All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Znečištění životního prostředí ovlivňuje naše zdraví a kvalitu života. Hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozorňují na tyto dopady i na potenciální přínosy, které by plynuly z čistšího životního prostředí. Každým opatřením, kterým se přiblížíme k nulovému znečištění v Evropě, můžeme zabránit některým nádorovým onemocněním a zlepšit kvalitu života.
Mnozí z nás v každodenním životě stále více čelí hluku. Hlučná vozidla na ulici, letadla létající nízko nad hlavou nebo vlaky jezdící v blízkém okolí jsou často zdrojem podráždění a frustrace. Dopad takového hluku na naše zdraví a životní prostředí by však mohl být mnohem horší, než si myslíte.
Podle Světové zdravotnické organizace stojí znečištění v Evropě ročně za 1,4 milionu úmrtí, jimž by se dalo předejít. Situace se ale zlepšuje a Zelená dohoda pro Evropu by mohla být příležitostí k posunu směrem k udržitelnému rozvoji. O znečištění a zdraví jsme hovořili s Francescou Racioppi, vedoucí Evropského střediska WHO pro životní prostředí a zdraví.
Navzdory roku života s pandemií COVID-19 a jejím dopadům Evropa nadále předkládá balíčky opatření k dosažení svých ambiciózních cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Je velice důležité, aby Evropa i nadále pokračovala v plnění nastavených cílů a zajistila, aby do roku 2050 byla odolnou společností založenou na solidaritě, která zajistí zdravé životní prostředí pro nás všechny.
Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů. S Catherine Ganzleben, vedoucí skupiny pro znečištění ovzduší, životní prostředí a zdraví, Albertem Gonzálezem, specialistou EEA na kvalitu ovzduší, a Eulalií Peris, specialistkou EEA na hlukové znečištění, jsme si povídali o tom, co EEA dělá, aby zlepšila úroveň znalostí v tomto významném oboru činnosti.
Pandemie COVID-19 přináší jasný příklad toho, jak křehké mohou být naše společnosti a ekonomiky tváří v tvář velkému otřesu. Očekává se, že v důsledku zhoršování životního prostředí a změny klimatu budou takové otřesy častější a závažnější. Ve chvíli, kdy čelíme nejistotě a mnoha výzvám, je naší jedinou perspektivní možností zajistit, aby nás každé rozhodnutí, které v tomto kritickém období přijmeme, přiblížilo našim sociálním cílům a cílům v oblasti udržitelnosti.
Jak můžeme vybudovat udržitelnější a odolnější svět po odeznění koronavirové krize? Evropská agentura pro životní prostředí propojí informace o koronaviru se znalostmi z oblasti životního prostředí a bude přispívat k informované diskusi. A to v obtížném období, kdy se budou pro zotavení po koronavirové krizi přijímat klíčová rozhodnutí, která budou utvářet naši budoucnost.
Evropské země přijímají drastická opatření k omezení dopadů onemocnění Covid-19 na zdraví Evropanů a na hospodářství. Takovéto krize mají obvykle bezprostřední a závažné dopady na celé populace a hospodářství. Vzhledem k možnému vlivu koronavirové krize na klíčová hospodářská odvětví se očekává, že tato krize zmírní některé dopady hospodářských činností na životní prostředí a klima. Avšak rozsáhlé a náhlé krizové situace doprovázené mimořádně vysokými náklady pro společnost v žádném případě nepředstavují způsob, jakým by Evropská unie dosáhla svých závazků při transformaci svého hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu a nedávno navržený evropský právní rámec pro klima namísto toho vyzývá k nevratnému a postupnému snižování emisí při současném zajištění spravedlivé transformace hospodářství a poskytnutí podpory těm, kteří budou postiženi.
Hlukové znečištění je v celé Evropě rostoucím problémem a mnoho lidí si neuvědomuje jeho dopady na své zdraví. Sešli jsme se s odbornicí Evropské agentury pro životní prostředí na hlukové znečištění ve venkovním prostředí Eulalií Peris abychom se jí zeptali na klíčová zjištění zprávy EEA „Environmental noise in Europe — 2020“ která byla zveřejněna začátkem tohoto měsíce.
