Zdraví a životní prostředí – znečištění ovzduší a hlukové znečištění – zaměřeno na činnost EEA

Catherine, proč se EEA zabývá zdravím a životním prostředím? Jaká jsou největší rizika pro kvalitu našeho života?

Lidské zdraví je neoddělitelně spjato se zdravím ekosystémů. Naše těla potřebují každý den ke svému fungování čistý vzduch, vodu a potraviny. Jestliže lidé tráví čas v přírodě, sportují, setkávají se a odpočívají, daří se lépe jak jim, tak společnosti. Současně pokud žijí, pracují, chodí do školy nebo si hrají ve znečištěném prostředí, jejich těla i duše trpí. Hlavním cílem ochrany přírody není ochrana planety. Je to ochrana zdraví a zajištění dobré kvality života – jak nás samotných, tak našich dětí. Předcházení znečištění je jedním z opatření v oblasti veřejného zdraví.

Největšími bezprostředními riziky pro zdraví je znečištění ovzduší a hluk, a to zejména ve velkých městech. Z dlouhodobého hlediska představuje změna klimatu existenční hrozbu pro náš způsob života. Tato hrozba zahrnuje nejen okamžité ztráty na životech kvůli vlnám veder, lesním požárům a záplavám, ale také dlouhodobější hrozby vyplývající z měnícího se klimatu pro produkci potravin. Tyto změny se promítají také do šíření infekčních onemocnění, protože hmyz, který tato onemocnění přenáší, se vzhledem k oteplujícímu se klimatu přesouvá na sever. Víme také, že pro zdraví jsou nebezpečné některé chemické látky.

Co v této oblasti EEA dosud vykonala?

Snažíme se lépe porozumět tomu, jak životní prostředí ovlivňuje zdraví a kvalitu života. Shromažďujeme důkazy o tom, jak jsou lidé v Evropě vystaveni celé řadě environmentálních rizik, včetně znečištění ovzduší, hluku, změny klimatu a chemických látek. Nejnovější důkazy jsou shrnuty v naší nedávno vydané zprávě Zdravé životní prostředí, zdravý život: jaký vliv má životní prostředí na zdraví a kvalitu života v Evropě – Evropská agentura pro životní prostředí. Tato zpráva hodnotí také dopad na zdraví. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je v Evropě každé osmé úmrtí zapříčiněno znečištěním životního prostředí. Těmto úmrtím lze zabránit a předejít úsilím vedoucím ke zlepšení kvality životního prostředí.

Rovněž zkoumáme, jak jsou environmentální rizika rozložena ve společnosti. Zjistili jsme, že zátěže ze životního prostředí nejvíce dopadají na nejzranitelnější osoby. Větší zátěži v podobě znečištění jsou vystaveny sociálně znevýhodněné komunity. Zdravotními riziky vyplývajícími ze stavu životního prostředí jsou více ohroženi chudší lidé, děti, starší osoby a lidé s nalomeným zdravím. Toto nerovnoměrné rozložení rizika zhoršuje stávající nerovnosti v oblasti zdraví v Evropě.

Zkoumáme však také přínosy, které nám příroda nabízí. Zejména jsme zjistili, že velká většina lidí v Evropě má přístup k vysoce kvalitní pitné vodě a že voda ke koupání v Evropě má vynikající kvalitu a nabízí příležitosti ke sportu a k rekreaci.

Jak činnost EEA přispívá k naplňování Zelené dohody pro Evropu?

Činnost EEA v oblasti životního prostředí a zdraví se zaměřuje na shromažďování dostupných důkazů o tom, jak je situace v oblasti zdraví v Evropě ovlivněna znečištěním, změnou klimatu a degradací ekosystémů. V naší nejnovější zprávě Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020) se popisuje, jak náš současný způsob života, v důsledku toho, co vyrábíme a spotřebováváme, jak využíváme energii, jaké máme možnosti mobility a jaký máme systém zajišťování potravin, vede ke zhoršování životního prostředí. Tato znalostní základna podporuje úsilí o změnu uvedené dynamiky prostřednictvím transformace podle Zelené dohody pro Evropu.

Alberto, proč je kvalita ovzduší pro zdraví Evropanů tak důležitá?

