o země přistupující k EU nebo země připravující se na přistoupení. Aby se staly plnohodnotnými členy EU, musejí implementovat řadu politik a oblast životního prostředí je díky významnému balíčku právních předpisů jednou z nejrozsáhlejších oblastí politiky.

Kromě toho jsou země západního Balkánu našimi sousedy a všichni víme, že životní prostředí se nezastavuje na hranicích, takže úzká spolupráce v otázkách životního prostředí je i v zájmu EU.

Země západního Balkánu mají jako země spolupracující v rámci Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet) přístup k velkému počtu odborníků, kteří jim pomáhají řešit problémy v oblasti životního prostředí, jimž čelí. Odborníci z těchto zemí zase přispívají do sítě svým know-how.

Ve kterých konkrétních oblastech je spolupráce pro práci EEA tak důležitá?

Naše spolupráce se týká především oblasti monitorování, reportingu a hodnocení. Země západního Balkánu pravidelně poskytují EEA data z nejrůznějších oblastí, například emisí do ovzduší nebo kvality vody, což nám umožňuje tato data zpracovávat a vyhodnocovat. Tato data slouží jako základ pro informované rozhodování.

Uvedený region čelí řadě problémů, zejména v oblasti znečištění ovzduší, vody a půdy, které lze odpovídajícím způsobem řešit pouze tehdy, budou-li k dispozici důvěryhodné a spolehlivé data a informace. Region je rovněž obzvláště zranitelný v otázce změny klimatu. Nachází se v něm také mnoho nedotčené přírody, která vyžaduje účinnou ochranu. Poskytováním odborných znalostí a budováním kapacit se EEA snaží řešit problémy i v této oblasti.

Jak tato spolupráce funguje v praxi?

Země západního Balkánu jsou začleněny do činnosti sítě Eionet jako „spolupracující země“. V praxi to znamená, že v těchto zemích udržujeme síť Eionet na národní úrovni. Tyto sítě jsou řízeny národními kontaktními místy jmenovanými v rámci příslušných institucí. S národními kontaktními místy úzce spolupracujeme, jsou zvána na pravidelná zasedání národních kontaktních míst a sítě Eionet, na nichž se projednávají strategičtější aspekty naší činnosti a rozhoduje se o nich. Kromě toho národní síť tvoří národní referenční centra, přičemž každé z nich se zabývá konkrétním tématem z oblasti životního prostředí.

Národní referenční centra všech členských států a spolupracujících zemí se pravidelně setkávají, aby diskutovaly o odbornějších otázkách spolupráce v rámci sítě Eionet. Vedle toho často společně se zeměmi západního Balkánu a dalšími zúčastněnými stranami, například Evropskou komisí, určujeme řadu tematických oblastí, v nichž je zapotřebí zvláštní pomoci. Tyto otázky jsou podrobně řešeny s pomocí expertů EEA, evropských tematických středisek a dalších příslušných partnerů sítě. Hlavními oblastmi, kterými se zabýváme, jsou obvykle podpora reportingu o kvalitě ovzduší, otázky kvality vody, biologická rozmanitost, odpady a otázky související s klimatem.

Abych uvedl konkrétní příklad, nedávno jsme v zemích západního Balkánu zveřejnili profily jednotlivých zemí týkající se nakládání s odpady, které vytváříme i pro země EU. 

Jaké jsou hlavní problémy při zlepšování naší spolupráce při řešení otázek životního prostředí?

V oblasti životního prostředí se vyskytuje mnoho problémů, které přesahují hranice jednotlivých států, například znečištění ovzduší a vody a řešení dopadů změny klimatu. Abychom tyto problémy dokázali vhodným způsobem vyřešit, potřebujeme odpovídající údaje a informace.

Zjistili jsme, že v některých zemích monitorovací infrastruktura stále více zastarává. To je obzvláště patrné při monitorování kvality ovzduší. I když je západní Balkán součástí indexu kvality ovzduší v Evropě, v některých oblastech prostě není dostatek monitorovacích stanic. Snažíme se tento problém řešit s pomocí dalších zúčastněných stran v regionu. V jiných oblastech, kterým je třeba věnovat pozornost, zase chybí data.

Spolupráce se zeměmi západního Balkánu trvá již 20 let. Čeho se doposud podařilo dosáhnout?

S těmito zeměmi spolupracujeme v rámci různých předvstupních finančních nástrojů. V průběhu let se západní Balkán stal nedílnou součástí sítě Eionet a všechny země pravidelně poskytují EEA požadovaná data.

EEA vypracovává roční přehled zemí, které jsou jejími členy, ale i spolupracujících zemí. Země západního Balkánu prokázaly v průběhu let jasný pokrok a obecně dosahují stejných úrovní jako členské země EEA, přičemž některé z nich splňují až 100 % požadavků, pokud jde o včasnost a kvalitu dat. Země západního Balkánu se rovněž staly nedílnou součástí zprávy EEA Evropské životní prostředí – stav a vývoj (SOER), která se vypracovává každých pět let.

Jak tato spolupráce zapadá do Zelené dohody pro Evropu? Snaží se země západního Balkánu plnit i tyto cíle?

Země západního Balkánu schválily „Zelenou agendu pro západní Balkán“, která je do značné míry v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a kterou tyto země široce podpořily. 

EEA v současné době připravuje návrh projektu v rámci předvstupního financování (NPP III). Tento návrh bude plně v souladu se Zelenou agendou a bude se zabývat vysokým počtem témat, například dekarbonizací, oběhovým hospodářstvím, znečištěním (a jeho odstraňováním), udržitelnými potravinovými systémy a biologickou rozmanitostí. Tímto návrhem se EEA snaží pomoci zemím západního Balkánu dosáhnout cílů stanovených ve zmiňované „Zelené agendě pro západní Balkán“.

Jak se podle vás tato spolupráce bude vyvíjet v nadcházejících letech? Přichází v úvahu i plné členství v  EEA?

Jak je stanoveno v zakládajícím nařízení EEA je členství v EEA otevřeno „třetím zemím“. Členy EEA je totiž již pět zemí, které nejsou součástí EU.

Jakmile budou země technicky připraveny, jejich členství v EEA je možné. Do značné míry se jedná o politický proces, na který má EEA malý vliv, jsme však pevně odhodláni v nadcházejících letech udržovat a prohlubovat naše vztahy, jak je stanoveno ve „Strategii EEA a sítě Eionet na období 2021–2030“.

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji EEA, prosinec 2021