Na začátku tohoto měsíce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala svoji zprávu „Evropské prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020)“. Podle jejích závěrů Evropa nebude moci dosáhnout do roku 2030 svých cílů, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne okamžitá opatření s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, sílící dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Zpráva rovněž nabízí možná řešení, která by Evropě pomohla, aby se vrátila zpět na správnou cestu vedoucí ke splnění těchto cílů. Sešli jsme se s Tobiasem Lungem, odborníkem EEA v oblasti koordinace a hodnocení zprávy SOER, abychom s ním probrali její úlohu.
V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.
Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.
Vytváření politik v oblasti životního prostředí není snadným úkolem. Na jedné straně chtějí Evropané využívat výhod dobře fungující ekonomiky, na straně druhé je však s naším životním stylem spojen i značný vliv na životní prostředí a z toho plynoucí rizika pro lidské zdraví. Systematické pochopení toho, jak jsou příroda, ekonomika a lidské zdraví vzájemně propojeny, má zásadní význam pro nalezení nejlepších dostupných politických možností. Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podporovat tvorbu politik posílením znalostí právě v této oblasti.
V posledních desetiletích se kvalita ovzduší v Evropě zlepšuje díky právním předpisům, technologiím a snižování používání fosilních paliv v řadě zemí. Mnoho lidí však i nadále pociťuje negativní důsledky znečištění ovzduší, a to zejména ve městech. Vzhledem ke složitosti této problematiky vyžaduje boj se znečištěním ovzduší koordinovaná opatření na mnoha úrovních. Aby se do něj zapojili i občané, je důležité jim dostupným způsobem poskytovat včasné informace. K tomu slouží naše nedávno spuštěná služba Index kvality ovzduší. Lepší kvalita ovzduší by byla nejen prospěšná pro naše zdraví, ale mohla by také pomáhat v boji proti změně klimatu.
Povodně, silný vítr, vlny veder, sucha… Změna klimatu a extrémní počasí s ní související vzbuzují stále větší obavy nejenom v Evropě, ale všude na světě. Mnoho komunit je takovými extrémními jevy zasaženo a musejí přijmout opatření k jejich předcházení a minimalizaci škod. Jak se mohou komunity adaptovat na změnu klimatu a připravit na katastrofy s ní spojené a reagovat na ně? Zeptali jsme se Sergia Castellariho, odborníka agentury EEA na dopady změny klimatu, zranitelnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.
Je známo, že expozice škodlivým chemickým látkám má vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Jak víme v době, kdy světová výroba chemických látek roste a neustále se vyvíjejí a uvádějí na trh nové chemické látky, co je bezpečné? Povídali jsme si s Xenií Trierovou, odbornicí agentury EEA na chemické látky, o různých tématech, které souvisejí s bezpečným používáním chemických látek v Evropě a o tom, co EU dělá pro snižování jejich potenciálních vedlejších účinků.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala minulý měsíc nejnovější zprávu „Kvalita ovzduší v Evropě“, z níž vyplývá, že kvalita ovzduší se sice pomalu zlepšuje, nicméně znečištění ovzduší nadále zůstává nejvýznamnějším faktorem životního prostředí, který ohrožuje zdraví obyvatel v Evropě. S odborníkem agentury EEA na ovzduší Albertem Gonzálezem jsme si povídali o zjištěních uvedených ve zprávě a o tom, jak výzkumu v oblasti kvality ovzduší pomáhají technologie, jako jsou satelitní snímky.
Výroba dostatečného množství potravin v Evropě je závislá na intenzivním zemědělství, které má dopady na životní prostředí a naše zdraví. Dokáže Evropa najít způsob výroby potravin, který by byl šetrnější k životnímu prostředí? Tuto otázku jsme položili Ybele Hoogeveenovi, vedoucímu skupiny, která se v rámci Evropské agentury pro životní prostředí zabývá dopady využívání zdrojů na životní prostředí a lidský blahobyt.
Evropské hospodářství stále ještě cítí dopady hospodářské krize, která začala v roce 2008. Nezaměstnanost a snížení mezd postihly miliony lidí. Měli bychom v době, kdy čerství absolventi v jedné z nejbohatších částí světa nemohou najít práci, mluvit o životním prostředí? Právě to činí nový akční program Evropské unie pro životní prostředí, nezůstává však jen u toho: chápe životní prostředí jako nedílnou a neoddělitelnou součást našeho zdraví a našeho hospodářství.
For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/themes/human/articles/articles_topic or scan the QR code.
PDF generated on Úterý 05.11.2024 06:28
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními