Od nakládání s odpady k zelené ekonomice

2. prosince 2015 Evropská komise navrhla nový legislativní balíček týkající se oběhového hospodářství. Balíček se věnuje různým fázím rozšířeného životního cyklu výrobků od výroby a spotřeby po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami. Navrhovaná opatření jsou koncipována tak, aby byla přínosná pro životní prostředí i pro ekonomiku a umožnila co nejefektivnější využití všech surovin, výrobků a odpadu a tím podporovala úspory energie a snižování emisí skleníkových plynů.

Během posledních desetiletí se charakter legislativních předpisů na ochranu životního prostředí měnil z opatření reagujících na konkrétní problémy na integrovanější a systémovější řešení. Balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství je jedním z nejnovějších příkladů takovýchto integrovaných politických reakcí a nepochybně je významným krokem k cíli Evropské unie „žít spokojeně v ekologických mezích naší planety“.

Naše zpráva Evropské životní prostředí: stav a výhled 2015 (SOER 2015) poukazuje na problém udržitelnosti, jemuž v současné době čelíme. V Evropě i ve světě spotřebováváme a těžíme více zdrojů, než kolik naše planeta dokáže v daném čase obnovit. Hospodářská činnost na jedné straně přispívá k blahobytu lidstva a snižování chudoby. Na druhé straně však znečišťuje životní prostředí, přispívá ke globálnímu oteplování planety, zhoršuje lidské zdraví a oslabuje schopnost planety poskytovat nám vše potřebné k životu. Změna klimatu a prognóza růstu populace jen přispívají k nutnosti přijmout komplexní opatření.

Přestože se zatím žádné zemi nepodařilo dosáhnout „spokojeného života“ v jejích ekologických mezích, existují jisté povzbudivé náznaky. Evropská unie začala rušit vazbu mezi hospodářským růstem a spotřebou energie a surovin. Evropané recyklují větší množství komunálního odpadu a méně ho ukládají na skládky. Odvětví ekoprůmyslu (např. využívání obnovitelné energie, čištění odpadních vod, omezování znečištění ovzduší atd.) v posledních deseti letech zaznamenala ohromný nárůst a vytvořila nová pracovní místa, a to i přes nedávnou recesi.

Snižování závislosti na surovinách

Cílem oběhového hospodářství je omezení přísunu nových surovin, zejména těch z neobnovitelných zdrojů, a opakované používání a zhodnocování existujících zdrojů v co nejvyšší míře tak, aby vznikalo co nejméně emisí a odpadu.

Poselství je jasné: potenciální snížení množství odpadu by mohlo přinést značné zisky pro ekonomiku i lidské zdraví. Pokud zajistíme další využívání již vytěžených zdrojů, nesnížíme tím jen závislost na surovinách (získávaných z domácí těžby nebo dovážených), ale rovněž zvýšíme konkurenceschopnost a současně snížíme zatížení životního prostředí. Z předběžné analýzy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyplývá, že evropské země již přijímají opatření na zlepšení účinného využívání zdrojů, zejména vlivem ekonomických obav spojených se závislostí na zdrojích.

Předcházení vzniku odpadů, recyklace i lepší nakládání s odpady obecně jsou nezbytné pro minimalizaci toků do hospodářství a z něj. Uzavření koloběhu materiálů však nestačí k tomu, abychom předešli dalším dopadům na životní prostředí, lidské zdraví a blahobyt. Přístupy založené na oběhovém hospodářství musí zahrnovat více než jen nakládání s odpady a musí usnadnit přechod k zelené ekonomice. Musíme přehodnotit způsob, jakým vyrábíme, spotřebováváme a likvidujeme výrobky.

Uvolnění potenciálu ekodesignu

Nejprve je třeba uvést, že ekodesign je základem pro zvýšení recyklačního potenciálu a prodloužení životnosti výrobků. Můžeme navrhovat výrobky tak, aby byly snadno opravitelné, aby stačilo jen vyměňovat rozbité díly a aby se jejich součástky daly snadno třídit za účelem optimální recyklace.

Musíme ale také zohledňovat zdravotní a ekologické aspekty materiálů, které ve výrobcích používáme. Ekodesign by mohl pomoci nahrazovat materiály se silným dopadem na životní prostředí lepšími alternativami. Například je jasné, že vystavení nebezpečným chemickým látkám vyvolává vážné obavy ohledně jejich dopadu na lidské zdraví. Přechodem k oběhu čistých materiálů můžeme zamezit vystavování lidí nebezpečným látkám a chránit ekosystémy před chemickým znečištěním.

Biologické materiály, jako je dřevo, plodiny nebo vlákna, lze rovněž využívat pro širokou škálu výrobků a energetických potřeb. Možnost přechodu na biologické materiály je však zapotřebí analyzovat s ohledem na související dopady na ekosystémy a lidské zdraví. Například využívání lesů má své meze a spalování dřeva za účelem výroby energie by mohlo vést ke zhoršení kvality ovzduší.

Investice na podporu inovací

Ekologické inovace a výzkum podporující inovativní řešení jsou pro přechod na oběhové hospodářství nezbytné. Inovace nejsou omezeny jen na výrobní procesy. Podněcovat a podporovat lze také nové obchodní modely. Existuje mnoho příkladů inovativních řešení zaměřených na poskytování služeb spíše než na prodej výrobků – například nemusíte mít vlastní vůz, abyste si zajistili přepravu. Takové obchodní modely založené na spolupráci, které se zaměřují na poskytování služeb, by mohly těžit z nových mechanismů financování, jelikož investice a zisk se řídí odlišnými časovými modely.

Ekologické inovace jsou již podporovány z veřejných prostředků po celé Evropě, avšak tyto investice mohou hrát ještě větší úlohu než dnes. Investice do infrastruktury, výzkumu a měst by mohly být lépe směrovány tak, aby usnadnily přechod na zelenou ekonomiku. Silné odhodlání přispívat k udržitelnosti podložené jasným finančním a regulačním rámcem je správným podnětem  pro všechny zúčastněné strany.

Je zřejmé, že přechod k zelenému, oběhovému hospodářství bude pro určité skupiny a odvětví přínosem, avšak jiné zatíží. Tvůrci politik budou muset zohlednit otázky rovnosti v Evropě i ve světě a nabídnout podpůrná opatření k usnadnění a řízení potřebné socioekonomické přeměny.

Hans Bruyninckx

výkonný ředitel EEA

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji EEA č. 2016/1 v březnu 2016