Znečištění ovzduší se považuje za vůbec největší environmentální riziko v Evropě. Podle našich nejnovějších odhadů způsobila expozice jemným částicím (znečišťujícím látkám s nejzávažnějšími dopady na lidské zdraví) v roce 2018 více než 400 000 úmrtí, kterým bylo možné zabránit. Tato úmrtí byla spojena především s kardiovaskulárními, respiračními a nádorovými onemocněními. Množí se však důkazy o tom, že expozice znečištěnému ovzduší souvisí kromě těchto velmi závažných onemocnění i s jinými zdravotními problémy. Jedná se například o nově vzniklý diabetes 2. typu, záněty nebo duševní poruchy – Alzheimerovu chorobu nebo demenci.

Znečištění ovzduší ovlivňuje také životní prostředí, například snižuje biologickou rozmanitost v některých ekosystémech a má dopad na růst vegetace a plodin. Ovlivňuje i zastavěné prostředí a poškozuje například naše kulturní dědictví.

Jak se zlepšila situace v několika posledních letech? Které problémy je stále zapotřebí řešit?

Implementace evropských, národních a lokálních politik a opatření vedla ke snížení emisí všech látek znečišťujících ovzduší. V důsledku tohoto snížení jsou dopady na zdraví méně rozsáhlé.

Emise se liší v závislosti na dané znečišťující látce a hospodářském odvětví. Odvětví, která mají největší potenciál pro další snižování emisí, jsou například zemědělství a využívání paliv pro vytápění obytných budov. Dalším problémem, který navzdory stabilnímu poklesu i nadále přetrvává, je neúnosná zátěž v případě úmrtí, kterým lze předejít. Předmětem zájmu je také rostoucí vliv změny klimatu na vytváření některých znečišťujících látek, například ozonu, stejně tak i nutnost hledat synergie v politikách, které bojují jak proti znečištění ovzduší, tak proti změně klimatu.

Eulalio, proč je hlukové znečištění často přehlíženo a co EEA v této oblasti dělá?

Řada lidí nechápe, že hlukové znečištění je významný problém, který má dopad na naše zdraví. Když se řekne hluk, který ovlivňuje naše zdraví, napadne nás návštěva koncertu nebo pobyt v blízkosti hlučného stroje, který poškozuje náš sluch. Lidé si však neuvědomují, že například stálé hladiny hluku z dopravy mohou mít závažné důsledky, které však nesouvisí s poškozením sluchu, např. ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, obezitu, diabetes atd. Úřady si jsou tohoto problému vědomy, což je důvod, proč máme od roku 2002 evropskou směrnici o hluku ve venkovním prostředí a proč existují nová doporučení Světové zdravotnické organizace. Problémem je však spíše implementace opatření a dostatek finančních prostředků. Jedná se o složitou problematiku, protože například velká města a jejich předměstí mají stále více obyvatel a roste zde poptávka po mobilitě.

Činnost agentury v oblasti hluku se zaměřuje na hodnocení dopadu hlukového znečištění na evropské úrovni. Hodnotíme dopad expozice hluku na zdraví evropského obyvatelstva, a to na základě nejnovějších evropských dat.

Jaká jsou hlavní zjištění vašeho informačního sdělení? Čím se odlišuje od zprávy EEA vydané dříve v tomto roce?

Zpráva EEA s názvem Hluk ve venkovním prostředí v Evropě byla zveřejněna v březnu. Nyní zveřejňujeme informační sdělení, které popisuje zdravotní rizika způsobená expozicí hluku ve venkovním prostředí v Evropě. V tomto krátkém informačním sdělení se popisují indikátory, které budou použity jako podklad pro stanovení budoucích cílů v rámci snižování zdravotních dopadů hluku. Z hlediska konkrétních zdravotních dopadů odhadujeme, že chronická expozice hluku přispívá každý rok v Evropě k 48 000 nových případů srdečních onemocnění a k 12 000 předčasných úmrtí. Navíc 22 milionů lidí trpí značným chronickým obtěžováním hlukem, přičemž u 6,5 milionu lidí vede hluková zátěž ke značnému chronickému narušení spánku.

Jaké činnosti jsou podle vás všech v nadcházejících letech před námi v oblastech, kterým se věnujete?

Očekáváme větší zapojení EEA. Doufáme, že Zelená dohoda pro Evropu zcela změní situaci v Evropě a povede k lepšímu povědomí o environmentálních otázkách, kterými jsou znečištění ovzduší a hlukové znečištění, a že rovněž přinese lepší politiky.

Kromě Zelené dohody byla nedávno zveřejněna také doporučení k hluku ve venkovním prostředí Světové zdravotnické organizace, která se rovněž chystá zveřejnit nová doporučení ke kvalitě ovzduší. Očekáváme, že zveřejnění těchto doporučení více upozorní na problematiku hluku a znečištění ovzduší.