Novinky

Znečištění a nadměrné využívání vody a změna klimatu ohrožují vodohospodářskou odolnost v Evropě

Změnit jazyk

Tato webová stránka má omezenou funkčnost s jazykem javascript. Ujistěte se, že máte javascript ve svém prohlížeči povolen.

Novinky Publikováno 18.11.2024 Poslední změna 18.11.2024

4 min read

Photo: © Stefano Scagliarini, My City /EEA

Topics: Voda a mořské prostředí

Znečištění, degradace přírodních stanovišť, dopady změny klimatu a nadměrné využívání sladkovodních zdrojů zatěžují evropská jezera, řeky, pobřežní vody a podzemní vody jako nikdy předtím. Podle nejrozsáhlejšího hodnocení stavu evropských vodních útvarů, které dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), se Evropa nenachází na dobré cestě vedoucí ke splnění svých cílů v oblasti zlepšení stavu vod podle pravidel EU. Lepší hospodaření s vodou je klíčem ke zlepšení vodohospodářské odolnosti, zmírnění tlaků na vodní zdroje a zajištění dostatečného množství kvalitní vody pro evropské občany, přírodu i průmysl.

This product has been translated for convenience purposes only using the services of the Centre of Translation for the bodies of the EU. While every effort has been made to ensure accuracy and completeness, we cannot guarantee it. Therefore, it should not be relied upon for legal or official purposes. The original English text should be considered the official version.

Nejvýznamnější zátěž pro vodní zdroje s dopadem jak na povrchové, tak na podzemní vody, podle zprávy agentury EEA s názvem Stav vod v Evropě v roce 2024: potřeba zlepšení vodohospodářské odolnosti představuje odvětví zemědělství. Podle vlastního monitorování členských států je to důsledkem využívání vody a znečištění spojeného s používáním živin a pesticidů. Zemědělství je zdaleka nejvýznamnějším spotřebitelem vody v Evropě a bez zavedení změn postupů se navíc v důsledku změny klimatu pravděpodobně zvýší poptávka po vodě v segmentu zavlažovaného zemědělství.

Ze zprávy agentury EEA vyplývá, že navzdory určitému pokroku jsou evropské vodní zdroje a vodní ekosystémy stále vystaveny závažným dopadům způsobeným chemickými látkami, zejména znečištěním ovzduší z výroby energie z uhlí a rozptýleným znečištěním živinami a pesticidy ze zemědělství. Ve velké míře dochází také k degradaci přírodních stanovišť. Problém ochrany vodních ekosystémů navíc prohlubuje změna klimatu, která narušuje vzorce počasí a dále zvyšuje tlak na vodní zdroje a hospodaření s nimi.

Podle údajů nahlášených členskými státy EU vykazovalo v období 2015–2021 pouze 37 % evropských útvarů povrchových vod „dobrý“ nebo „velmi dobrý“ekologický stav, což je měřítko zdraví vodních ekosystémů podle rámcové směrnice EU o vodě a pouze 29 % „dobrý“ chemický stav.

Zdraví evropských vod není dobré. Naše vodní zdroje čelí nebývalému množství problémů, které ohrožují zajištění dostatku vody v Evropě. Musíme zdvojnásobit své úsilí o obnovu zdraví našich cenných řek, jezer, pobřežních vod a dalších vodních útvarů a zajistit, aby tento životně důležitý zdroj byl odolný a bezpečný i pro další generace.

Leena Ylä-Mononen
výkonná ředitelka agentury EEA

Dosavadní pokrok je omezený

Díky opatřením přijatým členskými státy se podařilo zabránit dalšímu zhoršování stavu vodních zdrojů v EU prostřednictvím řešení některých otázek spojených s chemickým znečištěním a dosažení zlepšení vyhlídek některých živočišných druhů, jako jsou slávky a korýši. Od posledního monitorovacího cyklu však nebylo zaznamenáno žádné celkové zlepšení.

Evropské podzemní vody jsou na tom lépe než povrchové vody – 77 % jich je v dobrém chemickém stavu a z hlediska zásobování vodou se uvádí, že 91 % podzemních vod je v dobrém kvantitativním stavu. Přetrvávají však problémy související se znečištěním pesticidy a živinami. Podzemní voda je klíčovým zdrojem pitné vody a je potřebná pro životní prostředí, zemědělství i průmysl.

Lhůta stanovená rámcovou směrnicí EU o vodě pro dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod byla stanovena na rok 2015, a nejpozději do roku 2027. S přihlédnutím k současnému vývoji tento cíl nebude splněn.

Další postup

Vodohospodářskou odolnost Evropy lze zlepšit. Klíčem k řešení problému nedostatku vody v zemědělství, průmyslu i v domácnostech je snížení spotřeby vody a zvýšení efektivity. Stanovení cílů se zaměřením na úsporu vody nebo snížení poptávky by mohlo přispět k zavádění opatření a usnadnit sledování pokroku, pokud jde o vodohospodářskou odolnost. Aktuální a včasnější informace o množství a kvalitě vody jsou zapotřebí také pro zlepšení hospodaření s vodou.

Je třeba snížit zátěž pro vodní zdroje. V souladu s cíli akčního plánu EU pro nulové znečištění je třeba předcházet znečištění. V krátkodobém horizontu je třeba snížit spotřebu vody a zabránit uvolňování škodlivých látek a živin do vody.

Obnova přírody nebo opětovné propojení řek a jejich záplavových oblastí a obnova mokřadů a rašelinišť může vést ke zdravějším, biologicky rozmanitým sladkovodním ekosystémům, které mohou být zdrojem kvalitní vody a zároveň ukládat uhlík a zmírňovat dopady extrémních povětrnostních jevů.

O zprávě

Zpráva agentury EEA představuje nejrozsáhlejší hodnocení zdraví vodních útvarů v Evropě, které zahrnuje více než 120 000 útvarů povrchových vod a 3,8 milionu km² plochy útvarů podzemních vod v celé EU a Norsku. Vychází z údajů poskytnutých 19 členskými státy EU. Zahrnuje tak 85 % útvarů povrchových vod a 87 % plochy útvarů podzemních vod v EU-27.

Všechny klíčové výsledky a nahlášené údaje o členských státech EU a Norsku lze nalézt v informačním systému WISE Freshwater.

Zpráva agentury EEA rovněž doplňuje nadcházející hodnocení Evropské komise týkající se třetího plánu povodí a druhého plánu pro zvládání povodňových rizik, jehož účelem je zhodnotit stav provádění rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních v EU.