Obnovitelná energie: klíč k nízkouhlíkové budoucnosti Evropy

Domníváte se, že Evropská unie dosáhne svého cíle pro rok 2020, který spočívá v pokrytí 20 % její konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů?

Na základě již dosažených výsledků je pravděpodobné, že EU tento cíl splní. Spotřeba obnovitelné energie v EU rok od roku vzrůstala a v roce 2014 dosáhla 16 % konečné spotřeby energie. Tento podíl je vyšší než podíl stanovený v předběžném plánu pro Evropu, vyplývajícím ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Jsme tedy na dobré cestě k dosažení vymezeného cíle. Na vnitrostátní úrovni je situace trochu různorodější, velká většina členských států však dosahuje značného pokroku.

Zvýšená spotřeba obnovitelných zdrojů energie byla přínosem v mnoha oblastech. Pokrok v plnění cílů na úrovni EU i jednotlivých členských států znamená, že obnovitelné zdroje energie účinně nahrazují fosilní paliva a napomáhají strukturálnímu posunu k čisté energii. Tento slibný vývoj může evropské podniky připravit na vstup do nových světových odvětví energetiky, v nichž se očekává výrazný růst. Pozorujeme rovněž zvýšený zájem o čisté zdroje energie u širší veřejnosti, jakož i její podporu v této oblasti, což je faktor, který by mohl přispět k urychlení současné transformace energetiky. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji nás na cestě k uskutečnění této transformace čeká ještě mnoho práce.

Mohla by EU jednou plně spoléhat na energii z obnovitelných zdrojů, nebo budou fosilní paliva vždy hrát určitou roli?

Uzavřením Pařížské dohody se svět zavázal pokročit směrem k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku. Evropská unie již dříve stanovila ambiciózní cíle v oblasti klimatu; k dosažení dlouhodobých cílů dekarbonizace musí obnovitelné zdroje energie pokrýt do roku 2050 alespoň 55 až 75 % našich energetických potřeb. To je nepochybně nelehký cíl, domnívám se však, že jej lze splnit.

Obnovitelné zdroje energie jsou v rámci dlouhodobého úsilí o zmírnění změny klimatu stěžejní a budou hrát čím dál větší roli při zlepšování celkové energetické bezpečnosti EU. Fosilní paliva však budeme pravděpodobně ještě nějakou dobu potřebovat, přestože se naše závislost na nich začala snižovat. Vedle geopolitických rizik fosilní paliva nesou nepřiměřené vnější náklady pro společnost v podobě škodlivých účinků na zdraví a životní prostředí.

Ačkoli by přetrvávající nízké ceny ropy mohly mít dopad na nákladovou konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie, dlouhodobý výhled je pro obnovitelné zdroje energie slibný. Nákladová konkurenceschopnost technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie se neustále zvyšuje. Na mnoha místech již obnovitelné zdroje energie při tržních cenách úspěšně konkurují technologiím fosilních paliv. Kromě toho, pokud by ceny energií lépe zahrnovaly dopady na životní prostředí spojené s výrobou a využíváním energie, jako jsou emise do ovzduší a vody a změna klimatu, obnovitelné zdroje energie by byly jednoznačně konkurenceschopnější než konvenční technologie.

Hraje Evropa v souvislosti s rozvojem čistých zdrojů energie vedoucí roli?

Jak vyplývá z nedávné zprávy agentury EEA o využívání obnovitelných zdrojů energie v Evropě, EU významně přispěla ke globálnímu rozvoji technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V letech 2005–2012 Evropa zaznamenala nejvyšší podíl na celkových nových celosvětových investicích do obnovitelných zdrojů energie, přičemž Čína převzala vedoucí úlohu teprve v roce 2013. V roce 2014 disponovala EU28 nejvíce nainstalovanými a zapojenými solárními fotovoltaickými panely na světě – přibližně třikrát více než Čína – a největší kapacitou v odvětví větrné energie v celosvětovém měřítku. Tempo investic v Evropě se nicméně v poslední době zpomalilo, zatímco v jiných částech světa nabírá na obrátkách.

Pokud jde o zaměstnanost v odvětví obnovitelných zdrojů energie, EU je jedním z klíčových globálních hráčů. V roce 2014 vykazovala EU v tomto odvětví druhou nejvyšší úroveň zaměstnanosti, a to po Brazílii. Nejvíce pracovních míst v odvětví obnovitelných zdrojů energie v EU nabízejí odvětví větrné energie, fotovoltaické solární energie a pevné biomasy. Odvětví fotovoltaické solární energie a větrné energie však v souvislosti s pokračujícím růstem konkurence ze strany Číny zaznamenala propouštění. Navzdory tomu podíl pracovních míst v odvětví obnovitelných zdrojů energie zůstává v rámci pracovní síly v EU28 stále vyšší než v Číně.

Jaké výzvy jsou před námi?

Nejprve je třeba uvést, že celosvětová situace v oblasti obnovitelných zdrojů energie se rychle mění. Pokud si Evropa přeje zachovat výhodu vedoucího hráče, musí si udržet míru své angažovanosti. Skutečnost, že financování výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie v poslední době stagnovalo, může být předzvěstí toho, že nám uniknou průlomové technologie zítřka. V této souvislosti Mezinárodní energetická agentura doporučuje ztrojnásobit stávající výdaje na výzkum a vývoj v oblasti inovací čistých energií.

Kromě toho je třeba reformovat vnitřní trh EU s energií, abychom zajistili jeho větší účinnost a schopnost přizpůsobit se vzrůstající míře nestálých obnovitelných zdrojů energie. Nestálé obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaická solární energie a větrná energie, dodávají energii do sítě tehdy, když to klimatické podmínky umožňují. Za stávajících tržních pravidel nejsou tyto zdroje energie schopny dostat se na přiměřenou cenovou úroveň, což představuje problém, který bude potřeba v budoucnosti řešit. Pro transformaci energetiky bude rovněž důležité zvýšení účinnosti, lepší přenos, přeshraniční propojení, skladování energie a aktivnější úloha při řízení poptávky.

Jak EEA zajišťuje účinnější využívání energie z obnovitelných zdrojů?

Poskytujeme pravidelná hodnocení pokroku při plnění cílů EU, o které se opírají příslušné evropské rozhodovací orgány. Naše publikace rovněž informují o aktuální situaci. Prostřednictvím Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet) fungujeme jako informační středisko pro členské státy, každý rok stanovujeme otázky související s obnovitelnou energií a zajišťujeme jejich projednání.

Mihai Tomescu