Efektivní využívání zdrojů a odpady

Evropské hospodářství je závislé na nepřetržitém přílivu přírodních zdrojů a materiálů, včetně vody, plodin, dřeva, kovů, nerostů a nosičů energie. Značná část těchto materiálů se dováží. Tato závislost by mohla vést k čím dál větší zranitelnosti Evropy, jelikož světová poptávka po přírodních zdrojích roste.

V posledních letech se koncepce oběhového hospodářství spolu se souvisejícími politikami zabývala využíváním zdrojů, výrobou, spotřebou a odpady, a to na vysoké úrovni. Cílem této koncepce je uzavřít materiálový cyklus tak, aby se hodnota výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství zachovávala po co nejdelší dobu. Tím se efektivně omezí produkce odpadů a použití primárních surovin, díky čemuž se sníží i s tím související tlaky na životní prostředí.

Využívání zdrojů, produkce odpadů a nakládání s nimi vede ke značnému zatížení životního prostředí v průběhu těžby, výroby, využívání i po skončení životnosti. Mezi cíle politiky v oblasti životního prostředí patří snížení množství materiálů používaných v hospodářství, zvýšení účinnosti využívání zdrojů, omezení vzniku odpadů a přeměna odpadů na zdroje.

Využívání zdrojů v Evropě v posledním desetiletí pokleslo. To do značné míry souvisí s hospodářským růstem a strukturálními změnami v hospodářství po finanční krizi. V současné době se využívání zdrojů a jeho efektivnost v jednotlivých zemích značně liší, některá ze souvisejících zatížení se z důvodu globálního obchodu odehrávají za hranicemi Evropy.

V posledních letech se pozornost soustředila na bezpečnost dodávek kritických surovin. Klíčovým aspektem oběhového hospodářství je však v současné době předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi.

I když trendy v oblasti vzniku odpadu jsou poměrně stabilní a je patrná tendence spočívající v oddělení hospodářského rozvoje a produkce odpadů, Evropa stále vytváří velké množství odpadu. Odpad je zároveň stále více vnímán jako cenný zdroj pro evropské hospodářství. Podíl recyklovaného odpadu se pomalu zvyšuje, zatímco množství odpadu ukládaného na skládky se snižuje. Rozdíly ve výkonnosti jednotlivých zemí jsou však stále velké.

Klíčovou hnací silou lepšího nakládání s odpady jsou komplexní právní předpisy EU o odpadech.

 7. akční program pro životní prostředí identifikuje účinnější využívání zdrojů jako jeden ze svých tří hlavních cílů potřebných pro splnění vize pro rok 2050 – „spokojeného života v mezích naší planety“:

• chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie,
• přeměnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství efektivně využívající zdroje,
• chránit občany Unie před zátěžemi životního prostředí a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky.

Obecné cíle 7. akčního programu pro životní prostředí podporuje celá řada konkrétnějších politických nástrojů. Klíčovými prvky tzv. politiky oběhového hospodářství jsou efektivní využívání zdrojů, odpady a druhotné suroviny. Akční plán EU pro oběhové hospodářství vytyčuje konkrétní a ambiciózní akční program, obsahující opatření pro celý cyklus.

Na jednotlivé prvky paradigmatu oběhového hospodářství se zaměřují konkrétní politiky. Udržitelné využívání zdrojů je zahrnuto v plánu pro Evropu efektivněji využívající zdroje a plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Další skupina politik usiluje o posun od lineárního vzorce růstu „vzít-vyrobit-spotřebovat-vyhodit“ k oběhovému modelu, který je založený na zachování užitkovosti produktů, komponentů a materiálů a jejich hodnoty v hospodářství. Jak uvádí akční plán EU pro oběhové hospodářství, bude to vyžadovat změny v dodavatelských řetězcích i změny v oblasti navrhování výrobků, obchodních modelů, chování spotřebitelů a předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi.

Jednu z hlavních hnacích sil těchto politik představují právní předpisy EU o odpadech. V roce 2018 byly revidovány klíčové směrnice EU o odpadech. Jedná se o rámcovou směrnici o odpadech, směrnici o obalech a obalových odpadech, směrnici o skládkách odpadů, směrnici o bateriích a akumulátorech, směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a směrnici o vozidlech s ukončenou životností.

Revidované směrnice zvyšují plánovanou úroveň pro recyklaci komunálních a obalových odpadů, zatímco skládkování komunálních odpadů je třeba dále snižovat. Do roku 2030 by se potravinový odpad měl snížit o polovinu a sběr nebezpečného odpadu a biologického odpadu z domácností se bude muset provádět odděleně. Nová pravidla navíc předpokládají širší využívání účinných hospodářských nástrojů, jako jsou programy rozšířené odpovědnosti výrobce.

Agentura EEA soustavně investuje do posilování znalostní základny o efektivním využívání zdrojů a oběhovém hospodářství včetně odpadů, jakož i do budování kapacit a předávání zkušeností v rámci Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet).

Agentura EEA analyzuje materiálové toky, ale i data a informace týkající se odpadů, a připravuje související indikátory a hodnocení. Politický pokrok se analyzuje ve třech souběžných sériích zpráv o předcházení vzniku odpadů a efektivním využívání zdrojů / oběhovém hospodářství. Celkový pohled nabízejí zprávy o oběhovém hospodářství a příspěvky do integrovaných hodnocení, jako jsou dokumenty agentury EEA s názvem Evropské životní prostředí, stav a výhled (SOER).

Pravidelně připravují podrobné analýzy vybraných aspektů politiky efektivity využívání zdrojů a oběhového hospodářství se zaměřením na témata jako je sledování, cíle, tržní nástroje a další intervenční strategie.

Důležitou součástí této činnosti je spolupráce se zainteresovanými stranami a vytváření kapacit souvisejících s těmito hodnoceními, a to prostřednictvím pravidelných jednání a seminářů sítě Eionet s národními referenčními centry na téma odpadů, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství.

V současné době je činnost agentury zaměřena zejména na zlepšování základny podkladových dat o účinném využívání zdrojů, oběhovém hospodářství a odpadech. Očekávají se příspěvky do řady zpráv SOER, přičemž důraz je kladen na informace k jednotlivým tématům (odpady a využívání zdrojů) i na systémovou analýzu přechodu na oběhové hospodářství. 

V revidovaných směrnicích o odpadech byla agentura EEA pověřena úlohou podporovat provádění právních předpisů o odpadech v členských státech EU. Každé 2 roky agentura EEA přezkoumá programy předcházení vzniku odpadů jednotlivých zemí a vyhodnotí pokrok v těchto programech a při přechodu na oběhové hospodářství.

Pokud jde o nakládání s odpady, agentura EEA bude podporovat Evropskou komisi v hodnocení výkonnosti členských států EU při plnění nově stanovených cílů v oblasti recyklace a skládkování komunálních odpadů a při recyklaci obalových odpadů, což přinese vstupní informace pro mechanismus „včasného varování“.