All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesUdělejte něco pro naši planetu, vytiskněte tuto stránku jen v případě potřeby. I malá akce může mít obrovský význam, když ji udělají miliony lidí!
Evropská unie od 80. let 20. století přijímá a provádí příslušné politiky a opatření, díky čemuž dosáhla významného pokroku ve zlepšování kvality ovzduší. Znečištění ovzduší však i nadále představuje největší environmentální riziko pro zdraví lidí v Evropě. Toto riziko se dále prohlubuje, pokud zohledníme dopady změny klimatu, například extrémní vedra, které nejvíce postihují zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé a děti.
Znečištění životního prostředí ovlivňuje naše zdraví a kvalitu života. Hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozorňují na tyto dopady i na potenciální přínosy, které by plynuly z čistšího životního prostředí. Každým opatřením, kterým se přiblížíme k nulovému znečištění v Evropě, můžeme zabránit některým nádorovým onemocněním a zlepšit kvalitu života.
Členské státy EU začaly koordinovat politiky v oblasti životního prostředí v 70. letech 20. století a příroda byla první oblastí pro opatření na evropské úrovni. Směrnice týkající se přírody, tj. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které byly poprvé přijaty v roce 1979, resp. v roce 1992, jsou dodnes základním kamenem úsilí EU o ochranu a zachování biologické rozmanitosti.
Může ocenění přírody pomoci k její ochraně, nebo potřebujeme nové modely řízení? Jak obchod souvisí s úbytkem biologické rozmanitosti a nerovnostmi? Hovořili jsme s Jamesem Vausem, hlavním ekonomem Světového střediska pro monitorování ochrany přírody Programu OSN pro životní prostředí (UNEP‑WCMC), který přispěl k Dasguptovu přezkumu ekonomiky biologické rozmanitosti, zejména na kapitole věnované obchodu a biosféře.
Změna klimatu ovlivňuje ekosystémy a biologickou rozmanitost – od změn stanovišť a společenstev druhů až po dostupnost vody a období kvetení. Zeptali jsme se profesorky Dr. Beate Jesselové, předsedkyně německé Spolkové agentury pro ochranu přírody, na vazby mezi biologickou rozmanitostí a změnou klimatu a na to, co by se dalo udělat pro zvýšení odolnosti přírody v měnícím se klimatu.
Evropská příroda trpí důsledky dlouhodobého využívání a znečišťování. Příroda nás stále zásobuje potravinami, oblečením, léky, bydlením, energií a dalšími zdroji, ale ekosystémy a mnohé rostliny a živočichové jsou na ústupu a někdy jsou tlačeni až k vyhynutí. Jaké lidské činnosti poškozují přírodu nejvíce a jak můžeme zastavit a zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti?
Při odborném hodnocení hraje klíčovou roli monitoring volně žijících a planě rostoucích druhů a přírodních stanovišť. S Petrem Voříškem, členem koordinačního týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2 při České společnosti ornitologické, jsme si povídali o tom, jak se takové informace a data v evropském měřítku shromažďují a jakým výzvám dnes populace ptáků čelí.
Evropa si vytyčila ambiciózní politické cíle, aby umožnila obnovu a rozkvět přírody a zvýšila přínosy zdravého přirozeného světa pro společnost. Abychom byli schopni zvrátit zhoršování stavu přírody, musíme toho udělat mnoho – od chráněných území a zelené a modré infrastruktury až po obnovu, renaturalizaci a využívání přírodě blízkých řešení změny klimatu.
Povědomí o naší přírodě nebylo nikdy tak vysoké jako dnes. V důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID‑19 se mnozí z nás vydávali ven do nejbližší zeleně, aby si oddechli a nalezli v ní útěchu, což byl nezbytný únik v době omezení volného pohybu osob. Znovu nám to připomnělo, jak důležitou a cennou roli hraje naše příroda pro naši duševní a tělesnou pohodu.
Úbytek biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů, kterého jsme v současnosti svědky, je stejně katastrofální jako změna klimatu. Ve skutečnosti jsou tyto dvě oblasti úzce provázány, jelikož změna klimatu urychluje úbytek biologické rozmanitosti a zdravé ekosystémy jsou důležitým spojencem v boji proti změně klimatu.
