Jak environmentální rizika ovlivňují zranitelné skupiny v Evropě?

Jaká jsou klíčová zjištění zprávy?

Zpráva agentury EEA s názvem „Unequal exposure and unequal impacts: social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe“ (Nerovnoměrná expozice a nestejné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě) uvádí čtyři hlavní zjištění. Prvním z nich je, že lidí, kteří jsou znevýhodněni z hlediska svého sociálního či ekonomického postavení nebo kvůli svému věku, se rovněž mnohem více dotýkají environmentální rizika, jimiž se zpráva zabývá. Zadruhé, v Evropě existují velké rozdíly, pokud jde o to, kde se nacházejí nejvíce znevýhodněné regiony a kde je soustředěno znečištění. Některé regiony jsou relativně bohatší a méně znečištěné, zatímco jiné jsou chudší nebo více znevýhodněné, potýkají se s větším znečištěním a jsou ve větší míře vystaveny extrémním teplotám. Dalším klíčovým zjištěním zprávy je, že EU má dobrý základ v evropské politice pro řešení zranitelností, je však zapotřebí větší úsilí s ohledem na její implementaci. Jde skutečně o dost naléhavou otázku, neboť nerovnosti pravděpodobně přetrvají i do budoucna, přinejmenším některé z nich. Na závěr tedy zpráva zdůrazňuje, že je třeba se zabývat tím, co bychom mohli udělat na regionální, národní i evropské úrovni.

Jaká opatření jsou přijímána s cílem tyto nerovnosti a dopady řešit?

Existují velmi kvalitní regionální hodnocení sociální zranitelnosti a expozice environmentálním rizikům. Dobrým příkladem je Berlín, který byl rozdělen na jednotlivé malé oblasti, v rámci nichž se řeší sociálně-ekonomická situace obyvatel a problémy související s životním prostředím. Tato kombinovaná mapa sociálně-ekonomických a environmentálních problémů umožňuje místním úřadům zabývat se oblastmi, kde se tyto problémy soustřeďují a kde je kvalita života obyvatel pravděpodobně nejnižší.

Závažným problémem, zejména ve východních a některých jižních členských státech EU, je přetrvávající používání uhlí jako zdroje pro vytápění domácností. To způsobuje značné znečištění ovzduší. Existují nicméně různé vnitrostátní dotační programy, které v rámci vytápění domácností podporují přechod z uhlí na zemní plyn a jiné méně znečišťující zdroje a jsou zaměřeny na nejchudší domácnosti.

Jaké informace a data byly při hodnocení použity?

Co se týče socioekonomických dat, vycházeli jsme do značné míry z dat Eurostatu, neboť se jedná o evropský zdroj poskytující konzistentní databázi pro celou Evropu. Tento zdroj má samozřejmě určité nevýhody, pokud jde o granularitu dat. Data jsou totiž poskytována pouze pro velké územní jednotky, tzv. regiony NUTS II a III, nelze tudíž zkoumat jednotky pod úrovní 150 000 až 800 000 obyvatel. Co se týče dat o životním prostředí, v případě znečištění ovzduší a hluku jsme k hodnocení použili data poskytnutá agentuře EEA jednotlivými zeměmi. V případě dat o klimatu jsme použili rovněž denně aktualizované soubory rastrových dat z observatoří získávané v evropském měřítku (tzv. E-OBS). Ty jsme interně analyzovali, abychom získali klimatické proměnné odpovídající stejné prostorové úrovni jako socioekonomická data.

Proč se zpráva zaměřuje pouze na znečištění ovzduší, extrémní teploty a hluk?

Dopad extrémních teplot na životy lidí, ať už jde o chladné či horké počasí pozorované v posledních desetiletích, je jasně patrný. Navzdory tomu, že se kvalita ovzduší v Evropě výrazně zlepšila, zůstává znečištění ovzduší významným rizikem pro zdraví Evropanů. Pravidelně vídáme novinové titulky poukazující na překročení úrovní znečištění ovzduší na nejrůznějších místech v Evropě. Co se týče hluku, podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je každý pátý Evropan vystaven úrovni hluku ze silniční dopravy, která by mohla mít dopad na jeho zdraví. Soustředili jsme se tedy na rizika, jež mají na lidské zdraví největší dopad. Oblast našeho zájmu byla rovněž zčásti dána dostupností dat a velmi dobrou znalostní základnou, kterou o těchto rizicích máme.

Co tato zpráva pro agenturu EEA znamená? K čemu poslouží?

Je to poprvé, co jsme v agentuře EEA analyzovali data o životním prostředí a porovnali je se socioekonomickými daty. Zpráva se může stát východiskem pro další hodnocení. Doufáme, že poslouží i jako základ pro naši nadcházející zprávu „Stav životního prostředí v Evropě v roce 2020“. Pracujeme také na dalších zprávách, které se zabývají souvislostmi mezi životním prostředím a zdravím.

Jaký bude další postup EU v této oblasti?

Evropská komise i další zúčastněné strany nadšeně uvítaly otázky, na něž jsme v naší zprávě upozornili. Nejrůznější aktéři v EU si již uvědomují souvislost mezi sociálně-ekonomickými a environmentálními problémy a pracují na tom, aby bylo zajištěno, že jsou společnými silami účinněji řešeny s cílem zlepšit kvalitu života Evropanů. To, že je vazba mezi životním prostředím a sociálními problémy důležitá, dokládají nedávné protesty ve Francii a stávky reagující na změnu klimatu, které pořádají studenti po celé Evropě. EU řeší sociální a ekonomické nerovnosti prostřednictvím různých programů, jako jsou regionální politiky a politika soudržnosti. Toto úsilí EU doplňují další opatření přijímaná na národní i regionální úrovni.

Aleksandra Kazmierczak

Rozhovor zveřejněný ve zpravodaji agentury EEA č. 01/2019 v březnu 2019