Každé tvé nadechnutí - Kvalita ovzduší v Evropě

Anna slyšela o londýnských mlhách v 50. letech, které zabily 2 000 lidí za jediný týden. Z dětství si pamatuje večerní zprávy, kde ukazovali mrtvé ryby a umírající stromy, když se v 70. letech dostal do středu pozornosti kyselý déšť.

Mateřství a nedávný astmatický záchvat jí logicky opět připomněly znečištění ovzduší. Pravdou je, že emise mnoha znečišťujících látek se od Annina dětství v celé Evropě podstatně snížily. Vzduch, který ona a Johan dýchají, je mnohem lepší než v minulosti a politika týkající se ovzduší je jedním z velkých úspěchů v úsilí EU o lepší životní prostředí. Politika EU podstatně snížila zejména emise síry, hlavní součásti kyselého deště.

Naopak dusíkem, rovněž významnou složkou kyselého deště, se nikdo ve stejné míře nezabýval, takže nadále působí problémy. Velká část městského obyvatelstva Evropy žije ve městech, kde jsou mezní hodnoty kvality ovzduší chránící lidské zdraví pravidelně překračovány. Každoročně umírá v Evropě předčasně o mnoho více lidí v důsledku znečištěného ovzduší než při dopravních nehodách.

Evropského cíle, jímž je dosažení takové úrovně kvality ovzduší, která nepoškozuje lidské zdraví nebo životní prostředí, ještě stále nebylo dosaženo. Analýza EEA uvádí, že 15 z 27 členských států EU nedosáhne jednoho nebo více právně závazných cílů omezení škodlivých znečišťujících látek v ovzduší do roku 2010.

Dvě znečišťující látky, emise jemných částic a přízemní ozón, jsou dnes uznávány jako nejvýznamnější činitelé, pokud jde o zdravotní dopady. Dlouhodobé vystavení a vystavení ve špičkách může vést k nejrůznějším účinkům na zdraví od drobného podráždění dýchacího ústrojí až po předčasnou smrt.

Emise částic, termín používaný při popisu různých drobných částic ze zdrojů, jako jsou výfukové plyny automobilů a domácí topeniště, postihují plíce. Expozice může poškodit lidi každého věku, ale zvláště ohroženi jsou lidé se srdečními a dýchacími potížemi.

Podle nejnovějších údajů EEA je od roku 1997 až 50 % obyvatel měst vystaveno koncentracím částic nad hranicí EU stanovenou na ochranu lidského zdraví. Až 61 % obyvatel měst může být vystaveno takové koncentraci ozónu, která překračuje cíl stanovený EU. Odhaduje se, že zvýšené koncentrace PM_2.5 ( jemné částice) v ovzduší statisticky snížily průměrnou délku života v EU o více než osm měsíců.

EEA uvádí, že zatímco emise těchto dvou klíčových znečišťujících látek od roku 1997 klesly, naměřené koncentrace ve vzduchu, který dýcháme, zůstaly do značné míry stejné. Dosud nevíme, proč nedošlo k poklesu koncentrace v prostředí, ale může to být způsobeno kombinací několika faktorů: například zvýšená teplota způsobená změnou klimatu může ovlivnit kvalitu ovzduší, možná se zde shromažďuje znečištění z jiných kontinentů nebo přirozené emise látek vytvářejících ozón ze stromů.

Anna plánuje jeden den na venkově s Johanem. Než opustí byt, podívá se na IRCEL, veřejnoprávní internetovou službu, kde jsou uvedeny pravidelné informace o kvalitě ovzduší v celé Belgii. Anna může použít mapy a dozvědět se stávající údaje a předpovědi kvality ovzduší týkající se mimo jiné pevných částic, ozónu, oxidu dusičitého a oxidu siřičitého. Údaje se na internetovou stránku přenášejí z monitorovacích stanic po celé zemi.

Zlepšené monitorování a dostupnost informací o znečištění ovzduší jsou dalším z úspěchů posledních let. Například místní údaje o úrovni ozónu se nyní předávají na „Ozone web“ EEA, což je služba, která poskytuje přehled o situaci v celé Evropě (¹).

Anna si prohlíží mapu Belgie a zvětší si monitorovací stanici v centru Bruselu, necelé dva kilometry od svého bytu.

Záznam pořízený před několika minutami ukazuje vysokou úroveň ozónu v Bruselu. Internetová předpověď skutečně uvádí, že úroveň překročí toho dne a následujícího dne cílové hodnoty EU (obrázek 1).

Anna odchází z bytu a jde na nejbližší stanici metra, vzdálenou přibližně 10 minut chůze. Venku na ulici je jasně vidět – a cítit – dopad dopravních problémů města.

Emise výfukových plynů z automobilů v centru Bruselu a ve všech velkých městech dráždí dýchací ústrojí, oči a plíce. Anna a Johan dojedou na místní nádraží a vyrazí na venkov.

Za chvíli Anna s Johanem vcházejí do národního parku nedaleko Bruselu. Značka je informuje o tom, že navštěvují lokalitu Natura 2000 – část celoevropské ekologické sítě zřízené na pomoc přirozeným stanovištím a na záchranu celé řady rostlin a zvířat.

