Před ministry stojí úkol společnými silami zajistit zdravé životní prostředí v celém evropském regionu

Tato zpráva, nazvaná „Životní prostředí v Evropě - čtvrté kolo hodnocení“ (Europe's environment — The fourth assessment), byla prezentována na úvodním zasedání šesté ministerské konference procesu Životní prostředí pro Evropu, která se konala v srbském Bělehradě pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).

Jedná se o nejnovější ze série hodnotících zpráv o celoevropském životním prostředí vydávaných EEA v uplynulých 15 letech. Zkoumá environmentální pokrok v 53 zemích s úhrnným počtem obyvatel převyšujícím 870 miliónů. Hodnocená geografická oblast zahrnuje země východní Evropy, Kavkazu a střední Asie, jihovýchodní Evropy a západní a střední Evropy.

Tato zpráva doporučuje především zlepšit provádění stávajících politik a stanovit jasné a realistické cíle. Další naléhavé doporučení se však týká také vytvoření sdíleného informačního systému pro životní prostředí, který by vyřešil nedostatek spolehlivých, dostupných a srovnatelných informací o životním prostředí ve většině zemí dané oblasti.

„Je nutné ještě více posílit ochotu řešit otázky životního prostředí v celém evropském regionu. Pro splnění tohoto cíle je nezbytné, abychom lépe porozuměli problémům, s nimiž se setkáváme, jejich povaze a jejich rozložení v rámci společností a generací. Tyto „informační nedostatky” můžeme překlenout pomocí analýzy, hodnocení, komunikace a vzdělávání, které rovněž poskytnou kvalitnější nástroje těm, jejichž úkolem je dané problémy řešit,” sdělila výkonná ředitelka EEA, profesorka Jacqueline McGladeová.

Zpráva uvádí, že většina environmentálních tlaků v daném regionu vyplývá z hospodářských činností, jakými jsou například zemědělství, cestovní ruch, doprava a energetika. Stávající modely spotřeby a výroby rovněž kladou stále větší nároky na přírodní zdroje, čímž vystavují naše životní prostředí dalším rizikům.

Související dopady zasahují celou řadu oblastí: kvalita vody, ovzduší a půdy se v rámci celoevropského regionu značně liší. Přes 100 miliónů lidí nemá přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením. Zpráva uvádí, že za posledních 15 let se kvalita vody a hygienických zařízení v řadě zemí východní Evropy, Kavkazu, střední Asie a jihovýchodní Evropy zhoršila, přičemž nejvíce je postiženo obyvatelstvo venkova.

Přes určitá zlepšení v oblasti znečištění ovzduší je současná úroveň tohoto znečištění – zejména oxidy dusíku, jemnými částicemi a přízemním ozonem – důvodem ohrožení zdravého vývoje dětí a zkrácení střední délky života v zemích západní a střední Evropy v odhadu téměř o rok. Podobně nepříznivá je dle odhadu i situace ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii – od roku 2000 zde objem emisí většiny znečišťujících látek v důsledku hospodářského oživení, zvýšení objemu dopravy a přetrvávající nízké efektivity politik proti znečišťování ovzduší vzrostl o 10 %.

Tato zpráva, jejíž součástí je komplexní hodnocení přímořského a mořského prostředí v rámci celého evropského regionu, vyjadřuje znepokojení zejména v souvislosti s nadměrným rybolovem, eutrofizací a se zvyšujícím se tlakem na pobřežní oblasti. Výskyt významných úniků ropy v důsledku havárií v evropských mořích se snížil, avšak vypouštění ropných látek v důsledku každodenních činností zůstává i nadále významné.

Cíle v oblasti biologické rozmanitosti, kterým je zastavení ztráty této rozmanitosti do roku 2010, lze dosáhnout pouze za cenu vynaložení značného dodatečného úsilí. V důsledku ničení, degradace a narušování biologických lokalit hrozí vyhynutí více než 700 evropským živočišným druhům, včetně řady druhů se symbolickým významem, jako je například rys iberský.

