Pokud nebudou bezodkladně přijata soudržná opatření, čeká evropská moře nejistá budoucnost

Další klíčová zjištění:

• Námořní hospodářství EU nadále roste a očekává se, že se zvýší i hospodářská konkurence v oblasti mořských zdrojů, jako jsou ryby, fosilní paliva, nerosty nebo výroba energie z obnovitelných zdrojů a námořní prostory. Tím se ještě zvýší tlak na mořské ekosystémy, které jsou již nyní nadměrně využívány. Aby se tomu zabránilo, je zapotřebí oddělit růst v tomto odvětví od zhoršování stavu a vyčerpávání mořských ekosystémů a zajistit jejich udržitelné využívání.
• Navzdory závazkům EU a také závazkům celosvětovým nebyl úbytek biologické rozmanitosti v evropských mořích zastaven. Z vysokého počtu hodnocení mořských druhů a stanovišť nadále vyplývá „znepokojivý stav ochrany“. Studie poukazují na obtížnou situaci druhů, jako jsou mořští ptáci, mořští savci (tuleni a velryby) a populace ryb, jako je treska.
• Opatření zaměřená na jednotlivé mořské druhy a stanoviště vedla ke zlepšení jejich stavu v některých mořských oblastech EU, ale tento roztříštěný úspěch nevynahrazuje kombinované účinky množství tlaků způsobených lidskou činností ve všech evropských mořích.
• V oblastech, kde byla navázána a důsledně prováděna regionální spolupráce, se začínají u určitých tlaků měnit negativní trendy, například pokud jde o hladiny živin a znečišťujících látek nebo vysazování nepůvodních druhů.
• Vzájemné působení mezi pevninou a mořem, jakož i význam pobřežních oblastí, jsou důležitými aspekty, které je třeba vzít v úvahu při navrhování opatření ke snížení tlaků na mořské prostředí.
• Změny teploty oceánů a obsahu kyslíku v nich i okyselování oceánů naznačují, že v mořských oblastech EU dochází k negativním systémovým změnám, které dále snižují odolnost mořských ekosystémů, včetně jejich odolnosti vůči změně klimatu.Při implementaci politik na úrovni EU a regionů jsme v minulosti získali řadu zkušeností z hlediska obnovy mořských ekosystémů. Tyto zkušenosti bychom měli využít při navrhování opatření a řešení s cílem dosáhnout čistých, zdravých a výnosných moří.
• Díky politickému odhodlání, dodatečným zdrojům a lepší koordinaci mezi zúčastněnými stranami a integraci environmentálních aspektů do příslušných politik se může Evropa do roku 2030 přiblížit „dobrému stavu“ svých moří v rámci stávajícího politického rámce EU. K dosažení tohoto cíle je nutné snížit tlak na mořské ekosystémy. S ambicí chránit 30 % evropských moří a 10 % z nich podrobit režimu „přísné ochrany“ přináší nová strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 nový impuls pro snižování těchto tlaků.
• Dosažení dobrého stavu evropských moří hraje zásadní úlohu při plnění cílů udržitelné modré ekonomiky a územního plánování námořních prostor zakotvených v Zelené dohodě pro Evropu.