Obr. 1 / Lokalizace a úroveň ozónu na monitorovacích stanicích kvality ovzduší v Bruselu v neděli 27. července 2008. Pokud jsou záznamy o ozónu nad bezpečnou hranicí, ukáže se červený trojúhelník a místní správa musí informovat veřejnost a navrhnout opatření. Zdroj: EEA, 2008.

Ale co je to za zápach? Traktor rozstřikuje močůvku po nedalekém poli. Dráždí to, pomyslí si Anna, ale je to součást skutečného venkovského života, který je zobrazen spíše romanticky v Johanových obrázkových knížkách.

Štiplavý zápach způsobuje až 40 různých chemikálií, které se uvolňují z močůvky. Amoniak (NH₃), těkavá sloučenina dusíku, je jednou z nich. Ve vysokých koncentracích je NH₃ žíravý a může poškodit dýchací ústrojí. Koncentrace zde však není nebezpečná pro lidské zdraví. Anna si může s úlevou povzdechnout, i když to tu páchne.

Dusík je v přírodě základní živinou. Reaktivní formy dusíku využívá naše tělo k výrobě bílkovin. Nadbytek dusíku však může vést k vážným ekologickým a zdravotním problémům.

Kyselý déšť se tvoří, když je v ovzduší vysoká koncentrace oxidů síry a dusíku. Jedním z velkých úspěchů politiky v oblasti znečištění ovzduší za posledních několik desetiletí je velké snížení emisí oxidu siřičitého. V období 1990–2006 snížilo 32 členských států EEA emise síry o 70 %. S dusíkem si ovšem tak úspěšně neporadily.

Jelikož emise síry poklesly, je dusík nyní hlavním tvůrcem kyselosti v ovzduší. Hlavním zdrojem znečištění dusíkem je zemědělství a doprava. Jen samotné zemědělství je odpovědné za více než 90 % emisí amoniaku (NH₃).

Najednou Johan, který kráčí nestabilně, ztratí rovnováhu a padá do žahavých kopřiv. Anna ho zvedla a očistila a všímá si, že kopřivy jsou tu všude. Má na ně živé vzpomínky z dětství ze sousedovy zahrady. Tehdy rostly kopřivy kolem hromady kompostu, na který se házel i slepičí hnůj.

To nebyla náhoda – žahavá rostlina je ukazatelem vysoké koncentrace dusíku v půdě.

Eutrofizace je nejpravděpodobněji důvodem hustého porostu kopřiv, které obklopují Johana. Dochází k ní, když je v ekosystému příliš mnoho živin (jako např. N), a to jak na zemi, tak ve vodě. Ve vodě dochází k nadměrnému růstu rostlin a následnému rozkladu, který má postupně další účinky, jako je například vyčerpání kyslíku. Ryby a další živočichové a rostliny se nakonec udusí, neboť zásoba kyslíku je vyčerpána.

Hojnost kopřiv na tomto místě znamená, že i když jde o chráněné stanoviště, není lokalita Natura 2000 imunní vůči nánosům dusíku přineseného vzduchem. Plot chránící toto území nenabízí žádnou ochranu – jediným způsobem, jak ochránit toto místo před látkami přinesenými vzduchem, by bylo postavit nad ním skleník.

Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší nebere ohled na státní hranice, problém musí být řešen na mezinárodní úrovni. Úmluvu OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 podepsalo 51 zemí a stala se základem mezinárodního boje se znečištěním ovzduší.

EU vypracovala paralelně politiky omezující celkové množství emisí každého členského státu a stanovila právně závazné limity. Klíčovou politikou EU je směrnice o národních emisních stropech. Stanoví „stropy“ neboli limity pro čtyři znečišťující látky: oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_X), nemetanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) a amoniak (NH₃). Členské státy by měly tyto cíle splnit do roku 2010.

EEA má za to, že je potřebné další snižování emisí za účelem řádné ochrany životního prostředí a zdraví. Analýza EEA týkající se nejnovějších údajů o národních emisních stropech (²) uvádí, že u 15 členských států se očekává, že nesplní nejméně jednu ze čtyř stropních hodnot; očekává se 13 nesplněných stropních hodnot u znečišťujících látek s obsahem NO_X a NH₃ (³).

V roce 2009 chce Evropská komise zveřejnit návrh na revizi stávajících stropních hodnot, včetně přísnějších stropních hodnot pro rok 2020. Budou pravděpodobně navrženy limity pro emise jemných částic (PM_2.5) na počáteční období.

Stropy vnitrostátních limitů odráží směrnice o kvalitě ovzduší, které stanoví limity a cílové hodnoty nevýznamnějších látek znečišťujících ovzduší. Nová směrnice zvaná Čistší ovzduší pro Evropu (CAFE) byla přijata v dubnu 2008. Poprvé stanoví právně závazné limity pro koncentrace emisí jemných částic, jichž je potřeba dosáhnout do roku 2015. Evropská komise také kárá země, které nedosáhly dřívějších limitů, a tam, kde nebyla navržena dostatečná opatření na zlepšení výkonnosti, zahájila řízení pro nesplnění povinnosti. Později večer, když se Anna dívá na večerní zprávy, vidí, že vláda vydala upozornění na kvalitu ovzduší v reakci na vysokou koncentraci ozónu nad hranici stanovenou EU. Upozornění informuje lidi s dýchacími problémy, aby byli opatrní a vyhýbali se namáhavé činnosti, dokud bude koncentrace ozónu vysoká.