Dopady změn klimatu na společnost a na přírodní zdroje lze pozorovat již na celém světě. Dle odhadu se tyto dopady ještě prohloubí, a to i v případě, že dojde k drastickému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Zpráva zdůrazňuje nezbytnost přizpůsobit se potenciálním rizikům dopadu klimatických změn v budoucnosti.

„Ministři označili bělehradskou konferenci za zásadní z hlediska dosažených výsledků. Z naší zprávy vyplývá, že bylo skutečně dosaženo určitého pokroku. Podařilo se nám částečně snížit znečištění ovzduší a zkvalitnit čištění odpadních vod. Hlavními problémy v současné éře změn však zůstávají i nadále otázky klimatu, biologické rozmanitosti a zdravotních rizik vyplývajících ze stavu životního prostředí. Pro řešení této komplexní problematiky životního prostředí je nezbytná průběžná spolupráce v rámci celého evropského regionu a cílená finanční a technická podpora,” konstatovala profesorka McGladeová.

Poznámky pro vydavatele:

Celý text zprávy naleznete zde: http://www.eea.europa.eu/pan-european/fourth-assessment

Životní prostředí v Evropě — čtvrté kolo hodnocení

Cílem zprávy Životní prostředí v Evropě — čtvrté kolo hodnocení, která je výsledkem bezprecedentní spolupráce v oblasti sdílení informací, je poskytnout aktuální a spolehlivé informace o vzájemném působení životního prostředí a společnosti a zdůraznit pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů v oblasti životního prostředí na celoevropské úrovni.

Od Kyjeva k Bělehradu

Proces Životní prostředí pro Evropu nyní spojuje 56 zemí na třech kontinentech, které společně řeší problémy životního prostředí. Jedná se o jedinečné partnerství mezi členskými zeměmi v rámci regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN). Procesu Životní prostředí pro Evropu se účastní rovněž organizace systému OSN zastoupené v daném regionu, další mezivládní organizace, regionální střediska životního prostředí, nevládní organizace a další významné skupiny.

V rámci podpory tohoto procesu vypracovala agentura EEA sérii hodnocení životního prostředí celého evropského regionu s cílem poskytnout aktuální a spolehlivé informace s významem pro příslušnou politiku, které se týkají vzájemného působení životního prostředí a společnosti.

První komplexní hodnocení stavu životního prostředí v celé Evropě bylo prezentováno v roce 1995 v Sofii. Aktualizovaná hodnocení byla prezentována na ministerských konferencích v Aarhusu v roce 1998 a v Kyjevě v roce 2003.

Tato zpráva je čtvrtá v pořadí. V relevantních případech hodnotí zpráva pokrok především z hlediska dosahování cílů Šestého akčního programu Evropského společenství pro životní prostředí a z hlediska naplňování Strategie pro životní prostředí zemí východní Evropy, Kavkazu a střední Asie.

Zpráva Životní prostředí v Evropě — čtvrté kolo hodnocení se týká 53 zemí: Albánie, Andorry, Arménie, Ázerbájdžánu, Belgie, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Kypru, Lichtenštejnska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Moldavské republiky, Monaka, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruské federace, Řecka, San Marina, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Turecka, Turkmenistánu, Ukrajiny a Uzbekistánu.

O Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA)

EEA sídlí v Kodani. Cílem činnosti této agentury je napomáhat dosahování významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě prostřednictvím poskytování včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací politickým činitelům i veřejnosti.

Více informací o agentuře EEA naleznete na našich webových stránkách: http://www.eea.europa.eu

Kontaktní informace:

Kontaktní osoby pro média:

Brendan Killeen
tiskový mluvčí

Telefon: +45 33 36 72 69
Mobilní telefon: +45 23 68 36 71

Marion Hannerup
vedoucí oddělení komunikace a organizačních záležitostí

Telefon: +45 33 36 71 60
Mobilní telefon: +45 51 33 22 43