Změny směřující k přechodu

Naše společnost čelí obrovským rizikům spojeným s životním prostředím, včetně změn klimatu, ztráty biologické rozmanitosti a vyčerpání přírodních zdrojů. Současně vidíme, že řada problémů spojených s životním prostředím je vzájemně propojena a zakořeněna v sociálních a hospodářských systémech. Například znečištění ovzduší nemá dopad pouze na lidské zdraví, nýbrž má vliv i na změnu klimatu a odolnost ekosystémů. Pro řešení této situace je nutné věnovat pozornost potravinám, které konzumujeme, dopravním a energetickým systémům a globálním rozměrům znečištění ovzduší.

Je jasné, že takové systémové výzvy vyžadují komplexní řešení a dlouhodobé závazky. V současné době již existují určitá schémata, kudy přechod Evropy na nízkouhlíkovou společnost směrovat. Evropská unie ve svém návrhu sedmého akčního programu pro životní prostředí stanovuje dlouhodobou vizi do roku 2050 se zaměřením na nízkouhlíkovou společnost. Další iniciativy, jako je Evropa 2020 a klimaticko-energetický balíček, vytyčují do roku 2020 celou řadu cílů. Tyto cíle zahrnují mimo jiné udržitelný ekonomický růst, snížení emisí skleníkových plynů, rozmach energetické účinnosti a získávání energie z obnovitelných zdrojů.

Směřování naší činnosti

V Evropské agentuře pro životní prostředí dlouhodobé cíle EU plně podporujeme a ve svém příštím víceletém programu na období 2014–2018 se zavazujeme poskytnout Unii maximální podporu při dosahování těchto cílů.

Díky své pozorovací síti pro životní prostředí zaujímáme při provádění analýz dopadů těchto sociálních a hospodářských změn na životní prostředí jedinečné postavení. Naše práce spočívá ve shromažďování a posuzování údajů, které nám poskytují členské státy a jejich sítě. Rovněž se zaměřujeme na systémové změny a na celoevropské a globální trendy.

Během nového plánovacího období budeme i nadále pokračovat v posilování našich klíčových aktivit zacílených na poskytování vysoce kvalitních znalostí našim zúčastněným stranám. Rovněž budeme pokračovat v rozvíjení našich kapacit na zjišťování nově vznikajících problémů a jejich propojení s trajektoriemi současným politik.

Těchto cílů je samozřejmě možné dosáhnout pouze v případě, že dojde k posílení naší spolupráce, dialogu a kapacity při vytváření znalostí a získávání zkušeností s členskými státy, zúčastněnými stranami a institucionálními partnery v oblasti poskytování údajů.

Doufáme, že díky předávání těchto znalostí tvůrcům politik a klíčovým zúčastněným stranám napomůžeme určit směr, kterým se mají probíhající změny ubírat, a tyto změny využít k přeměně na odolnou nízkouhlíkovou společnost účinně využívající zdroje.

Budoucí výzvy

Jednou z budoucích výzev na evropské úrovni bude čím dál více zefektivňovat naše politiky a lépe je uplatňovat. Další výzva spočívá v tom, abychom zabránili uvěznění naší společnosti v neudržitelných systémech dopravy, energetiky, bydlení a potravin. Posuzováním možných dopadů různých způsobů přechodu nám umožní, abychom v případě potřeby postupně korigovali své směřování, a nesešli tak ze správné cesty. Pro obě tyto výzvy je tudíž naprosto nezbytná spolehlivá znalostní základna.

A totéž platí i na institucionální úrovni. Vycházíme ze dvou desetiletí zkušeností a na těchto zkušenostech musíme i nadále stavět a, bude-li to třeba, přizpůsobit vnitřní struktury tak, aby odpovídaly potřebám našich zúčastněných stran a plnily je. Nástroje, které používáme při vytváření a sdělování znalostí o životním prostředí, budou muset být postupem času spolehlivější, flexibilnější a inovativnější, aby bylo zajištěno, že budeme připraveni poskytnout podporu vždy, kdy to bude třeba.

Hans BRUYNINCKX
výkonný ředitel

Úvodník byl uveřejněn v říjnovém vydání Newsletteru Evropské agentury pro životní prostředí č. 2013/1.