Hodnocení scénářů pro lepší pochopení budoucího vývoje v oblasti udržitelnosti

Jaká je vaše úloha v  EEA a jaký druh práce představuje?

V rámci EEA pracuji v programu integrovaného udržitelného hodnocení. Vypracováváme integrovaná hodnocení životního prostředí, jako je zpráva Evropské životní prostředí – stav a výhled (SOER). Mou prací je především rozvoj systémových hodnocení, která analyzují výzvy a příležitosti v oblasti udržitelnosti pro Evropu. Součástí toho je zkoumání vazeb mezi socioekologickými a sociotechnickými systémy v různých měřítcích s perspektivou hodnocení budoucího vývoje a uznání existence nejistot v našich znalostech.

Co se skrývá pod hodnocením budoucího vývoje?

Hodnocení EEA zaměřená na budoucí vývoj se zabývají možným budoucím rozvojem, například vývojem výhledů v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Vycházejí z kombinace získaných poznatků o minulých trendech a dynamice, našeho pochopení interakcí mezi jednotlivými jevy, jakož i průzkumu alternativních možností do budoucnosti. Budoucnost je vždy nejistá a o to více v dnešním světě, který se vyznačuje zvýšenou nestálostí, komplikovaností a rozporuplností.

Svět je stále propojenější a vývoj v jedné části světa může ovlivnit Evropu. Krize způsobená onemocněním COVID-19 nám to bohužel neúprosně připomněla.

Přesto si alternativní možnosti do budoucnosti lze představit, lze o nich diskutovat a usilovat o ně. To znamená využití celé řady kvantitativních a kvalitativních scénářových studií a zapojení mnoha zúčastněných stran s cílem rozvíjet znalosti, které mohou podpořit politická opatření směřující k udržitelnosti. V našem případě na tom pracujeme se sítí členských zemí (Eionet), politickými představiteli, odborníky z různých oborů a v rostoucí míře se zapojením veřejnosti.

Co nám sděluje nedávná zpráva EEA?

Zpráva Drivers of change of relevance for Europe’s environment and sustainability zkoumá širokou škálu „hnacích sil“, které by mohly ovlivnit budoucnost Evropy, zejména ty, které ovlivňují ambice Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Obecně lze říci, že cílem zprávy je poskytnout co nejširší přehled o změnách, k nimž dochází v celosvětovém měřítku a v Evropě, o jejich propojeních a možných důsledcích.

Výhledy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti v Evropě jsou ovlivňovány mnoha faktory, které vytvářejí nová rizika i nové příležitosti. Svět je stále propojenější a vývoj v jedné části světa může mít vliv na Evropu. Krize způsobená onemocněním COVID-19 nám to bohužel neúprosně připomněla. Zatímco úloha Evropy na celosvětové scéně se mění, má EU příležitost se znovu postavit před nadcházející výzvy v oblasti životního prostředí, udržitelnosti a strategií a chopit se příležitostí, které před námi leží, vstříc udržitelnější budoucnosti.

Co definuje hnací síly změny?

„Hnací síly změny“ se liší v závislosti na zeměpisném a časovém měřítku, původu, síle a možném dopadu. Například globální megatrendy, kterými je růst světové populace nebo změna klimatu, patří celosvětové, dlouhodobé trendy, které vznikají pomalu, ale mají významný dopad. Některé trendy jsou již zjištěné a charakterizují Evropu, zejména stárnutí populace nebo migrace z východu na západ. Objevují se další trendy, které však dobře zavedené ještě nejsou, jako je sbližování technologií a „čtvrtá průmyslová revoluce“. Máme i tzv. divoké karty, které jsou nepravděpodobnými, ale potenciálně narušujícími budoucími změnami. Může se jednat o zásadní technologické průlomy, vyčerpání opylovačů či propuknutí infekčních onemocnění.

Jak vidíte vývoj některých z těchto trendů?

Lze říci, že za posledních 50 let globálních výzev v oblasti životního prostředí přibylo a že geografie znečištění se po celém světě mění v důsledku hospodářského růstu, přesunu geopolitické síly a rostoucí úrovně spotřeby. Svět se zároveň stále více než kdy předtím propojuje prostřednictvím toků zdrojů, lidí a informací, což ztěžuje zajištění globálního řízení životního prostředí.

Evropa je stále závislejší na klíčových zdrojích a zároveň externalizuje významný podíl svých environmentálních tlaků. Nové technologie přinášejí příležitosti i rizika v oblasti zdraví, životního prostředí a dobrých životních podmínek. Po celém světě se mění hodnoty, životní styl a přístupy ke správě věcí veřejných. Zatímco konzumní způsob života je na vzestupu, zejména pak v rozvíjejících se zemích, v Evropě i v jiných oblastech světa si část populace osvojuje nové myšlenky a občané stále více požadují řešení výzev v oblasti životního prostředí a udržitelnosti.

Jak se v EU a v národních rozhodovacích procesech využívá varianty budoucího vývoje?

Pokud jde o životní prostředí a udržitelnost, jsou varianty budoucího vývoje často využívány k předvídání potenciálních rizik a k identifikaci příležitostí pro plnění cílů politik v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Evropská komise například vytvořila systém budoucího vývoje (FORENV), jehož cílem je určit nové environmentální otázky pro zvyšování povědomí o jejich možných důsledcích a pomoci politickým představitelům a zúčastněným stranám při jejich řešení. Podobné příklady lze nalézt ve všech členských zemích EEA. Strategický výhled nabyl na významu rovněž v oblasti tvorby evropských politik při zřízení funkce komisaře pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled – místopředsedy Maroše Šefčoviče – a sítě strategických výhledů EU.

V oblasti životního prostředí a udržitelnosti je hodnocení budoucího vývoje často využíváno k předvídání potenciálních rizik a k identifikaci příležitostí pro pokrok politik v oblasti životního prostředí a udržitelnosti.

Quote source

Co bude EEA v blízké budoucnosti realizovat na toto téma?

Společně s odborníky na výhledové studie z našich členských zemí a národních referenčních center pro informace a služby zaměřené hodnocení budoucího vývoje (NRC-FLIS) přispívá EEA aktivně k procesu FORENV. Agentura rovněž pracuje na řadě projektů v oblasti scénářů a výhledových studií, často v partnerství s členskými zeměmi a dalšími institucemi EU. Očekáváme, že budou vypracována hodnocení dopadů hnacích sil změny pro agendu EU v oblasti udržitelnosti, začne proces zkoumání horizontu pro identifikaci nově vznikajících trendů a tato znalostní základna bude dále rozvíjena pro příští vydání zprávy SOER.