Evropská unie si pro nadcházející desetiletí stanovila ambiciózní plány, jejichž cílem je výrazně snížit emise a znečištění. Patří mezi ně i nedávno spuštěný Akční plán pro nulové znečištění, který se zaměřuje na snížení znečištění ovzduší, vody a půdy na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. Hovořili jsme o něm s Ianem Marnanem, expertem EEA na životní prostředí, zdraví a kvalitu života, který v současnosti pracuje na připravované zprávě agentury o nulovém znečištění, která by měla být zveřejněna v průběhu roku.
Jádrem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je jednoduchá, ale silná myšlenka: zásada „znečišťovatel platí“. Tato zásada je uplatňována v podobě daní, pokut a dalších opatření, kterými jsou kvóty pro emise znečišťujících látek a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. O této zásadě, jejích přínosech a nedostatcích jsme hovořili s profesorem Geertem Van Calsterem.
Kvalita ovzduší v Evropě se v posledních desetiletích výrazně zlepšila, znečišťující látky však stále poškozují naše zdraví a životní prostředí. Opatření k omezení znečištění by zlepšila kvalitu našeho života, ušetřila peníze ve zdravotnictví, zvýšila produktivitu pracovníků a chránila životní prostředí.
Koronavirus během několika týdnů uplynulého jara změnil svět. Mnoho věcí, které jsme považovali za samozřejmost, se náhle stalo nedostupnými. Pandemie svět zaskočila, ale pokud byste se zeptali vědeckého pracovníka působícího v oboru infekčních chorob, byla to jen otázka času.
Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů. S Catherine Ganzleben, vedoucí skupiny pro znečištění ovzduší, životní prostředí a zdraví, Albertem Gonzálezem, specialistou EEA na kvalitu ovzduší, a Eulalií Peris, specialistkou EEA na hlukové znečištění, jsme si povídali o tom, co EEA dělá, aby zlepšila úroveň znalostí v tomto významném oboru činnosti.
V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.
Mnoho lidí si rtuť spojuje s teploměry a většině lidí je rovněž známo, že je rtuť toxická. Kvůli toxicitě rtuti se v Evropě upouští od jejího používání ve výrobcích, avšak velké množství rtuti stále cirkuluje v ovzduší, vodě, půdě a ekosystémech. Je rtuť i nadále problémem a co se s tím dělá? Hovořili jsme s Ianem Marnanem, odborníkem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti udržitelného využívání zdrojů a průmyslu.
Vytváření politik v oblasti životního prostředí není snadným úkolem. Na jedné straně chtějí Evropané využívat výhod dobře fungující ekonomiky, na straně druhé je však s naším životním stylem spojen i značný vliv na životní prostředí a z toho plynoucí rizika pro lidské zdraví. Systematické pochopení toho, jak jsou příroda, ekonomika a lidské zdraví vzájemně propojeny, má zásadní význam pro nalezení nejlepších dostupných politických možností. Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podporovat tvorbu politik posílením znalostí právě v této oblasti.
Evropa shromažďuje stále více dat a informací, které nám pomáhají pochopit životní prostředí. Data o pozorování Země, získané prostřednictvím evropského programu Copernicus, přinášejí nové výzvy i příležitosti k prohloubení našich znalostí o životním prostředí. Propojením nejnovějších dat programu Copernicus se svou stávající vědomostní základnou chce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) aktérům politik a občanům napříč Evropou napomoci k tomu, aby mohli přijímat opatření a řešit problémy spojené s životním prostředím na místní, národní i mezinárodní úrovni.
V posledních desetiletích se kvalita ovzduší v Evropě zlepšuje díky právním předpisům, technologiím a snižování používání fosilních paliv v řadě zemí. Mnoho lidí však i nadále pociťuje negativní důsledky znečištění ovzduší, a to zejména ve městech. Vzhledem ke složitosti této problematiky vyžaduje boj se znečištěním ovzduší koordinovaná opatření na mnoha úrovních. Aby se do něj zapojili i občané, je důležité jim dostupným způsobem poskytovat včasné informace. K tomu slouží naše nedávno spuštěná služba Index kvality ovzduší. Lepší kvalita ovzduší by byla nejen prospěšná pro naše zdraví, ale mohla by také pomáhat v boji proti změně klimatu.
For references, please go to https://eea.europa.eu./cs/themes/air/articles/articles_topic or scan the QR code.
PDF generated on Pátek 22.11.2024 20:38
Engineered by: EEA Webový tým
Software updated on 26 September 2023 08:13 from version 23.8.18
Software version: EEA Plone KGS 23.9.14
Akce dokumentů
Sdílet s ostatními